Místo mouky umění. Konverzi pardubických mlýnů opěvují odborníci. Zaslouženě

Konverze Automatických mlýnů v Pardubicích zaujala odbornou porotu hned dvou architektonických klání.

Automatické mlýny jsou jednou z prvních staveb architekta Josefa Gočára, obrovskou mlýnskou budovu na břehu Chrudimky v centru Pardubic navrhl roku 1909 pro podnikatele bratry Winternitzovy. V roce 1924 byl komplex rozšířen o obilné silo, a právě jeho konverze pod taktovkou architektů ze studia Prokš Přikryl, je jedním z nomimovaných projektů České ceny za architekturu.

Hlavní náplní konverze Sila je společenská funkce, která po sto letech nahradila funkci průmyslovou. Ve víceúčelovém horním sále se konají divadla, přednášky, koncerty, společenské akce. Střešní terasa s barem nabízí novou vyhlídku na město. Ve zpřístupněných obilných násypkách je výstavní prostor a parter sila je krytým veřejným prostorem. Suterén s veřejnými toaletami zajišťuje zázemí pro celé nové náměstí.

„Zjednodušeně lze říci, že snahou je rozvinout dům v jeho racionalitě i monumentalitě,“ přibližují architekti.

Na všechna nominovaná díla České ceny za architekturu se můžete podívat do následující galerie.

Automatické mlýny fungovaly nepřetržitě více než 100 let, a to do roku 2013. Od roku 2016 prochází mlýnský brownfield díky iniciativě Nadace Automatické mlýny proměnou na kulturně-společenskou městskou čtvrť. Areál Mlýnů tvoří dohromady více budov a institucí (krajská Gočárova galerie, městská galerie Gampa, centrální dílny pro školy Sféra, Infocentrum a Silo), které jsou propojeny cihelným kobercem a nepochybně i zvláštním napětím mezi nimi. Každý z autorů uchopil svou stavbu jinak. Všechny budovy se tím ale vzájemně posilují a díky tomu vytvářejí živou část města. Na celku se podíleli výborní architekti Zdeněk Balík, Jan Šépka, Petr Všetečka a investor Lukáš Smetana.

OBRAZEM: Nejlepší architektura se dá stavět i za „málo“. Třeba bytovka v Brně

Reality

Mezinárodní odborná porota České ceny za architekturu již podeváté nominovala do užšího výběru projekty tuzemských architektů. Letos jde o 31 realizací: od mostů, parků po bytové a rodinné domy.

pej

Přečíst článek

Architekt: Praha potřebuje víc než Tančící dům

Reality

Erik Petrus projektuje v Česku, staví ale v Indonésii. Je to tam totiž mnohem jednodušší. Stavební povolení na rozdíl od tuzemska tam totiž získáte desetkrát rychleji. Staví se tam navíc mnohem víc a lépe. V Česku jsme podle jeho slov zamrzli v minulém století.

Petra Nehasilová

Přečíst článek