Hlaváček: Když bude Praha stavět vlastní byty, ovlivní to ceny realit. Ale až za dlouho

Celá západní Evropa má různé formy městské výstavby. „Byl by hřích, kdyby se Praha zbavovala vlastních pozemků, kterých nemá mnoho, a nevyužila je jako základ městské výstavby. Zároveň si uvědomuji, že k vytvoření kvalitního městského prostředí potřebujeme rozumné developery,“ říká urbanista Petr Hlaváček, známý jako ideový otec Pražské developerské společnosti, který v komunálních volbách obhájil za STAN post v pražském zastupitelstvu.

Neměl jste jako šéf územního rozvoje udělat víc proto, aby se v Praze víc stavělo?

A to my jsme právě dělali. Protože kromě Metropolitního plánu, který do města přináší další řád a jasně definuje budoucnost, kde se stavět má, nebo naopak nemá, definuje jasně zelené plochy, tak jsme zcela raketovým způsobem prováděli změny územního plánu. Rychle jsme zastavili změny, které jsme považovali za negativní, a velmi rychle podpořili ty, které jsme považovali za pozitivní.

Co konkrétně jste zastavili?

Snažili jsme se hledat kompromis v oblastech, kde se v minulosti naráželo. Změnit přístup, zprůhlednit situaci. Nenatahovat zbytečně dlouho investory v místech, u nichž jsme věděli, že ke změně nedojde. Naopak rychle je umožnili v brownfieldech, kde je výstavba žádoucí.

Byty v Česku jen tak nezlevní. Tedy alespoň ne ty nové

Reality

Zástupci měst, developerů, ekonomové i právníci se zúčastnili první snídaně Realitního Clubu, kterou uspořádal server newstream.cz. Hlavní otázkou bylo, jak moc se na vysokých cenách realit podepisuje zamrzlé stavební řízení. „Dokud se stavební řízení neodblokuje, ceny jistě neklesnou. A to navzdory tomu, že stavební materiály již skutečně zlevňují,“ vysvětlila Marcela Fialková z developerské společnosti UDI, která se i kvůli zdlouhavému stavebnímu řízení v Česku čím dál více orientuje na zahraniční trhy. 

nst

Přečíst článek

V Česku se rozmohl takový nešvar - zdlouhavé stavební řízení. Dílem je to věc státní správy, dílem samosprávy. Co jste udělal pro urychlení povolování v Praze?

Změnili jsme to, co bylo v naší kompetenci, tedy územní plán. V oblastech v přenesené působnosti státní správy dlouhodobě voláme po změně ve stavebním zákoně. Ministerstvo pro místní rozvoj v tom ale koná velmi pomalu. Samospráva je v procesu udělování stavebního povolení a územního rozhodnutí pouze účastníkem a významným způsobem chce dobré stavby podporovat a je skutečně velmi malé procento, kde vystupuje proti záměrům výstavby.

Proč by mělo město mít společnost jako PDS, když nemá stavební firmy, a nakonec si na to stejně najme developery?

V minulosti jsem intenzívně navštěvoval města jako Mnichov nebo Hamburk, která jsou známá kultivovanou výstavbou. Vůbec celá západní Evropa má různé formy městské výstavby. Byl by hřích, kdyby se Praha zbavovala vlastních pozemků, kterých nemá mnoho, a nevyužila je jako základ městské výstavby. Zároveň si uvědomuji, že k vytvoření kvalitního městského prostředí potřebujeme rozumné developery.

Exprimátorka Krnáčová v podcastu: Městský okruh patří pod zem. Je chyba, že na Blanku nenavázala Vlasta

Politika

Praha pokračování tunelu Blanka potřebuje, ale kde na něj vzít peníze? „Ať si o Pavlu Bémovi myslí, kdo chce, co chce, vždycky jsem ho obdivovala, že byl schopen prosadit tak významnou stavbu, jakou je Blanka. Zázrak. Od nové reprezentace očekávám, že naváže Vlastou,“ říká v druhém díle podcastu Marcely Fialkové Nekorektní dvojka na téma dopravy v Praze její bývalá primátorka Adriana Krnáčová.

nst

Přečíst článek

Ovlivní cenu bytů to, až Praha nějaké postaví?

V dlouhodobém horizontu to ovlivní výši cen bytů, ale stavění je složitý proces, trvá to dlouho a nejsou zázračné návody. Jediný návod, který znají města tisíce let, je prostě postupná a zodpovědná práce.

Městský developer bude rychlejší 

V minulosti jste uvedl, že schvalovací proces projektů městské developerské společnosti může být rychlejší než u projektů soukromých investorů. Jak je to možné?

Protože je empatičtější a nejde za hranu. Hledá dohodu, přiměřené množství metrů čtverečních a nezkouší maximální zisk. Nechci tvrdit, že u soukromého investora je to primárně špatně, bývá to ale často důvodem střetu.

Vytěžuje nový metropolitní plán výškovou výstavbu dostatečně?

Výšková výstavba byla ožehavou diskusí, do níž vstupovali různí aktéři. Často i s katastrofickými scénáři, například o tom, že UNESCO vyškrtne Prahu ze svého seznamu. Debata probíhala i v rámci odborné veřejnosti a jednoznačně převažovaly obavy z výškových staveb.

Ceny bytů začínají ve světě padat. Přidají se Praha a Brno?

Reality

Londýn, Sydney, Stockholm, Seattle a blízká hranice mezi USA a Kanadou. Tyto oblasti patří k nejpřehřátějším nemovitostním trhům světa. Ale situace se začíná měnit a na mnohých z nich již ceny domů a bytů začaly klesat. Někde dokonce o desítky procent. Jaká je situace v Praze a dalších českých městech?

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Při tvorbě metropolitního plánu, vize pro město, které by podle Eurostatu mohlo v budoucnu mít až dva miliony obyvatel, je nejdůležitější hledat dohodu. Výškovou výstavbu jsme probrali s ministerstvem kultury, stejně jako s UNESCO. Metropolitní plán má v sobě připravené nástroje, které v konkrétních místech, pro konkrétní stavbu umožní změnu územního plánu.

Nebylo by transparentnější, kdyby byly jasně vymezené lokality určené pro výškovou výstavbu? Často se v této souvislosti hovoří o Pankráci?

Takové lokality jsou, třeba v Praze 9 či Bubnech. O Pankráci proběhlo nejvíce debat. Nelze ji, ale jak se často děje, přirovnávat k pařížské La Défense, která je samostatnou městskou částí dvoumilionové Paříže a má vlastní plán. Pankrác není La Défense. Pankrác je jeden z významných pražských kopců v ochranné vzdálenosti UNESCO. Už první koncept Metropolitního plánu, z pera Romana Kouckého, moudře chránil vinohradský horizont a domy do 70 metrů výšky umisťoval na Žižkov a Pankrác, která je nyní tak zastavěná, že se tam už žádný dům nevejde.

Mrakodrap? Za dvacet, třicet let

A bude mít tedy Praha někdy nějaký mrakodrap?

Možná za dvacet až třicet let. Až přijde investor, který postavit stometrový dům dokáže. Protože z hlediska technického, investorského i architektonického je to majstrštyk a neumí to každý. Zatím nikoho takového, kdo by byl schopný realizovat vysoce kvalitní vysoké stavby s velkým architektonickým důrazem v Praze ve velkém množství nemáme. Někteří mají možná ty ambice, ale nedostatek bytů v tuto chvíli není tvořen nedostatkem výškových staveb.

Bude Metropolitní plán vůbec někdy schválen, nebo se to potáhne další čtyři roky a budou se v něm dělat změny a stále nebude hotový?

Šéf pražských plánovačů: Praha potřebuje dát peníze jinam. Na financování metra by se měl podílet i stát

Reality

„Všichni si říkají, Praha je bohatá, ta si všechno postaví sama, ale my potřebujeme dát ty peníze jinam,“ říká ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Praha Ondřej Boháč v druhém díle podcastové série Realitní Club. Celou epizodu si poslechněte v pondělí na newstream.cz a v podcastových aplikacích.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Věřím tomu, že až kolegové nastudují Metropolitní plán, pochopí, o co v něm jde, že městský okruh bez schválení Metropolitního plánu je těžko realizovatelný, a že je velmi moudré ho možná i po nějakých úpravách schválit.

Rozpočet Prahy se za posledních 20 let zdvojnásobil. Přesto je neustále slyšet od radních, že má Praha málo peněz, a proto se jí dosud nevyplatilo, nebo nemohla, stavět vlastní bydlení. Kam ty peníze mizí?

Investice města jsou opravdu značné. A teď jsme v situaci, kdy všechno bude ještě dražší. Navíc se musí udržovat rozpočtová kázeň, z nichž mimo jiné vyplývá, že Praha si nemůže vzít půjčku větší, než jsou její prostředky. Řešením v případě městských bytů tak může být jejich výstavba z jiného úvěrového rámce než z úvěrového rámce Prahy. Například v Hamburku jsou to společnosti s ručením omezeným, v Berlíně akciovky.