Pavel Sovička z Panattoni: Slováci i Poláci vítězí miliardové zakázky častěji než my

Česko má stále obrovský potenciál být průmyslovým centrem Evropy. Zatím mu ale spíš miliardové investice utíkají, přebírají je okolní státy i kvůli systému územního plánování. A tuzemský průmyslový development nemůže konkurovat ani cenou. „Stavby jsou u nás dražší než například v Polsku hned z několika důvodů. Začíná to u pozemku, který může být v Polsku klidně i o polovinu levnější,“ říká Pavel Sovička, šéf největšího tuzemského průmyslového developera Panattoni.

Jaká situace aktuálně panuje na trhu s komerčními nemovitostmi, konkrétně s průmyslovými a logistickými areály?

Průmyslová výstavba je dost specifická, ne svým charakterem, ale svou náplní. My budujeme průmyslovou infrastrukturu: obálku nad procesem, byznysem, který je potřeba někde umístit, modernizovat, případně přetáhnout zpátky z Asie, takže tento trh rozhodně nezamrzl.

Poptávka po výstavbě neklesá ani navzdory rapidnímu snížení lokální spotřeby?

Řekl bych, že je stabilní. Jen se mění její struktura. V covidových letech ji táhl e-commerce, nyní je to výroba.

Investice do průmyslových nemovitostí mírně klesly. Evropa je na tom hůř, Maďaři vyšli zcela naprázdno

Money

Investice do průmyslových nemovitostí v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně klesly o tři procenta, jejich celková hodnota činila 125,5 milionu eur (tři miliardy korun). V Evropě v průměru poklesl objem investic o 49 procent, oproti rekordnímu prvnímu čtvrtletí roku 2022 dokonce o 73 procent. Vychází to z průzkumu European Logistics Outlook vytvořeného poradenskou společností v oblasti komerčních nemovitostí Savills.

ČTK

Přečíst článek

Polsko i Slovensko je konkurenceschopnější

A poptávka přichází ze zahraničí nebo z Česka?

Neradi to takovým způsobem rozlišujeme, protože všechny firmy, které už tady jsou, bereme jako lokály. Ale většinou jsou skutečně jejich centrály mimo Česko. Jde o firmy, které tu historicky působí a investují zde a nyní se poohlíží po expanzi.

Jak si v tomto ohledu vede Česko ve srovnání se Slovenskem a Polskem? Jsme schopni reagovat na poptávku?

To je to, s čím se zásadně pereme, že pobočky těchto nadnárodních firem, které sídlí v Polsku, v Německu a na Slovensku, často řeší méně problémů než jejich pobočky v tuzemsku, a proto vyhrávají daleko častěji.  

CTP dokončila v Hradci Králové první z hal, které před lety rozestavěla bez povolení

Reality

Developerská společnost CTP dostavěla v Hradci Králové první ze dvou hal, které začala před osmi lety budovat bez stavebního povolení. Povolení pro dostavbu hal získala loni, předtím se na legalizaci stavby dohodla s hradeckou radnicí. Druhou halu by společnost chtěla dokončit na jaře roku 2023, oznámila CTP. Logistické haly v Hradci Králové a jeho okolí v poslední době vybudovaly i další firmy.

ČTK

Přečíst článek

Funguje to stejně jako v případě rezidenčního developmentu, tedy že Česko není schopné reagovat a vytvářet tady příjemné prostředí pro výstavbu?

Do určité míry souhlasím. Nový průmysl láká každá země, každý region. V Česku když přijdete, nebudu jmenovat města, ale třeba v západních Čechách, s tím, že máme investora, který by investoval dvě až čtyři miliardy korun, tak město ani nemá nikoho, kdo by se s ním potkal. Pan primátor, ten přece není od toho, aby se bavil se soukromou sférou. A není to jenom to, demotivačně působí i rozpočtové určení daní. Většina z daní, které firmy odvádí míří do státního rozpočtu, město si sáhne pouze na daň z nemovitosti. Tedy neexistuje žádný motivační prvek pro obce, aby umožnily růst nových továren, ale i jakýchkoli dalších rozvojových aktivit, ať už jsou to hotely nebo kanceláře. Dokud se to nezmění, musíme najít způsob, jak s tím bojovat a najít motivaci pro obce.

Rozpočtové určení daní je pro města demotivující

Co dalšího kromě rozpočtového určení daní by pomohlo developerovi reagovat na poptávku výstavby?

Predikovatelnost stavebního řízení a územního plánování, což velké investice vyžadují. Můžeme vzít krásný příklad, třeba Líně a Gigafactory.

Jakým způsobem hledáte vhodné plochy pro development?

Prakticky se díváme jenom na území, které je v rámci územního plánování definováno pro průmyslovou výstavbu. Ať už je o zelená louka nebo brownfieldy, které máme rádi, ale těch není dostatek, tak se díváme na stabilizovaná území. To znamená, že jsme v nevýhodě oproti Německu něco mezi šesti a 12 měsíci. V Německu totiž většinou obce dotáhnou uzemní plán do úrovně regulačního plánu, což v praxi znamená, že investor žádá rovnou o stavební povolení a do tří až dejme tomu pět měsíců staví. U nás, když máme územní plán, tak musíme projít ještě EIA a územním řízením. Tedy když máme území plán, tak nemůžeme vůbec začít jednání s potenciálními klienty, protože nevíme, kdy získáme povolení. Celý proces v tuzemsku trvá pět až sedm let. Kontinuálně proto připravujeme desítky lokalit.

Kolik je to zhruba ploch?

Něco kolem milionu metrů čtverečních v nějaké fázi plánování, a potom v další přípravě.

Co dalšího musí pozemek mít, aby by byl vhodný k průmyslovému developmentu?

Dopravní napojení a blízkost ideálně velkých měst.

Kdo stojí za fondem Trigea, novým vlastníkem lukrativního obchoďáku na Pankráci

Reality

Vyhledávané pražské obchodní centrum Arkády Pankrác získal za více než šest miliard korun nemovitostní fond Trigea, který patří do finanční skupiny Partners.

pej

Přečíst článek

Jak se vyvíjí nájemné?

Myslím si, že teď se dostáváme k nějakému řekněme prahu bolestivosti, stejně jako tam asi došla rezidence, že člověk není ochoten zaplatit více, než 150 korun za metr, tak u nájemních ploch u průmyslu se ty TOP nájmy pohybují mezi 8 a 10 eury, což historicky byly maximální nájmy v TOP lokalitách v Německu, ale to Německo šlo nyní zase taky výš. Takže v TOP lokalitách v Německu se budete bavit o tom, že ty nájmy začínají na 10 eurech a jdou výš.

Můžeme Slovákům nebo Polákům konkurovat alespoň výší nájmu?

Nemůžeme ani v ceně nájmu, ani stavby, která je u nás dražší než například v Polsku hned z několik důvodů. Začíná to u pozemku, který může být v Polsku klidně i o polovinu levnější. Dále tamní normy nejsou tak přísné, jako ty naše. Takže když jsme stavěli stejné projekty třeba pro společnost Amazon, v ČR a v Polsku, tak rozdíl na stavebních nákladech může být třeba 20 procent, a jsou to jenom ta opatření, nikoli na materiálech. I to jsou tam levnější, rozdíl v nákladech může pak činit 20 a 30 procent na stavbě samotné. Takže pokud firma hledá velké distribuční centrum nebo obrovskou výrobu, tak je pro ni jednodušší investovat v Polsku, je to levnější.

Češi konkurují jenom blízkostí k Německu

Čím tedy ČR může konkurovat? Polohou?

Ano, bohužel jenom tím. Samozřejmě stále ještě platí ono známé „zlaté české ručičky“, ale ne už tak jako dřív. Obrovský hendikep z hlediska průmyslu Polsko pomalu vymazává. Industrializace tam nabrala obrovské tempo a vítají jakýkoli byznys, který tam přijde. V Čechách už je to daleko komplikovanější, jsou vyšší mzdy, jsou vyšší odvody za práci. Česko svoji dominanci ztrácí kontinuálně už od konce Rakouska-Uherska. Státy kolem nás naopak zásadně industrializovaly. Takže jedním z nejdůležitějších faktorů, proč se rozhodnout umístit u nás velký projekt, je blízkost Německu a západní Evropě.

Čeká český kancelářský trh „pekelná bouře“ jako v Americe? Experti naopak čekají růst

Reality

Český trh komerčních nemovitostí za poslední rok výrazně zpomaluje. Tak jako ostatně řada dalších trhů po celém světě. Týdeník The Economist dokonce píše o americkém komerčním realitním trhu jako o místu “pekelné bouře”, kde se schyluje k velkému požáru, pokud už rovnou nehoří. Tuzemští experti to v Česku zatím tak špatně nevidí. Svůj díl na tom nepochybně mají prodeje, které se točí jen kolem „nekancelářských“ prostor. Investiční aktivita by tak měla prý vzrůst už letos, v druhé polovině roku.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Bude v Česku stále poptávka po průmyslových halách?

Já se ještě k tomu vrátím, protože tohle je zajímavý dotaz, kdy všichni říkají, a není toho už tady dost?  

Já to tak nemyslím.

Tipněte si ale, kolik se třeba ztratilo průmyslových ploch v Praze během posledních 30 let? Šest milionů metrů čtverečních. To, co stojí kolem Prahy, co vidíte na těch exitech, a všichni si stěžují, tak jenom nahradilo ty plochy, které ubyly v Praze. Průmyslová výstavba ustupovala tomu, co město zabralo na komerci, kancelářích, rezidenčních plochách. A to jen nahrazujeme to, co tady bylo. Ale naše spotřeba oproti 90. letům je dvojnásobná.

BMW otevřelo v Sokolově své největší testovací centrum na světě. S dálnicí i venkovskou okreskou

Zprávy z firem

Automobilka BMW dnes zahájila provoz zkušebního centra nedaleko Sokolova. Areál, který od roku 2020 vznikal na bývalé výsypce Sokolovské uhelné, bude sloužit pro testování nových technologií aut. V BMW Group jde o největší testovací polygon na světě, řekl mluvčí BMW Group ČR David Haidinger. Výstavba stála přes sedm miliard korun. Celý areál funguje v režimu velmi přísného zabezpečení.

ČTK

Přečíst článek

Takže poptávka bude?

Česko má podle mě obrovský potenciál být pořád tím zajímavým místem, ale politici musí začít přemýšlet, jak přilákat firmy. Pomoci by mohlo zjednodušení zákonů, zpřehlednění daňového systému, zkvalitnění školství a vytváření předpokladů.

Soural: To nejhorší máme za sebou. Nastartovat realitní prodeje pomohli i institucionální investoři

Reality

Ruku v ruce s oživením na hypotečním trhu ve druhém kvartále letošního roku přichází oživení na trhu s novostavbami. V Praze se jich prodala tisícovka za necelých devět miliard korun. Z analýzy developerů Central Group, Trigema a Skanska Residential dále vyplývá, že ceny za metr čtvereční se stále drží v průměru na 150 tisících korunách.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Na chatu do Afriky? Na Kapverdách se dá koupit apartmán za milion

Reality

Kapverdy nejsou jen synonymem pro luxusní dovolenou, ceny tamních nemovitostí přináší i zajímavé investiční příležitosti. Apartmány nebo vily tam začali kupovat i Češi. Vyjde je to totiž levněji než v Česku.

Petra Nehasilová

Přečíst článek