Josef Pleskot: Pražský hrad je prázdnou nádobou, měl by se do ní konečné vlít ambiciózní obsah

Jméno architekta Josefa Pleskota přitahuje zájem odborníků i široké veřejnosti. Na jeho výstavu Města v Muzeu Kampa přišlo nebývalé množství lidí. Ještě výrazněji se do povědomí české veřejnosti vepsal, když ho nově zvolený prezident Petr Pavel označil jako možného budoucího architekta areálu Pražského hradu.

Dokázal byste si sám sebe představit jako hradního architekta?

Rozhodně ne v roli Jože Plečnika, to už nejde. S Petrem Pavlem se možná otevírají jiné, nové možnosti. Stojíme si v demokracii mnohem dál. Jinde. Pražský hrad vnímám jako velmi zásadní téma, které bylo posledních 20 let zanedbávané. Prezidenství Petra Pavla se pro mě spojuje s novou společenskou situací, kterou vnímám jako dobrou startovací čáru pro uskutečnění hlavně mentálních změn v areálu Pražského hradu, v jeho postavení ve městě, v celé republice i v Evropě. Jde o jedinečnou šanci.

Odstranění pověstných protiteroristických zábran vnímám jako minimum.

To je opravdu naprosto evidentní minimum. Dost se divím, že to nejde udělat ze dne na den. Jde o odstranění hrubosti a arogance.

Architekti: Lidé nemají respekt k hodnotám, i to prodlužuje výstavbu

Reality

Praha by se měla rozvíjet koncepčně, ideálně u klíčových dopravních uzlů nebo na brownfieldech. Není nutné „najíždět” jen do centra. Nejenom o tom, co Praze chybí a kde by se měla inspirovat jsme si povídali v rozhovoru s architekty Jiřím Řezákem (na fotce vlevo) a Davidem Wittasskem z ateliéru Qarta.

Petra Nehasilová, Dalibor Martínek

Přečíst článek

Pražský hrad by se opět měl stát místem kultury

Jaké změny jsou pro Pražský Hrad, symbol státnosti, žádoucí v 21. století?

Nejprve si kladu otázku, v jakém stavu je naše demokracie. Vnímám, že se zpevnila a nestojí na tak vrtkavých nohách jako donedávna. To mi dává naději. Nesmí jít jen o „pouhé“ architektonické zásahy typu, anekdoticky řečeno, katedrála má mít o jednu věž navíc. Měli bychom hlavně hledat nové využití toho gigantického komplexu. Měl by se stát respektovaným diskusním kolbištěm a místem ambiciózních kulturně společenských aktivit. Je téměř prázdnou nádobou, do které by už konečně bylo záhodno vlít ambiciózní obsah. A co říká nový prezident? Chci hostit diskusní fóra, konference i světové politiky. To je přece docela inspirativní zadání. Nebo se mýlím?

Jako hradní architekt byste tedy hledal například prostory vhodné pro konference?

Nejenom, to je hodně zjednodušené. K závažnému zamyšlení a řešení je, co udělat s průtokovým turismem, který přivede davy lidí od Prašného mostu, od Hradčanského náměstí a od Opyše. Ti lidé zoufale bloudí, nakouknou jen do katedrály, vyslechnou si neuvěřitelné průpovídky průvodců a odchází pryč. Bez velkého přehánění, dvacet let se nikdo nezamýšlel nad dalším rozvojem Pražského hradu z jiného hlediska, než turisticko-byznysového. To vše je práce pro architekta a jeho odborné spolupracovníky.

Architekt miliardářů Kolář: Luxus není zlatý kohoutek, ale dokonalá funkčnost

Leaders

Petr Kolář patří k nejžádanějším českým architektům současnosti, i miliardáři na něj stojí frontu. Staví hotelové resorty, vesnice, olympijské parky i rodinné domy. Označení „architekt miliardářů” se ale brání. „Kvalitní architektura jde dělat i s útlým rozpočtem, stavíme projekty i za milion,” říká Kolář v rozhovoru pro newstream.cz.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Prezident potřebuje mít svůj prostor, ne svoje nádvoří

Otevřít by se tedy mělo i druhé nádvoří, které od první republiky slouží nejenom pro výstavní, ale hlavně pro reprezentativní účely prezidentovi republiky? A jakým způsobem?

Hradní komplex byl vždycky od západu k východu podélně prostupný. Pokud je mi známo, první a částečně i druhé nádvoří se uzavíralo jen krátkodobě, prakticky na chvíli, než proběhl ceremoniál. Pro oči zvědavých přihlížejících byl i za této situace otevřený. Prezident sice potřebuje svůj prostor, ale trvale nepotřebuje mít svoje nádvoří. A navíc oficiální ceremonie by měly být veřejnosti nabízené, všichni je rádi sledují. Není to jen pro televizní kamery, každý má mít možnost vše sledovat z první ruky, navíc právě i to může posilovat symbol státnosti.

Celý rozhovor naleznete v aktuálním čísle magazínu Realitní Club, který je k dostání v síti trafik PNS i online na Send.cz.

Vychází nové číslo magazínu Realitní Club. Zachycuje dramatickou změnu na nemovitostním trhu

Reality

Stagnující i padající ceny nových i starých bytů, růst nájmů a výnosů. Hlavně toto se nyní píše o nemovitostním trhu v České republice. Skutečnost je ale mnohem komplikovanější, pestřejší. Nyní vychází druhé číslo úspěšného magazínu Realitní Club, který představuje dění v tuzemských nemovitostech nejkomplexněji na celém trhu.

nst

Přečíst článek

Vychází nové číslo exkluzivního magazínu Realitní Club s Evou Le Peutrec a Josefem Pleskotem

Reality

Podstatou luxusu je pro mě kvalitní prostor, a ten se dá ovlivnit architektonickými prostředky, proporcemi, světlem, barevností, vnesenou náladou, pečlivostí provedení… A až na posledním místě drahými materiály a komponenty, říká architekt Josef Pleskot, který by se nyní s novým prezidentem republiky měl podílet na rozvoji areálu Pražského hradu. Exkluzivně se o své myšlenky podělil s newstream.cz, rozhovor s guru české architektury přinášíme v novém čísle prestižního magazínu Realitní Club, který právě vydáváme.

Dalibor Martínek

Přečíst článek