Beton je mrtvý. Developeři objevují kouzlo výstavby ze dřeva

Zraky developerů, kteří chtějí pracovat se dřevem, se upínají k expertní komisi, která nyní zkoumá technologické kvality nových dřevěných materiálů. Všichni očekávají, že již brzy padne verdikt, který umožní navýšit počet pater u budov ze dřeva.

V Česku dosud platí, že budova ze dřeva může být vysoká nejvýše dvanáct metrů a mít čtyři patra. Tato norma je historická, vychází především z požadavků hasičů a z doby, kdy se používalo pouze tvarově upravené dřevo, latě a trámy. S technologickým vývojem však přišly na trh pokročilé dřevěné prvky a řada developerů by z nich ráda postavila něco většího. Zatím nemohou.

S napětím proto pozorují postup odborné komise, která pod vedením Petra Kuklíka z ČVUT materiály zkoumá, a nakonec vydá verdikt. To znamená, stanoví novou normu pro výstavbu ze dřeva. Mezi developery, kteří proces sledují zblízka, se očekává, že by navýšení mohlo být na šest až osm pater. A také, že by nové dřevěné technologie bylo možné využít i na veřejné budovy.

Přichází doba dřevěná

Oním materiálem, který sice není tak úplně nový, ale vydrží víc, než kolik je mu zatím v Česku povoleno, jsou různé verze takzvaného lepeného dřeva, neboli CLT, což je zkratka z anglického cross-laminated-timber. Jde o panely nebo sloupy vyrobené slepením několika vrstev masivního řeziva. Kvůli větší pevnosti jsou jednotlivé vrstvy lepeny kolmo na sebe.

Dřevostavba až do nebe. Ve Švýcarsku roste nejvyšší pasivní dům světa

Enjoy

Tvůrci chystané unikátní budovy chtějí dokázat, že dřevo je přirozenou náhradou za beton.

ČTK

Přečíst článek

Celá řada developerů se většího využití tohoto dřeva nemůže dočkat. Společnost Progresus již oznámila záměr postavit v Česku dokonce dřevěný mrakodrap po vzoru vídeňského mrakodrapu HoHo, který také částečně využívá CLT, je vysoký 84 metrů a má 24 poschodí.

V Liberci zase tamní architekti z ateliéru Mjölk chystají bytový dům s výškou v nejvyšším bodě 30 metrů. Projekt je ve fázi územního rozhodování.

A do třetice, společnost Skanska chce v příštím roce zahájit v pražských Radlicích stavbu dosud největšího dřevěného bytového domu v Česku, čtyřpatrového Radlického Dřeváku, jak si projekt nazvali. Ten se vejde i do současných norem. Nicméně firma si na něm chce v Česku se rozjíždějící technologii vyzkoušet na větší stavbě.

„Stavbu bereme jako pilotní projekt, v jehož rámci si porovnáme dvě různé stavební technologie. Je to jakási laboratoř, ve které zjistíme, jaké nás to bude stát úsilí, kolik času to zabere a kolik to bude stát peněz,“ uvedl Petr Michálek, šéf rezidenční výstavby Skansky. Projektový manažer firmy Pavel Tomek doplňuje: „CLT desky dávají možnost až dvacetipatrové výstavby. Věříme, že i v české legislativě dojde k úpravám, které nám umožní širší využití dřeva do budoucna."

Velký dům ze dřeva? V Česku brzy realita

Developeři věří, že využití tohoto druhu dřeva přinese celou řadu výhod. Tou největší má být rychlost výstavby. Zatímco klasickou metodou, tedy „litím“ z betonu, trvá výstavba běžného projektu přes rok, stejně velký dům z dřevěných dílů je hotový za pár týdnů. To už je ověřené v zahraničí.

Rychlost je dána tím, že jednotlivé komponenty se podle plánu nejdříve dopředu připraví v době, kdy se například dělají přípravné či povrchové práce. Nemusí se na nic čekat. Díly mohou být hotové včetně izolace či omítky. Na stavbě se všechno jenom seskládá jako velká skládačka, právě během oněch několika týdnů.

To není jediná výhoda stavění ze dřeva. Rychlost s sebou nese i ekonomickou úsporu. A to jak pro potenciálního kupce nového bytu, tak pro developera. Kupec nemusí rok čekat a možná i platit nájem, ušetří jeden rok.

Výhody na straně stavitele jsou zřejmé. Méně času je lepší využití času dělníků, kteří stihnou pracovat na více projektech. A také, na stavbě je potřeba mnohem méně pracovníků. Jan Nový, který má rozvoj dřevěného developmentu na starost v holdingu Progresus, udává příklad, že v Londýně výstavbu kanceláří o ploše čtyři tisíce metrů zvládlo pět pracovníků. Je to také méně kamiónů čili úspora za dopravu. Protože dřevěné díly jsou lehčí než beton.

Dřevostavby mají budoucnost a stavět by se měly i do výšky

Enjoy

Zájem o dřevostavby roste. Například v Nizozemí nebo Francii si dokonce stanovili povinnost, že část výstavby bude muset být právě ze dřeva. I Češi čím dál častěji projevují zájem o tento typ domů, zatím ale v tuzemsku lze ze dřeva postavit maximálně čtyři patra vysokou budovu.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Podstatný rozdíl, o kterém jsou developeři přesvědčení a jen čekají na kulaté razítko, je, že CLT je pro někoho možná překvapivě vůči vysokým teplotám odolnější než ocel. „Při požáru ztrácí ocel po třiceti minutách hoření na osm set stupňů devadesát procent nosnosti. Dřevo jenom dvacet procent. Hoří kontrolovaně. Po třech centimetrech hoření už jádro není dotčeno horkem,“ tvrdí Nový. Když dřevo prohoří do této hloubky, už nemá oheň přívod kyslíku a uhasíná. Teď už jen stačí, aby to experti potvrdili a závěry zanesli do norem.

Důležitým argumentem, který kromě všech vyjmenovaných hraje pro CLT, je fakt, že jde o materiál vyráběný z obnovitelných zdrojů. Tím je tato výstavba nejen šetrná k přírodě, ale zároveň může v době nástupu pravidel ESG výrazně pomoci developerům se splněním těchto kritérií, a tím i s financováním či jeho úročením. „Chceme dělat dřevěný development, chceme stavět do výšky, chceme stavět ze dřeva industriální haly,“ říká Nový.

Inspirace ze zahraničí

Lepené dřevo se pro výstavbu vysokých budov postupně využívá v čím dál více zemích. Slovo dřevostavba je však poněkud zavádějící u budov, které by přesáhly limity. Takový dům už by nebyl úplně ze dřeva, přesněji z CLT. Obsahuje betonové jádro, které je po celé výšce i obvodu rozvíjeno CLT pláty. Jako je tomu u vídeňského mrakodrapu HoHo.

Toto propojení dřeva a betonu je možná tou cestičkou, po které chtějí jít developeři, kteří usilují o ještě vyšší stavby, než by umožňovaly normy pro dřevostavby. Potom by to totiž byla kombinovaná stavba, s tím se mnohem lépe hraje před úřady.

Chystaná změna nemusí procházet poslaneckou sněmovnou, jde, jak bylo řečeno, o normy. Těch je údajně potřeba změnit pro posun povolené výšky celkem šest. A jelikož v pracovní skupině odborníků sedí i požárníci, a sám Kuklík je členem klíčové Technické normalizační komise číslo 27, která má na starost požární bezpečnost staveb, mají stavebníci naději, že ke změně pravidel skutečně dojde. Předběžným termínem, od kdy by mohly jít dřevostavby výš, je rok 2025.

Přestože zatím platí staré výškové limity, stavba dřevěných bytových domů se rychle rozvíjí. „Zatímco v roce 2021 naši členové dokončili jeden bytový dům, loni to bylo devět domů,“ uvedla v březnu na Stavebním veletrhu v Brně šéfka Asociace dodavatelů montovaných domů Lenka Trandová. Měla na mysli dřevostavby, a dodala: „Zatím nás legislativa stále omezuje maximální výškou dřevostaveb, což vzhledem k současným technologiím není vůbec nutné, jak dokazuje dřevostavba v Norsku vysoká 85 metrů, tedy 18 pater.“

Stavění budoucnosti? Konstrukce z lokálního dřeva a střecha ze solárních panelů a skla

Reality

Sídlo Kloboucké lesní není jen výjimečnou dřevostavbou, ale i laboratoří pro ekologickou výstavbu.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Buďte v obraze s naším Realitním Clubem