Pavel Kliment: Ceny bytů porostou. Ne tak rychle jako nájemné

Česko trpí nedostatečnou výstavbou. Každý rok by jen v Praze byla potřeba 20 tisíc nových bytů, což se ani zdaleka neděje. Tento deficit je natolik alarmující, že zasahuje nejenom segment vlastnického, ale i nájemního bydlení. Proč se v tuzemsku staví málo a jak to napravit? Porostou ceny bytů v příštím roce? A jak se bude vyvíjet nájemné? Celý rozhovor s Pavlem Klimentem najdete v tištěném magazínu Realitní Club.

Dostupné bydlení se v realitních kruzích, a nejenom tam, často probírá. Co přesně tento termín znamená a na koho cílí?

Dostupné bydlení je zvýhodněné nájemní bydlení a cílí především na profese nezbytné pro fungování města jako jsou hasiči, zdravotníci a další. Konkrétně na to, aby tito lidé dosáhli na bydlení v dané lokalitě. Myslí se tím skupina průměrně vydělávajících lidí. Často se bohužel termín dostupné bydlení zaměňuje s termínem sociální bydlení. To jsou nicméně dvě naprosto odlišné kategorie.

Nové číslo magazínu Realitní Club objednáte zde

Ministerstvo pro místní rozvoj a jeho někdejší šéf Ivan Bartoš na dostupné bydlení získal z rozpočtu osm miliard korun. Jak tato suma může zlepšit dostupnost bydlení?

Upřímně v tomto případě si nejsem jistý, zda se v praxi termín dostupné a sociální bydlení nebude překrývat. Za osm miliard za současných ekonomických podmínek lze postavit zhruba dva tisíce bytových jednotek. Fakticky se tedy postaví tak málo bytů, že uspokojí skutečně jen velmi úzkou skupinu lidí, pravděpodobně tu sociální.

Dušan Kunovský: Výstavba bytů stojí na hraně. Pokud nezlevní materiály nebo se nesníží sazby, firmy budou krachovat

Reality

Situace na rezidenčním trhu se nadále nelepší. Výstavba a prodej nových bytů, zejména v Praze, dál vázne. Developeři pozastavují novou výstavbu kvůli malému zájmu kupujících, drahým stavebním pracím a materiálům. Úrokové sazby hypoték zůstávají vysoko a odrazují lidi od půjček na bydlení. Úroky se v letošním roce i podle nedávného prohlášení guvernéra ČNB Aleše Michla už v letošním roce patrně nezmění. Podzimní oživení trhu s byty se tedy nekoná.

Dalibor Martínek, Petra Nehasilová

Přečíst článek

Kdo by měl vlastně dostupné bydlení stavět? Stát a samospráva?

Ne výhradně. V Česku je takových bytů velmi málo, budeme proto muset vyzkoušet všechny možné cesty, jak počet bytů v nabídce zvýšit. Možností je hned několik. Spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Nezahazoval bych ani formu družstevních investic. Problém s nedostatečnou výstavbou je v Česku totiž tak obrovský, že není jiná cesta než ho řešit kombinací postupů a investorů.

Je skutečně jediným důvodem, proč se Česko dostalo do vámi zmiňovaného problému, pomalé povolovací řízení?

Šel bych ještě o jeden krok dozadu. Jde i o problém s územním plánováním a tím, jak ho naše legislativa řeší, jak volnou ruku stát obcím v plánovaní svého území nechává, spíš tedy nenechává. Územní plánování vnímám jako výsostné právo, ale zároveň i povinnost obcí. Ty by měly vývoj území nejenom kontrolovat, ale i aktivně řídit. Plány by měly být transparentní a dlouhodobé. Jen těžko lze rozvíjet území, musíme-li neustále provádět změny. Netvrdím, že zdlouhavé povolovací řízení nekomplikuje výstavbu, zásadnější překážky nicméně vidím právě v územním plánování.

Vychází další číslo magazínu Realitní Club, hlavním tématem jsou pozemky

Reality

Na titulní straně podzimního čísla magazínu Realitní Club, které právě vychází, je jeden z nejznámějších tuzemských developerů Marcel Soural. Jeho skupina Trigema staví v Praze, široce se rozkročila i do regionů.

nst

Přečíst článek

Tuzemské obce a města trpí nedostatečným bytovým fondem, o který přišla kvůli privatizaci v 90. letech. Tehdy jsme si založili na současné problémy s nedostupností bydlení?

Musíme se na to dívat optikou tehdejší doby. Portfolia byla rozprodávána v době, kdy se o ně města a obce nechtěly starat. Investice se přesunuly na soukromé investory, bez nich by byty možná ani nebyly v tak dobrém stavu, jako jsou nyní. Zmiňovanou privatizaci tedy vlastně vnímám pozitivně. Široká masa lidí díky tomu získala bydlení za rozumné peníze. Bohužel dnes nás ta privatizace dohání z druhé strany. Uběhla desetiletí a zjišťuje se, že města a obce nemohou ovlivňovat situaci na trhu, protože nevlastní bytové portfolio.

Data potvrzují, že nejvíce nájemních bytů drží v Česku drobní investoři. Je to špatně?

Pojem investiční byty má v Česku bohužel hodně negativní konotace, což je poněkud nešťastné. Většina z bytů, pořízená jako tzv. investiční, skutečně končí na nájemním trhu. Pokud by byty nekupovali v 90. letech i dnes drobní investoři, kdo by je nahradil a tvořil nabídku na nájemním trhu? Takže problém tkví v něčem jiném. V nedostatečné výstavbě a posléze i nabídce. Nebude-li se dostatečně stavět, nebudou byty ani pro vlastnické, ani pro nájemní bydlení. Pražský bytový fond čítá zhruba 600 tisíc bytů, 10 tisíc, tedy zhruba pouze 1,7 procenta, je dlouhodobý objem nabídky volných nájemních bytů. A my se zřejmě dostáváme do situace, kdy pořídit si vlastní bydlení bude obtížnější pro čím dál větší skupinu lidí. Spoléháme se, že dostupnost zachrání nájemní bydlení. Situace na nájemním trhu, pokud se nezačne víc stavět, bude ale obdobná – nízká nabídka povede k růstu ceny, v tomto případě nájemného.

Vlivem převyšující poptávky nad nabídkou můžeme očekávat další růst nájemného?

Samozřejmě. Za situace, která aktuálně panuje, se pronajímatel nemusí bát, že nenajde nájemce, i když bude zvyšovat nájemné.

Přejdu od nájemního bydlení k vlastnickému. Ani v uplynulých dvou letech, kdy realitní trh vlivem ekonomické situace takřka zamrzl, jsme nebyli svědky razantního poklesu cen u novostaveb. Developeři krizi ustáli právě i díky malé nabídce. Jak se budou ceny bytů vyvíjet v příštím roce?

Ceny bytů porostou, ale pomaleji než nájemné. Korekce cen nenastala mimo jiné proto, že nebyl dostatečný počet lidí, kteří by chtěli nebo spíš museli prodávat. Stačí se podívat na nabídku bytů k prodeji. Šance koupit typické pražské 2+kk je mizivá. Zatím se většina lidí nedostala do takové krize, aby musela prodávat nemovitost. Navíc k tomu připočtěte tradiční vztah Čechů k cihle, kterou dlouhodobě vnímají jako nejjistější způsob investice. Aby se jí Češi začali zbavovat, musela by přijít masivní nezaměstnanost nebo jiná hluboká krize.

Ceny bytů v Česku stále rostou. Výrazně podražil Plzeňský kraj

Reality

Ceny bytů v Česku stále rostou. Z dat žebříčku Deloitte Real Index, který vydává poradensko-technologická společnost Deloitte, vyplývá, že průměrná cena rostla o 2,4 procent na 101 700 korun za metr čtvereční, oproti čtyř procentům a 99 300 korunám za metr v prvním letošním čtvrtletí. Cenovka se zvedla u bytů ve 12 ze 14 krajů.

fry

Přečíst článek

Pavel Kliment Vystudoval VŠE v Praze. Ve společnosti KPMG pracuje od roku 1999. V letech 2003–2005 absolvoval stáž v KPMG v USA. Jako partner KPMG je zodpovědný za služby pro společnosti podnikající v sektoru nemovitostí a stavebnictví. Od roku 2006 je klíčovým členem poradenské skupiny pro finanční řízení.

Proč je v Česku nedostatek bytů? Jak se budou vyvíjet jejich ceny? Kdo si v budoucnu bude moct vlastní bydlení dovolit? Poroste nájemné? A jak rychle?

Nejenom o tom se dočtete v celém rozhovoru s partnerem poradenské společnosti KPMG v novém magazínu Realitní Club. K dostání je u dobrých prodejců, ve formě předplatného na Send.cz či v digitální verzi přímo na stránkách Newstreamu.