Příští rok se mají prostavět miliardy. Kde se Praha bude nejvíc měnit?

I v příštím roce čeká Prahu výstavba či příprava miliardových projektů. Kromě metra D, asi nejzásadnější položky z rozpočtu metropole, se chystá změna územního plánu pro Bubny Zátory. A miliardy prostaví v Praze i soukromý sektor.

Největšími veřejnými investicemi v metropoli bude pro příští rok bezpochyby stavba linky metra D, kterou financuje město, a výstavba úseku vnějšího okruhu mezi Běchovicemi a D1, kterou nedávno zahájilo státní Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Celá linka D z Pankráce do Depa Písnice má stát přes 100 miliard korun, příští rok na ni město plánuje dát 6,1 miliardy. 

Naplánovány jsou i rekonstrukce zastávek: na Pankráci, kde má nově vzniknout i přestup na linku D. Proměna na 926 milionů korun čeká i Českomoravskou. Stanici čeká výměna eskalátorů, instalace výtahů nebo obnova rozvodů. Stanice u O2 areny dostane i novou vizuální stránku, dosavadní keramické obklady nahradí skleněné panely s bublinami z dílny designéra Maxima Velčovského.

Rekonstrukce Vinohradského divadla

Divadlo z počátku 20. století je ve špatném stavu, vznikne v něm i nová podzemní scéna se zázemím. Problémem je již nefunkční jevištní technika z konce 20. let minulého století, jejímž autorem je František Křižík. Ta bude muset být rozřezána, neboť ji nelze rozebrat a vynést. Dalším zásadním problémem je pak absence skladovacích prostor, kvůli které musí jevištní technici kulisy denně přivážet a odvážet kamionem. Město odhaduje, že celkové náklady na rekonstrukci i s DPH a stavebním dozorem budou asi 2,9 miliardy korun.

Nová Palmovka 

Město plánuje v příštím roce zahájit také dostavbu torza budovy Nová Palmovka v Praze 8, vzniknout tam má sídlo Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA). Tendr na stavbu však nyní řeší antimonopolní úřad. Torzo budovy je nutné nejen dostavět, ale rovněž upravit vnitřní dispozice tak, aby vyhovovaly vesmírné agentuře. Město zvolilo systém design&build. Podle schváleného dokumentu je možné začít s dostavbou, ale k proměně interiérů je potřeba udělat takzvaný out-fit, tedy vypracovat projekt proměny vnitřního uspořádání. 

„To, že to trvá tak dlouho, vnímám jako nefér vůči Josefu Pleskotovi, který je pro mě geniálním architektem,“ přibližuje radní Petr Hlaváček.

Proměna Palmovky. Praha vypsala dvoumiliardový tendr na budoucí sídlo kosmické agentury

Reality

Pražský magistrát vypsal veřejnou zakázku s odhadovanou hodnotou 1,95 miliardy korun bez DPH na dostavbu nedokončené budovy Nová Palmovka a její úpravu na sídlo Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA). Evropská agentura by se měla do budovy přestěhovat v roce 2027, v okolí plánuje město také vybudovat obytnou čtvrť.

ČTK

Přečíst článek

Nové mosty

Mohla by začít také rekonstrukce Libeňského mostu, při které vznikne replika nynější konstrukce přes Vltavu. Dále má skončit většina prací na novém mostu mezi Prahou 4 a Prahou 5, kterému se nyní říká Dvorecký, ale po dokončení v lednu 2026 ponese jiný název, pravděpodobně po významné ženské osobnosti. 

Stavební povolení pro Vltavskou filharmonii

Odborníci intenzivně pracují na vytvoření technické dokumentace, v příštím roce na podzim by město podle vedoucí projektového týmu Vltavské filharmonie Martina Krupauera začít žádat o stavební povolení. V roce 2026 by pak mělo mít hotovou dokumentaci a mít stavební povolení, aby se v roce 2027 začalo stavět. Praha již podala žádost o posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Magistrát usiluje o spolufinancování stavby státem a zvažuje také zapojení soukromých investorů. Výstavba nového kulturního centra má podle záměru vedení magistrátu nastartovat proměnu celé okolní lokality Bubny-Zátory, kde by měla vzniknout čtvrť až pro 25 tisíc lidí. Náklady by měly činit asi 12 miliard korun. 

S územím má nejenom město velké plány. Na stodesetihektarovém pozemku se budou soustředit miliardové investice hned několika hráčům, mezi ty největší patří  skupina CPI Property Group realitního magnáta Radovana Vítka a následně skupina EP Real Estate spadající pod Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského.

Stále se čeká na jasné obrysy toho, jak si město výstavbu nové čtvrti pro desítky tisíc lidí představuje. Územní studie se posléze propíše do územního plánu.„Věřím, že k odsouhlasení změny územního plánu by mohlo dojít brzy na jaře. A uvolní se nám tak ruce pro Bubny,“ říká pražský radní Petr Hlaváček, když přibližuju budoucnost nákladového nádraží Žižkov a jeho okolí. Projekt Vltavské filharmonie má být počátkem přeměny tohoto gigantického brownfieldu.

Developeři příští rok postaví desítky tisíc bytů

Na území metropole bude rovněž pokračovat rezidenční výstavba na takzvaných brownfieldech. Developeři postupně budují nové čtvrtě například na Smíchově, na Rohanském ostrově v Praze 8. Po takřka dvou letech, kdy realitní trh brzdily drahé hypotéky, se soukromý sektor chystá na mohutnou výstavbu. Developeři chystají projekty na tisíce nových bytů.

„V přípravě ve společném podniku s PSN máme projekt na místě někdejšího Transgasu, dvě třetiny budovy budou rezidenční. Rádi bychom zde začali v příštím roce stavět. Další je projekt v Petrské ulici, jedná se o přestavbu bývalé ústředny Telecomu na bytový dům. Třetím je projekt v Karlíně kousek od lávky Hol-Ka, kde jsme získali pozemek v rámci loňské akvizice autobusového nádraží Florenc. Tam by mělo vzniknout přibližně 130 bytů,“ říká Pavel Streblov, obchodní ředitel Penta Real Estate.

Stavět bude i Central Group Dušana Kunovského, v plánu je něco přes dva tisíce bytů, nebo Ekospol Evžena Korce. 

Kolaps stavebnictví odvrácen. Povolování se může vrátit do starého systému

Reality

Potíže s problematickou digitalizací stavebního řízení má řešit novela, kterou dnes schválil Senát. Stavebním úřadům umožní až do roku 2028 využívat své systémy pro stavební řízení, které používaly před červencovým spuštěním digitalizace.

ČTK

Přečíst článek

Pavel Kliment: Ceny bytů porostou. Ne tak rychle jako nájemné

Reality

Česko trpí nedostatečnou výstavbou. Každý rok by jen v Praze byla potřeba 20 tisíc nových bytů, což se ani zdaleka neděje. Tento deficit je natolik alarmující, že zasahuje nejenom segment vlastnického, ale i nájemního bydlení. Proč se v tuzemsku staví málo a jak to napravit? Porostou ceny bytů v příštím roce? A jak se bude vyvíjet nájemné? Celý rozhovor s Pavlem Klimentem najdete v tištěném magazínu Realitní Club.

Petra Nehasilová

Přečíst článek