Eva Jiřičná: Věž vysoká 80 metrů je prcek. Konzervativní přístup brzdí vývoj Prahy

Původní projekt Central Group na Žižkově obsahoval věže tři, setkal se ale s nesouhlasem vedení Prahy. Architektka Eva Jiřičná ho tedy musela spolu se svým týmem přepracovat. Trvalo to pět let a místo tří budov bude mít rozvojové území kolem někdejšího „Mordoru“ v centru věž jen jednu. Vysoká bude 80 metrů. „Samozřejmě chápu, že úkolem památkářů je ochraňovat historii města. Na druhou stranu ale neinformovanost a mnohdy i přílišná konzervativnost jsou zbytečnou překážkou dalšího rozvoje,“ říká světoznámá architektka.

Cestou za vámi jsem míjela čerstvě instalované „motýly“ od Davida Černého umístěné na fasádě Máje. Sochy v posledních týdnech vířily veřejné mínění Pražanů. Vám se líbí?

Myslím si hlavně, že je fajn, že se alespoň něco děje. Říkám si, proč ne, vlastně nechápu, že to vzbuzuje tolik pozornosti.

Hodně pozornosti vzbudil i váš předchozí návrh tří výškových budov na Žižkově. Věříte, že tento nový, přepracovaný návrh se skutečně bude realizovat?

Doufám, že se toho dožiju, a hlavně doufám, že se v Praze začne vážně řešit význam veřejného prostoru.

Jedna věž místo tří. Central Group přepracoval žižkovský projekt od Evy Jiřičné

Reality

Developer Central Group představil přepracovaný návrh projektu architektky Evy Jiřičné Centrum Nového Žižkova. Nejvýraznější změnou je to, že má jen jednu centrálně umístěnou rozvlněnou věž vysokou 80 metrů. Původní návrh, se kterým nesouhlasila Praha, měl tři věže až do výšky až 100 metrů.

nst, pej

Přečíst článek

V Londýně se na rozdíl od Prahy omezují parkovací místa

Jak se od sebe původní a nynější projekt liší právě v přístupu k veřejnému prostoru?

Původně jsme rozlehlý veřejný prostor umístili ke křižovatce Želivského a Olšanské a vztahoval se k veškeré budoucí zástavbě. Plochu jsme museli zastavět, ale podařilo se nám vlastně všechen prostor udržet jako veřejný, a to zrušením privátních zahrad, které byly v původním projektu. Soukromý prostor je řešený pro každý byt zvlášť formou balkonu.

Co bylo těžší navrhovat nový projekt, nebo vyjednávat s památkáři a úředníky?

Všechna jednání za nás naštěstí řešil Central Group. Samozřejmě chápu, že úkolem památkářů je ochraňovat historii města. Na druhou stranu ale neinformovanost a mnohdy i přílišná konzervativnost jsou zbytečnou překážkou dalšího vývoje města. V Londýně se k tomu přistupuje jinak. Město je v podstatě jeden nekončící veřejný prostor, bez soukromých předzahrádek, a zároveň se tam velmi zásadně omezují parkovací místa. Po Londýně se pohybuji výhradně pěšky, auto využiji maximálně jednou týdně, když něco nebo někoho potřebuji někam přepravit. Skvěle tam fungují autobusy, jezdící převážně na vodík. A srovnejte to s podmínkami v Praze. Tady abyste skoro pro každý byt navrhovali dvě parkovací stání.

Královna architektury. Eva Jiřičná proslavila Čechy až v New Yorku, komora ji uvedla do síně slávy

Enjoy

Eva Jiřičná se proslavila nejen v Česku. Její architektonický přístup oceňují třeba i ve Velké Británii. Dokládá to celá řada prestižních mezinárodních ocenění. K nim nyní přibylo další. Jiřičné celoživotní dílo vyznamenala Česká komora architektů.

pej

Přečíst článek

Auta z měst vymizí 

Města se tedy budou v budoucnosti navrhovat primárně pro lidi, nikoliv pro auta?

Domnívám se, že auta pomalu vymizí a nahradí je taxíky. Mladí zároveň budou dávat přednost kolu nebo městské dopravě.

Měli by současní architekti přistupovat k navrhování staveb tak, že  je budou chtít památkáři za 50 let chránit?

Víte, dneska vlastně nenavrhujete budovy na 100 let, jako když já jsem byla studentkou. Když jsem přijela do Londýna, bylo to již o polovinu méně. Například Fosterova „okurka“ (budova Swiss Re Tower pozn.red.) se předělává už po 15 letech. Musí se obnovit technologie i fasády.

Je to špatně?

Nemyslím si, že by to bylo špatně. Je to součást životního stylu. Jsou věci, které se obnovují neustále. Předpokládám, že všechny budovy, které se aktuálně staví, asi budou potřebovat obnovovat. Variantou samozřejmě je do nich investovat tolik, kolik je potřeba. To si ale nikdo nemůže dovolit.

Dřevostavby jsou na vzestupu a neměly by se přeregulovat

Reality

Lukáš Zrůst, spolumajitel investiční skupiny Progresus, která má v portfoliu největšího českého výrobce dřevostaveb RD Rýmařov, sdílel své názory a zkušenosti s dřevostavbami v rámci debaty největšího světového think-tanku sdružujícího profese kolem developmentu, urbanismu a architektury Urban Land Institute (ULI).

Komerční spolupráce

Přečíst článek

Architektura se rovněž mění pod taktovkou požadavků ESG. Ovlivnilo to i tento váš projekt?

Na Žižkově zatím není tak daleko. Tím, že jsme už na začátku spolupracovali s prestižním architektonicko‑inženýrským ateliérem ARUP z Londýna (ten navrhoval a technicky řešil mnoho těch nejunikátnějších světových staveb, včetně například Opery v Sydney nebo složitého Guadího chrámu Sagrada Família v Barceloně poz.red.), věřím, že jsme tuto ideu naplnili. Pro mě je hodně důležité, jak se co postaví. V Anglii architekt má dokonalý přehled nad tím, co se na stavbě děje. V Česku je stále tak trochu od jednotlivých stavebních profesí odtržený, například od statika. Architektura ale není jenom o tom, jak dům vypadá, ale zároveň i o tom, jak spolu fungují konstrukce a vnější estetika.

V projektu hodně pracujete se zelení. Tak by se mělo do budoucna navrhovat?

Snažili jsme se o to. Každý strom, každý keř či rostlina je velmi důležitá. Stromy nabízejí stín, zlepšují mikroklima v ulicích a působí pozitivně na kvalitu ovzduší. Důležité jsou i pro lidskou psychiku. Přírodu čím dál víc potřebujeme, jinak se všichni zblázníme.

Je budova udržitelná sama o sobě, protože je vysoká? Mělo by se ve městech stavět do výšky?

I stavění do výšky má své limity. Aktuálně se v Londýně spočítalo, že ekonomické jsou budovy do výšky 52 pater. Samozřejmě to záleží na geologii a dalších okolnostech. Těch 80 metrů, to je stavba prcek, a navíc je spočítaná tak, aby byla ekonomická v daných podmínkách.

Architekt: Praha potřebuje víc než Tančící dům

Reality

Erik Petrus projektuje v Česku, staví ale v Indonésii. Je to tam totiž mnohem jednodušší. Stavební povolení na rozdíl od tuzemska tam totiž získáte desetkrát rychleji. Staví se tam navíc mnohem víc a lépe. V Česku jsme podle jeho slov zamrzli v minulém století.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Uzavřít architekturu do nějaké krabičky je samozřejmě velmi obtížné. Přesto se zkusím zeptat, označila byste svůj návrh za organický?

Ráda bych slovo organický použila. Já ale vždy začínám od funkce, tak jsem byla vychovaná. Nejdřív musím mít definovaný základní požadavek, k čemu bude budova sloužit. Ano, budova má organický tvar. Organické křivky jsme použili mnohokrát a je to něco, s čím se ztotožňujeme.  Principiálně se ale řídíme možnostmi, které jsou nám poskytnuty, a vnitřní funkce pak přecházejí do vnější estetiky a vytváří tvary tak, jak my si je představujeme.

Velký úspěch pro Česko. Poprvé se probojovalo do finálové pětice prestižní ceny

Reality

Úplně poprvé se do finálové pětice architektonických realizací prestižní evropské přehlídky Cena Miese van der Rohe probojoval i projekt z tuzemska. Odbornou porotu zaujala transformace ostravských jatek na galerii.

Petra Nehasilová

Přečíst článek