Mají lidé víc makat, nebo jim má stát přidat? Co lze vyčíst z ekonomických programů kandidátů na prezidenta
Danuše Nerudová o ekonomice přednáší. Petr Pavel jí vůbec nerozumí, baví ho geopolitická témata. Dosud ohlášení kandidáti na prezidenta mají s ekonomickými otázkami různé zkušenosti. S energetickou krizí se ekonomika stává tématem dne. A tím i tématem prezidentských voleb. Přinášíme proto pro lepší orientaci voličů přehled ekonomického uvažování relevantních či oznámených kandidátů na prezidenta.
Prezident má ze své funkce pouze omezené možnosti ovlivňovat ekonomické dění. Prim hraje vláda. Nicméně ani prezident není zcela mimo. Má totiž důležitou kompetenci, a sice jmenovat, a to zcela bez vlivu vlády, členy bankovní rady České národní banky. Dohromady je to sedm lidí, kteří se rozhodují o měnové politice této země. Rozhodují o tom, jak budou vysoké úroky z půjček, z hypoték, jak silná bude koruna. To jsou klíčové parametry rozvoje české ekonomiky.
Takže, ačkoliv se to na první pohled nezdá, prezident může silně ovlivnit vývoj české ekonomiky.
Budoucím prezidentem se stane jeden z osmi kandidátů, které k volbám 25. listopadu zaregistrovalo ministerstvo vnitra, případně o jejich kandidatuře rozhodl Nejvyšší správní soud. Hlavními favority jsou alespoň podle sázkových kanceláří Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš, ostatní mají od nich obrovský odstup. Původně jich bylo devět, ale Josef Středula pět dnů před volbami odstoupil a podpořil možná překvapivě Nerudovou.
Kandidáti na prezidenta ČR 2023: Pavel, Babiš, Nerudová... Jaké mají šance?
Politika
Je tu ale i druhý aspekt. Přímo volený prezident s mandátem blížícím se třem milionům hlasů si může své pole působnosti dle svého uvážení „rozšiřovat“. Mandát tolika lidí mu umožňuje výrazně zasahovat, politicky či mediálně, do dění.
Takže co si myslí kandidáti na prezidenta o ekonomických otázkách? Máme tu různé skupiny. Někdo je v ekonomice akademicky zkušený, jiný ji zná z praxe. Pár uchazečů ji vůbec nerozumí. Vadí to? Pojďme popořadě podle současných preferencí.
Generál Pavel se ekonomice nevěnuje
Generál Petr Pavel se ekonomice nikdy příliš nevěnoval. Je to válečný hrdina, před lety osvobodil v Bosně francouzské vojáky. Potom seděl ve štábu NATO. „Opíral bych se o odborníky, nikdo není expert na všechno.“ V rozhovorech s generálem Pavlem ekonomická témata nenajdete. Je tam boj za svobodu, demokracii. Ekonomika nic. Ani na stránkách favorita voleb ekonomická témata nejsou přítomna.
Bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel v úterý oficiálně potvrdil kandidaturu na prezidenta republiky. Do voleb jde s heslem „Vraťme Česku řád a klid“. U příležitosti zahájení jeho volební kampaně připomínáme rozhovor, který Pavel poskytl Newstreamu v rámci letního speciálu Kafe s prezidentem. 
Petr Pavel: Vraťme Česku řád a klid. Chci být prezidentem, který mírní vášně
Leaders
Což může být paradoxně silnou stránkou generála. Může vytvořit silný tým ekonomů, kteří směr nastaví. Pavel před létem představil tým volebních investorů. Samá šajba ze startupové scény. Václav Muchna z Y Softu, Michal Nýdrle, zakladatel Liftaga, Martin Hausenblas, zakladatel ePojištění nebo Jan Barta z fondu Pale Fire Capital.
Pavel bude mluvit o demokracii, a mezitím nám tady vznikne e-stát. O kterém Piráti pořád jen mluví. Je otázkou, v čích rukách tento e-stát bude.
Nerudová by zvýšila slevu na dani
Danuše Nerudová je v ekonomice vysoce erudovaná. Přestože je jí jenom málo přes čtyřicet let, což by se prý u žen nemělo z nějakých záhadných důvodů sdělovat, už stihla být čtyři roky rektorkou univerzity v Brně. Tam vystudovala hospodářskou politiku, a nyní už je profesorkou. Na ekonomické otázky má jasné názory. Jak pomoci lidem s drahými energiemi? „Šla bych cestou zvýšení daňové slevy na poplatníka,“ uvedla pro newstream.cz.
Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová je vystudovaná ekonomka, takže se logicky cítí být silná v kramflecích v ekonomických otázkách. Má jasné názory na to, jak by se mělo řešit zdražování energií. Šla by cestou zvyšování daňových slev. Obává se, že drahé energie zasáhnou i lidi, kteří takový problém dosud nemuseli řešit.
Danuše Nerudová: Příspěvek na energie by neměl být jednorázový. Lidé platí složenky každý měsíc
Prezidentské volby 2023
Nerudová je bývalou šéfkou důchodové komise, která připravila důchodovou reformu pro příští časy. Vláda, pokud si najde čas, o ní možná ještě bude jednat. V reformě navrhuje základní částku a také zásluhovou částku. Podle Nerudové je nedůstojné, aby „lidé, kteří celý život pracovali, na stáří živořili.“
Za současnou energetickou krizi viní bývalé vlády. „Věc, kterou státu zazlívám je, že neměl strategii a před pár lety dával podnikatelům dotace na to, aby přecházeli ve výrobě z elektřiny na plyn. To byla obrovská chyba,“ říká.
Pro přijetí eura podle ní nejsou v současnosti dobré podmínky. Má pravdu. U jmenování Aleše Michla guvernérem České národní banky ji vadila špatná komunikace ze směru Hradu. Nenajdete ekonomické téma, kde by Nerudová šlapala vodu.
Je tu ale jeden problém. Je z Brna. A zatím to působí, že se jí nedaří získávat podporu důležitých hráčů v Praze. Ať už jde o média či silné vlivové figury. Což může vypadat jako jakési hry. Ale je to důležité jednak z hlediska možného zvolení, ale následně i z pohledu budoucího prosazování zájmů z role hlavy státu.
Nerudová zatím nechytla volební kampaň za pačesy. Prý má nějaký originální plán. Uvidíme.
Rok před inaugurací nového prezidenta České republiky považují sázkové kanceláře za favorita třetí přímé volby generála Petra Pavla. Těsně za ním následuje bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). V první pětce jsou podle sázkových kanceláří také bývalá rektorka Danuše Nerudová, senátor Pavel Fischer a předseda Senátu Miloš Vystrčil. Oficiálně svou kandidaturu zatím potvrdilo více než deset žen a mužů, další se tak chystají učinit v následujících měsících.
Rok do prezidentských voleb. Sázkovky poprvé věří více Pavlovi než Babišovi
Politika
Hilšer objevil energetiku
Marek Hilšer je doktor. Pardon, Senátor. Mezi kandidáty nefiguruje v preferencích na nijak vysokém místě. Nicméně v minulých prezidentských volbách se blýsknul, což mu vyneslo místo Senátora. Hilšer je po celý svůj aktuální mandát velkým bojovníkem proti exekutorské mafii. A za práva sociálně slabých. Legislativní výsledek jeho boj zatím nepřinesl.
Bývalý lékař, nyní již čtyři roky senátor Marek Hilšer sám sebe považuje za „občanského“ kandidáta na prezidenta. Vyzdvihuje, že nikdy nebyl v žádné politické straně, a že za ním nestojí žádná velká korporace. Tím se cítí být nezávislý. Fakt, že senátoruje, také vnímá jako výhodu. Když v minulých prezidentských volbách kandidoval, neuměl si prý představit, jak je složité prosazovat konkrétní myšlenky legislativním procesem. Nyní je poučený. Stal se tedy, podle svého mínění, ještě vhodnějším kandidátem na prezidenta, než byl před čtyřmi roky, kdy získal hlas téměř půl milionu voličů.
Marek Hilšer: Nechtěl bych, aby se Evropa stala jakousi kolonií Číny
Prezidentské volby 2023
„Stojí proti mně silná lobby,“ říká. Jelikož je nyní tématem energetika, taktéž se do ní vrhnul. „Třeba Rakousko kompletně překopalo svou energetickou legislativu. Dnes tak každý občan může být producentem energie a může ji přeprodávat. To se u nás úmyslně zanedbávalo,“ řekl pro newstream.cz.
Má v této oblasti originální návrh řešení. Říká: „Chci razit pojem demokratizace energetiky. A říkám, pokud stát chce investovat do centrálních zdrojů, což jsou jaderné elektrárny, tak by stejnou částku měl investovat do toho, aby lidem umožnil investovat do obnovitelných zdrojů.“
Březina: Lidé mají více makat
Tomáš Březina je jiný formát. Založil a třicet let řídil firmu na betonové dlaždice Best. Kterou před rokem prodal za mnoho miliard korun. V prezidentských volbách zatím působí jako outsider, ale s jeho zkušenostmi v praktické ekonomice se s ním žádný z dalších kandidátů nemůže srovnávat.
Kolik miliard vydělal Tomáš Březina prodejem své firmy Best, kterou na začátku devadesátých let založil a vypiplal ji do významného evropského výrobce stavebních materiálů, nechce říct. Bude to hodně miliard. Mohlo by se zdát, že se Březina ve svých pětašedesáti letech tak trochu nudí, a proto kandiduje na prezidenta. Realita je však trochu jiná. Březina za třicet let svých zkušeností v byznyse dospěl k myšlence, že běhu světa rozumí více než mnoho jiných kandidátů. Možná má i pravdu, zkušeností má skutečně hodně. Kdo z nás vybudoval miliardovou firmu na zelené louce.
Tomáš Březina: Mám nejvíc zkušeností ze všech kandidátů. A Rusko z mapy nevymažeme
Politika
Má to ale jedno až dvě „ale“. První „ale“ je, že vzhledem ke svému pracovnímu vytížení v posledních třech dekádách nemohl rozvíjet svůj politický obraz. Z politického hlediska je to pan nikdo. Ačkoliv dva roky seděl v poslanecké sněmovně za ODS. Ale kdo si to pamatuje.
Druhé „ale“ je, že jeho vidění světa je sice praktické, ke konci kariéry vlastnil třicet fabrik. Ale politicky těžko využitelné. Podle Březiny, a to si myslí mnoho majitelů firem, by se lidé měli méně flinkat a více pracovat. Myšlenka, která bude měsíc od měsíce žhavější. Březina velmi dobře ví, jak svět funguje. Jak se vydělávají peníze, jak se staví továrny, jak se získávají obchodní partneři, odběratelé, jak se vyrábí a naceňuje zboží. Umí jednat na mezinárodní úrovni. Ví o produkci všechno. Pro rozvoj státu to vypadá jako sada dobrých předpokladů. Pro volby je to ovšem z hlediska volebních preferencí nárokové společnosti poněkud nepoužitelné.
S odborářským bossem Středulou k italskému zadlužení?
V tomto smyslu by mohl být lídrem Josef Středula. Ten před pár dny vybojoval desetiprocentní přídavek pro stovky tisíc státních úředníků. Vynikající výkon. Na rozdíl od Březiny nebo Nerudové bychom se v příštích letech s Josefem Středulou patrně brzy ocitli v zadlužení státu na úrovni Itálie. Je však třeba říci, že zadlužení by nezpůsobil prezident. Rozhoduje vláda. Prezident by mohl trend pouze mediálně podporoval.
Blíží se doba, kdy řada lidí nebude mít na nenadále výdaje. A začne se to týkat i střední třídy, tedy lidí, kteří by se za chudé rozhodně neoznačili. Myslí si to šéf odborů Josef Středula, podle něhož by se firmy měly o své zisky dělit se zaměstnanci. Jinak hrozí, že veškerá tíha inflace dopadne právě na ně. „Nejde všechno hodit na válku, propad životní úrovně tu byl už předtím,“ říká dlouholetý odborář. Majitelé firem si podle něj vždy najdou peníze na luxusní služební auto, ale na adekvátní odměny zaměstnancům už nikoliv.
Šéf odborů Středula: Nesvalujme inflaci jen na válku, rostla už před ní. Milionu Čechů hrozí chudoba
Leaders
Jak by geniální matematik volil členy ČNB?
Potom tady máme několik kandidátů, kteří nejsou příliš výrazní. Co si myslí o ekonomice? Karel Diviš je podnikatel z Prahy, přiznává se k „pravicovému“ přístupu k ekonomice. Ať už je to cokoliv. Nicméně, v současné době zdražujících energií si „umí představit“, ačkoliv je to proti jeho politickému přesvědčení, jistou plošnou podporu obyvatel ze strany státu.
Další z občanských kandidátů na prezidenta Karel Diviš v těchto dnech objíždí náměstí měst a sbírá podpisy pro svou prezidentskou kampaň. Zatím není řazen mezi favority voleb, ale jak říká „…chtěl bych vyhrát, a postavit se předtím silnému soupeři. Ukázat, že na to mám.“
Karel Diviš: Nerad, ale jsem pro sektorovou daň. Lidem se musí s účty za energie pomoci
Prezidentské volby 2023
Bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima je podobně jako Hilšer doktor. Na rozdíl od Hilšera aspoň řídil větší ekonomický celek. Což považuje za dobrý předpoklad pro případné řízení státu, taktéž většího celku. Zima si umí představit, že by v mezinárodních vztazích uměl vyvážit různé zájmy. Což by ve vztahu k Rusku mohlo znamenat, že bychom přeci jen nepřišli o plyn.
V druhém díle seriálu Kafe s prezidentem přinášíme rozhovor s bývalým rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou. Ve svých šestapadesáti letech už má za sebou osm let v čele Univerzity Karlovy, největší a nejvýznamnější tuzemské vysoké školy. Je ověnčen tituly jako prof, MUDr, MBA, DrSc. a několika dalšími. V kolika organizacích působí na významných funkcích ani nelze spočítat.
Tomáš Zima: Mám schopnost dávat lidi dohromady, spojovat je. A nikdy jsem nedělal křivárny
Politika
Co si o ekonomice myslí Pavel Fischer, Senátor, se nedozvíte z žádného dostupného mediálního kanálu. Ale dozvíte se, že Fischer je proti válce na Ukrajině.
Úplně jiná kategorie je Karel Janeček. Vystudovaný matematik, ekonom, miliardář, génius. Pro volbu členů bankovní rady by nepotřeboval moc poradců, v této otázce se prý sám velmi dobře orientuje. OK. Nezávislý matematický prezident. Svět ve světě dvou čísel, která Janeček miluje. 21 a 12. Ale pozor, jsou to čísla magická. Prezidentský proslov 21. prosince ve 21 hodina a dvanáct minut. Chceme? Možná tomu tolik nerozumíme, ale třeba by nás to spasilo.
Miliardář Karel Janeček, který získal miliardy korun díky svým matematickým dovednostem, není řazen mezi favority prezidentských voleb. Nicméně, on sám si věří. A má to matematicky spočítané. Důležitou roli v jeho propočtech hraje číslo fí. Ví vůbec někdo, co je to za číslo?
Karel Janeček: Jsem proti přetvářce a manipulaci. Pravděpodobnost mého zvolení prezidentem je 61,8 procenta
Prezidentské volby 2023
No a potom je tady jeden ultra kandidát/nekandidát. Má zkušenosti z byznysu, s čerpáním evropských dotací, s vládnutím. Vlastně je docela zasloužilý, byl ministrem financí, premiérem. Na funkci prezidenta je takzvaně dozrálý. Tak uvidíme, jestli nám ještě jednou nabídne své služby.
Dva vysloužilí politici, Mirek Topolánek a Mirek Kalousek, navrhují vládě omezit valorizaci důchodů. Napsali o tom článek. V něm tvrdí, že na neustálé zvyšování penzí za chvíli nebude stát mít peníze. Už teď je schodek důchodového účtu asi padesát miliard korun.
Dalibor Martínek: Přestaňme přidávat peníze důchodcům. Každý ať se snaží sám za sebe
Názory
Co týden dal v podání politické komentátorky newstream.cz Jany Havligerové. 
Politický diář Jany Havligerové: Kam nemůže nebo nechce Babiš, tam nastrčí Schillerovou
Názory
