Zlom v prezidentských průzkumech? Nerudová je poprvé první před Babišem a Pavlem
Ekonomka Danuše Nerudová se v aktuálním volebním modelu agentury Median poprvé dostala na první místo mezi prezidentskými kandidáty. Získala by 28 procent hlasů a oproti říjnu si polepšila o 13 procentních bodů. Na druhém místě se umístil předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš, kterému model přisoudil 26,5 procenta hlasů. Třetí by podle průzkumu z přelomu listopadu a prosince skončil někdejší vysoký představitel armády Petr Pavel se ziskem 23,5 procenta. V hypotetickém druhém kole by Babiše porazili Nerudová i Pavel, zhruba pětina respondentů ale zůstává v těchto duelech nerozhodnutá.
Dosavadní průzkumy Medianu i jiných agentur přisuzovaly první místo Babišovi nebo Pavlovi, Nerudová v nich byla poslední dobou už jen těsně třetí. U části voličů ale dál panuje poměrně značná nejistota, koho budou volit. „Vzhledem k nezakotvenosti voličů není zatím vhodné jednoznačně predikovat, která z osobností nakonec postoupí do druhého kola volby,“ uvedli autoři modelu.
Trojice favoritů má velký náskok
Další uchazeči, kteří podali přihlášku do přímé volby hlavy státu, by zůstali daleko za vedoucí trojicí. Senátor Pavel Fischer by dostal 5,5 procenta hlasů, odborový předák Josef Středula a senátor Marek Hilšer shodně 3,5 procenta hlasů. Kandidát SPD Jaroslav Bašta by získal 2,5 procenta hlasů. Podnikatel Karel Janeček, jehož ministerstvo vnitra odmítlo registrovat a který se odvolal k soudu, má podle Medianu podporu dvou procent dotázaných. Ve výčtu figuruje ještě Denisa Rohanová s 0,5 procenta hlasů, ostatní kandidáti by získali dohromady 4,5 procenta hlasů.
Oproti říjnu si polepšila nejvýrazněji Nerudová, dva její největší protikandidáti také, ale mnohem méně - Babišova podpora vzrostla o 4,5 procentních bodů a předpokládaný volební zisk generála Pavla se zvýšil o jeden procentní bod. Ještě v říjnovém volebním modelu Medianu byl Pavel těsně první před Babišem a Nerudová třetí. Podobně dosud vypadaly i výsledky dalších agentur mapující podporu kandidátů, až v nynějším modelu Medianu se do čela poprvé dostala Nerudová.
Budoucím prezidentem se stane jeden z osmi kandidátů, které k volbám 25. listopadu zaregistrovalo ministerstvo vnitra, případně o jejich kandidatuře rozhodl Nejvyšší správní soud. Hlavními favority jsou alespoň podle sázkových kanceláří Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš, ostatní mají od nich obrovský odstup. Původně jich bylo devět, ale Josef Středula pět dnů před volbami odstoupil a podpořil možná překvapivě Nerudovou.
Kandidáti na prezidenta ČR 2023: Pavel, Babiš, Nerudová... Jaké mají šance?
Politika
Relevatní kandidátka
Politolog Petr Just z Metropolitní univerzity v Praze řekl, že výsledek Nerudové v modelu agentury Median vypovídá o vzrůstající tendenci, zda jde o významný posun, ale musejí podle něho ještě potvrdit průzkumy dalších společností. „Že roste, je vidět delší dobu, ale samozřejmě uvidíme, zda se trend potvrdí i u jiných agentur, aby bylo srovnání nejenom v čase, ale zároveň mezi jednotlivými agenturami,“ řekl Just. Trend Nerudové byl podle něj nicméně viditelný z předcházejících průzkumů.
Podle Josefa Mlejnka z Univerzity Karlovy má Nerudová dobře vedenou kampaň, dovede spojit profesní přednosti s osobním přístupem, včetně například „pečení cukroví.“ Je nová, neokoukaná, není spojená s žádnou politickou stranou, programový profil má hodně obecný a hodně doširoka, což je ale v prezidentské kampani přednost, míní politolog.
„A netáhne za sebou velký stín z minulosti jako Petr Pavel,“ doplnil Mlejnek. Posun Nerudové na první místo ho nepřekvapil. „Nyní na ni ale budou útočit všichni ostatní, bude nucená více se vymezovat k některým otázkám, nicméně má určitě potenciál, aby se na prvním místě udržela,“ dodal politolog.
Senátor Pavel Fischer byl dlouhou dobu považován, a dosud je, za jednoho z favoritů prezidentských voleb. Ale dlouhou dobu se do volebního klání nezapojoval. S oznámením kandidatury dlouho váhal. Účast v prezidentské volbě oznámil až na podzim, zatímco jiní kandidáti během léta sbírali podpisy občanů, objížděli města a obce. Fischer se nominoval do volby díky podpisům Senátorů i poslanců poslanecké sněmovny. Považuje to za svou výhodu. „Každá věc má svůj čas a svůj smysl. Jsem předsedou senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost. Od února jsem byl za pracovním stolem, v autě nebo v letadle,“ vysvětluje Fischer. „Jednal jsem ve Washingtonu, v Berlíně, v Polsku, byl jsem opakovaně na Ukrajině. To je moje povinnost, kterou jsem musel splnit.“
Pavel Fischer: Fakt, že český prezident nebyl dvacet let v Bílém domě, mě pobuřuje
Prezidentské volby 2023
Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu míní, že nárůst Nerudové signalizuje, že ji začíná vnímat významná část společnosti jako relevantní kandidátku. Může to být i dozvukem toho, že se v poslední době objevila i v jiných průzkumech se solidními výsledky. Nerudová je podle Mrklase kandidátem zejména mladších lidí často z měst, její kampaň je ale viditelná i na venkově a je dobře zorganizovaná, řekl.
Nerudová překročila „rubikon“
Představitelé Medianu soudí, že Nerudové se podařilo překročit „rubikon neznalosti“ a oslovit širší skupinu voličů, nejen ty mladší. Dál má nicméně nejsilnější podporu mezi voliči od 25 do 34 let či absolventy vysokých škol, podporuje ji také velká část studentů. Babiše by volili zejména lidé starší 65 let a absolventi středních škol bez maturity. Také Pavel má největší podporu u starších lidí, podporu ale podle sociologů čerpá relativně rovnoměrně ve všech věkových generacích.
Volební jádro má dál nejvyšší Babiš - rozhodnutých příznivců připravených jít volit expremiéra je 19 procent, Nerudová má 15 procent skalních příznivců a Pavel 11 procent. Nerudová má z kandidátů nejvyšší volební potenciál - ukazuje podíl hlasů, který by mohl kandidát hypoteticky získat, pokud by ho volili všichni, kteří jeho volbu vážně zvažují a nevylučují účast u voleb. U Nerudové činí 41,5 procenta, následuje Pavel s 39 procenty, Babiš má potenciál 35,5 procenta.
První boj je za námi. Ministerstvo vnitra oznámilo, kteří kandidáti splnili veškeré náležitosti a skutečně se mohou ucházet o prezidentský post. Přinášíme rozhovory s osmičkou lidí, kteří chtějí na Hrad v unikátním seriálu Kafe s prezidentem.
Prezidentská volba má první poražené. Podívejte se na rozhovory s kandidáty
Prezidentské volby 2023
První kolo prezidentských voleb se uskuteční 13. a 14. ledna.
Prezidentských voleb by se nyní určitě zúčastnilo 62 procent respondentů, dalších 12,5 procenta účast zvažuje. První kolo prezidentských voleb se uskuteční 13. a 14. ledna, očekávané druhé kolo o dva týdny později. Průzkum Medianu se uskutečnil během listopadu a začátku prosince, účastnilo se ho 1010 respondentů starších 18 let. Do průzkumu byli zařazení všichni kandidáti, kteří podali přihlášku.
Ministerstvo vnitro zaregistrovalo devět přihlášených kandidátů, dalších 12 kandidátních listin odmítlo pro nedostatky a jednu přihlášku kvůli pozdnímu předložení. Pět odmítnutých kandidátů se obrátilo na Nejvyšší správní soud (NSS). Jde o podnikatele Karla Janečka a Karla Diviše, dále Romana Hladíka, Pavla Zítka a Libora Hrančíka.
Soud ve středu odmítl podněty nezaregistrovaných kandidátů na prezidenta Zítka a Hladíka, do voleb se tedy ani jeden z nich nezapojí. Soud obdržel také návrh na zrušení registrace Denisy Rohanové. Podala jej skupina senátorů, kteří pro prezidentskou volbu podpořili Marka Hilšera. O nejsledovanějších podnětech, které se týkají Janečka, Diviše a Rohanové, zatím volební senát NSS nerozhodl, musí to stihnout do 15. prosince.
Téměř tři čtvrtiny Čechů by si vybraly mezi uchazeči o prezidentské křeslo svého favorita. Hlasovat o nástupci Miloše Zemana se v lednu rozhodně nebo spíše chystá 83 procent voličů, vyplývá z aktuálního průzkumu agentury Median pro Radiožurnál. Kdyby do druhého kola nepostoupil jejich favorit, byla by účast voličů podle průzkumu zřejmě nižší, podle průzkumu by dosáhla 71 procent.
Tři čtvrtiny Čechů mají v prezidentské volbě jasno. Nejspojenější jsou voliči ANO
Politika
