Bytovky jako malé elektrárny. Češi se pomalu učí sdílet elektřinu se sousedy

V současnosti se schyluje v Česku k „malé revoluci“ na trhu energetiky. Už v příštím roce by mělo být možné sdílet vyrobenou energii – ať už mezi rodinnými domy, nebo bytovkami. Sdílení v rámci SVJ bude v praxi nejvýhodnější a nejčastější model využití komunitní energetiky. K tomu, aby to mohlo nastat, musí ale vejít v platnost novela energetického zákona LEX OZE II. „Pevně věřím v její schválení do konce tohoto roku“, říká v rozhovoru pro Newstream šéfka Asociace komunitní energetiky ČR Patrícia Čekanová.

Každý člověk má podle vaší Asociace právo být součástí komunity s obnovitelnou energií. Které typy a zdroje energie tím máte na mysli? Je to jenom fotovoltaika nebo i jiné zdroje?

V obnovitelných zdrojích vidím budoucnost a zastávám názor, že každý člověk má právo být součástí komunity, která z nich vyrábí energii a tu následně sdílí. Nemám na mysli jen solární energii, ale i tu větrnou, vodní, biomasu či bioplyny. 

Vznikli jste vloni s plánem vytváření podmínek pro vznik energetických komunit. Co to je energetická komunita a jak může u nás reálně vzniknout?

Energetická komunita je společenství lidí, kteří mají k dispozici obnovitelný zdroj, ze kterého vyrábějí energii a tu následně co nejefektivněji spotřebovávají a sdílejí mezi sebou, čímž si pokrývají i jiné energetické potřeby. Například syn může energii posílat babičce, soused sousedovi. Účelem není tvorba zisku, ale především dva aspekty. Prvním je ten enviromentální, kdy komunitní energetika přispívá k ochraně životního prostřední. Druhým je hospodářský, kdy si lidé snižují náklady na energie. 

Energetická komunita už tedy může nyní vzniknout a nejčastější její formou jsou družstva, spolky či jiné neziskové organizace. Sdílení energie mezi členy komunity bude ale možné až po schválení platnosti a účinnosti novely energetického zákona LEX OZE II, ve které je energetická komunita přesně definovaná spolu s jejími právy, povinnostmi a podmínkami, za kterých může fungovat.

Prohlédněte si pozoruhodné stavby se solárními panely v naší fotogalerii:

Kolik takových energetických komunit u nás nyní je? A kolik jich tady bude do 10 let?

Přiznám se, že přesné číslo momentálně nemám k dispozici. Minulý rok jich bylo 140, takže odhaduji, že nyní jich bude více než 200. Považuji to za hezké číslo. Tyto energetické komunity, které často vznikly v rámci municipalit, čekají na schválení zmiňované novely energetického zákona LEX OZE II, ale nějakým způsobem mezi sebou již fungovat mohou.

Pokud jde o výhled na dalších deset let, odhaduji, že tady bude více než 10 tisíc energetických komunit. Počítám mezi ně i takzvaného aktivního zákazníka, na kterého se novela LEZ OZE II aktuálně soustředí více než na společenství. Podle dosavadního návrhu by takový aktivní zákazník měl možnost mít až 10 odběrných míst a vyrobenou energii mezi nimi sdílet, například posílat si energii z domu na chatu. Dále by až tři aktivní zákazníci směli sdílet energii mezi sebou, přičemž jsou samozřejmě stanovena určitá omezení. Tento přístup považuji za krok správným směrem a mohl by představovat nový začátek pro komunitní energetiku. 

A jak se vám daří plán vytvářet lepší podmínky pro vznik energetických komunit?

Řekla bych, že daří, ale práce máme ještě hodně, protože zatímco v některých jiných zemích komunitní energetika funguje již od 70. let, v České republice jsme stále na začátku. Naše asociace se ve velké míře věnuje konzultační činnosti, kdy navštěvujeme obce, komunikujeme s podnikatelskou sférou i občany, abychom jim poradili, motivovali je a inspirovali v oblasti komunitní energetiky.

Lepší podmínky pro vznik energetických komunit dále vytváříme tak, že propojujeme zájemce o obnovitelné zdroje energie. Nadšenci a odborníci si tak mezi sebou vyměňují různé zkušenosti a informace ze zahraničí, s čímž se následně například pracuje při připomínkách k zákonům při nastavování fungování energetických komunit.  A v neposlední řadě se skrze Svaz moderní energetiky, jehož jsme členem, zapojujeme do připomínkových řízení, například k již zmíněné novele LEX OZE II. A já v tuto chvíli pevně věřím, že tato novela bude účinná už od 1. ledna 2024 a sdílet elektrické energie tak bude v České republice možné už od 1. července 2024 (ustanovení ke sdílení mají v novele odloženou účinnost právě od 1. července 2024 - pozn. red.).

Které země ve světě by měly být pro nás inspirací v tomto ohledu a proč?

Komunitní energetice se mimořádně daří v Dánsku, ale funguje dobře i v některých zemích, se kterými sousedí Česká republika, konkrétně jde o Rakousko a Německo. Například Rakousko přijalo legislativu potřebnou pro vznik energetických komunit už v roce 2021. Za velmi užitečný považuji právě jejich koordinační centrum pro komunitní energetiku (Rakouský koordinační úřad pro energetická společenství), které zde existuje. Jeho cílem je především poskytovat informace k realizaci projektů sdílené energetiky.

Navíc je zde také vyhláškou o poplatcích za užívání systému upravena sleva na distribuci pro Společenství OZE. Pro lokální Společenství OZE je distribuční poplatek snížen o 57 procent, pro regionální SOZE pak o 28 procent nebo 64 procent. Výše slevy se liší v závislosti na úrovni sítě. Sleva pro lokální nebo regionální energetická společenství je odůvodněna tím, že sdílení elektrické energie probíhá na krátké vzdálenosti a nedochází tak k plnému využití a zatížení rozvodné soustavy. Společenství pro obnovitelné zdroje energie (EEG) jsou nadto osvobozeny i od daně z elektřiny a poplatku na podporu OZE. Dále bych vypíchla jako inspirativní zemi z hlediska komunitní energetiky také Belgii. 

Ve své vizi říkáte, že budoucnost energetiky spočívá ve vytváření komunit a v její decentralizaci. Proč? 

Celosvětově dochází k reformě energetiky jako takové. Centrální zdroje energie se mění na lokální, dochází tedy k decentralizaci energetiky. Budoucnost vidím v tom, že vzhledem ke zdražování cen centrální energetiky, je možné si díky decentralizaci vyrábět elektřinu levněji pomocí obnovitelných zdrojů. Nebudeme pak zcela odkázání jen na dovoz primárních energií ze zahraničí, ale zdroje zůstanou v dané komunitě v dané lokalitě.

Viděla jste film Vlastníci o schůzích vlastníků bytů v jednom bytovém domě? Řada SVJ má u nás problém se vůbec domluvit na banálních opravách domu. Zateplení je často na léta zakonzervované téma, protože jej část sousedů v domě blokuje. Jak chcete takovým bytovým domům pomoci, aby se jim podařilo prosadit další takovou větší investici třeba do fotovoltaiky atd.?

Film jsem viděla, a i ze života člověk zná, že ne v každém bytovém domě dojde ke shodě. Výhoda schválení novely energetického zákona LEX OZE I a novely vyhlášky o pravidlech trhu s elektřinou je v tom, že ne každý nájemník bytu se musí spolupodílet na využívání energie z fotovoltaiky. SVJ by se mělo v rámci stanov a hlasování shodnout na tom, zda chtějí fotovoltaiku na jejich bytovém domě. A k tomu si ji pořídit velmi přispívá současná dotační politika státu, která napomáhá k využívání obnovitelných zdrojů. Naše asociace bytovým domům kromě konzultační činnosti pomáhá tak, že spočítáme, kolik dům ušetří v případě, že si energii vyrobí sami v bytovém domě pomocí obnovitelných zdrojů, a kdy se jim investice vrátí. Vzhledem k již zmíněné dotaci je ta návratnost vyšší. 

Jaký tedy doporučujete postup pro SVJ či družstva, když by si chtěli pořídit vlastní zdroj energie pro celý dům, tedy vlastní komunitní energetický zdroj?

Jak postupovat, popisují detailně tři distribuční společnosti, konkrétně EG.D, PREdistribuce a ČEZ Distribuce vždy na svých webových stránkách. Když bych to měla ale zjednodušit, v první řadě je potřeba vybudovat jakýkoliv obnovitelný zdroj energie, nejčastější je to momentálně právě fotovoltaika. Následně je třeba zjistit si možnosti získání dotace. V této souvislosti doporučuji vybrat spolehlivého dodavatele, který bude vaším dlouhodobým partnerem. A nejenže obnovitelný zdroj nainstaluje včetně všech potřebných náležitostí a systém nastaví na sdílení energie, ale také zajistí výkup přebytků elektrické energie a bude se vám starat o servis a na obnovitelný zdroj energie dohlížet. 

Roste počet špatně instalovaných solárů. Pojišťovny doporučují navýšit pojistky

Money

Čeští hasiči hlásí skokový nárůst počtu požárů u fotovoltaických systémů. Jen za první půlrok jich bylo více než za celý loňský rok, tedy 45, zatímco vloni jich bylo celkem 29. Podle specialistů z Inženýrské komory (ČKAIT) lidé podceňují bezpečnost instalací a na vině jsou neodborné instalace nebo nekvalitní produkty. Zeptali jsme se proto v tuzemských pojišťovnách, jak se zvyšující se počty požárů od fotovoltaik promítnou do hodnocení rizik a do výše pojistného.

Věra Tůmová

Přečíst článek

České firmy děsí zdražování energií. Přecházejí na alternativní zdroje a plánují renovace budov

Zprávy z firem

Přibližně 90 procent firem v Česku očekává v příštích pěti letech další zdražování energií, velká část z nich uvažuje o využití alternativních zdrojů energie.

ČTK

Přečíst článek

Solárník Sobotka se vrací s velkými projekty solárních farem do ČR

Zprávy z firem

Solárník Sobotka loni za štědré podpory americké investiční společnosti BlackRock rozšířil solární farmy v Chile. Jeho společnost Solek posílila i na evropském trhu.

ČTK

Přečíst článek