Míra tolerance vůči neplatícímu nájemníkovi je v Česku příliš vysoká, říká prezident ANB Vysocký

V Česku je obsazeno pro nájemní bydlení podle analýzy Ministerstva pro místní rozvoj téměř 900 tisíc bytových jednotek. Asi šedesát tisíc z toho počtu, necelých sedm procent, spravují členové Asociace nájemního bydlení. Ta vznikla před pár lety proto, aby prosazovala zájmy vlastníků bytů. Klade si za cíl rozvoj „kvalitního“ nájemního bydlení. Což jejími slovy znamená „narovnání“ podmínek mezi nájemníky a vlastníky bytů.

„Neplatící nájemník je v tuto chvíli do jisté míry zákonem legitimizovaný,“ domnívá se Jakub Vysocký, od června nový prezident asociace. Míra tolerance vůči neplatícímu nájemníkovi je podle něj v Česku příliš vysoká.

I proto se asociace zapojila do legislativního procesu. Její zástupci lobbují v zákonodárných sborech za své zájmy, chodí do poslanecké sněmovny, pořádají besedy a účastní se společenské debaty o budoucnosti nájemního bydlení. Největší právní kancelář v zemi Havel & Partners pro ně připravila paragrafové znění návrhů, které mají za cíl zlepšit postavení vlastníků vůči nájemníkům. Má jít například o možnost snadnějšího vystěhování nájemníka.

Důraz na jednoleté smlouvy

Velký akcent klade asociace také na jednoleté smlouvy. „Celá řada pronajímatelů nedokáže řešit situaci, když nájemník neplatí,“ vysvětluje prezident Vysocký, proč při debatách o budoucnosti nájemního bydlení v Česku klade velký důraz na neplatiče. Asociace si začala vytvářet statistiky neplatičů podle vlastní metodiky. „Podle našich údajů je jich mezi dvěma a čtyřmi procenty,“ říká Vysocký. Podle údajů MMR je číslo řádově nižší. „Úzké místo jejich čísel je, že průzkum prováděli mezi samotnými nájemníky.“

Rozhovor s Jakubem Vysockým přineseme zítra v rámci podcastu Realitní Club