Prvorepublikovou smetánku na Barrandovských terasách vystřídali bezdomovci. Teď se tam staví byty
Domy s apartmánovým bydlením budou finálně dokončeny na podzim, rekonstrukce legendární funkcionalistické budovy na Barrandovských terasách ale ještě potrvá.
Jednu z pražských dominant, bílou funkcionalistickou „věž“ od známého prvorepublikového architekta Maxe Urbana, nelze nevidět při každém výjezdu z Prahy na západ. Na skalnatém kopci nad meandrem Vltavy se tyčí už od konce 20. let 20. století. O tom, jak se tato budova a vlastně celý komplex vryl do srdcí Pražanů, svědčí i to, že na její slavnostní otevření přišlo v roce 1929 přes 50 tisíc lidí.
Místo, kde zanedlouho Václav Havel (otec někdejšího prezidenta Václava Havla) nechal vybudovat i tehdy nejmodernější bazén, ale postihl neblahý osud. Sláva teras, které si oblíbila prvorepubliková smetánka, začala blednout už s koncem fungování bazénu. Definitivní tečku pak výjimečnému komplexu zasadil požár legendárního Trilobit baru. Změnit to ale má probíhající rekonstrukce i nová výstavba.
Na Barrandovské terasy se už na podzim vrátí lidé
První byty ze dvou novostaveb by na trh měly přijít už na podzim. Jižní budova nad venkovními terasami v podstatě kopíruje původní dřevěný plot. V místě, kde se kdysi nacházel Trilobit bar, se hmota domu zvyšuje o další podlaží. Ve „vlnovce“, jak ji stavebníci a projektanti říkají, bude celkem 16 apartmánů.
Druhá budova v severní části areálu, obě dvě navrhlo studio Kuba & Pilař architekti, má tvar lichoběžníku a bude v ní 45 apartmánů. Na rozdíl o bílé vlnovky ji architekti „natřeli“ černou.
Už několik měsíců je jeden z nehonosnějších paláců Na Příkopě zahalen lešením a zelenou sítí. V barokním domě totiž probíhá kompletní rekonstrukce, která by měla být hotová už za rok. V Paláci Savarin po jejím dokončení bude i nadále kasino, ale i restaurace, veřejnosti mají sloužit také další prostory.Co se děje za plachtou. Unikátní pohled na nejstřeženější staveniště v Praze
Reality
Na původní záměry investora libereckého podnikatele řeckého původu Michalise Dzika vystavět tu kongresový hotel tedy nedošlo. Apartmány v novostavbách budou sloužit k dlouhodobému pronájmu.
Původně měla výstavba s rekonstrukcí v roce 2016 stát 200 až 500 milionů korun. Na kolik ale výstavba a rekonstrukce vyjde dnes, investor komentovat nechtěl.
„Chtěli jsme navázat na architektonickou kvalitu tohoto místa. S respektem k hmotě původní restaurace jsme proto navrhli budovy, které jsou záměrně odlišně tvarově pojednány jako lichoběžník a vlnovka,“ přibližuje Ladislav Kuba, jeden ze dvou autorů projektu.
Rekonstrukce na Barrandovských terasách ještě není hotová
Souběžně s novou výstavbou se od roku 2018 také pracuje na rekonstrukci funkcionalistické, památkově chráněné budovy. Exteriér je už téměř hotový, interiér bude podle stavebníků za zhruba 18 měsíců. Stejně jako v minulosti tady bude restaurace.
„Před stanovením konečné vrstvy fasády proběhla celá řada kroků v hledání nejvhodnějšího materiálu, který by odpovídal původnímu vzhledu stavby, a přitom byl v dnešní době proveditelný. Náročné bylo stanovit množství slídy ve směsi a způsob jejího nanášení,“ přibližuje architekt Ondřej Kukral, který má rekonstrukci na starosti.
Ve více než 30 let chátrajícím brownfieldu u Znojma je nově hotel i restaurace. Přesně tak jako v Kravsku by se mělo rekonstruovat. REPORTÁŽ: Ruiny na jihu Moravy se proměnily na luxusní hotel
Reality
S respektem k historii se přistoupilo i při výběru materiálu na střechu. Samostatnou kapitolou byla i obnova původního betonového zábradlí, které lemuje terasy domu po celém obvodu. „I s tím jsme si ale dokázali poradit, aby vše vypadalo jako na dobových fotografiích, zároveň to plnilo svou funkci a odpovídalo požadavkům dnešní doby,” tvrdí Kukral.
Inspirací stavby na skalním masivu byl restaurační pavilon Cliff House na ostrohu nad Tichým oceánem u San Franciska, který kdysi Max Urban navštívil. Nautické motivy - terasy, rampová schodiště, zaoblená nároží, pásová okna - jsou dodnes patrné na celé stavbě. V roce 1988 byly sice Barrandovské terasy prohlášeny kulturní památkou, jejich technický stav tomu však zdaleka neodpovídal. Během 70. let docházelo často k necitlivým opravám a úpravám interiéru, po listopadu 1989 se staly centrem diskoték a útulkem bezdomovců. V 90. letech se terasy vrátily do rukou rodiny Havlových, která je v roce 2003 prodala.
Brownfield? To přeci není jen Smíchov. Zanedbané plochy bez využití existují i v mnohem méně atraktivních lokalitách. „Pohraničí je v podstatě jeden velký brownfield. Vtisknout nebo vrátit takovým místům život, to je jiná architektonická disciplína,“ říká Martin Krupauer, majitel a zakladatel architektonického ateliéru A8000, v dalším díle podcastu Realitní Club.Celé pohraničí je vlastně takový brownfield, říká architekt Krupauer
Reality
Praha není zdravým způsobem zahuštěná. A trpí kvůli tomu, říká architekt Jan Holna, spolumajitel architektonického studia DAM. Hlavní město má spoustu satelitů, ze kterých jezdí každé ráno a večer spousta lidí do města za prací. Tvoří dopravní zácpy, zahušťují dopravu a otravují vzduch zplodinami ze svých aut.Architekt Jan Holna: Praha trpí tím, že není zdravě zahuštěná
Reality
Speciál Realitní Club
Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části – webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu.
- Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
- Komerční reality: kanceláře, coworking;
- Nová výstavba: development, nájemní bydlení, družstevní bydlení, hypotéky;
- Reality a politika: jak se municipality i nejvyšší patra centrální politiky podílejí na výstavbě.
Součástí budou rozhovory s developery, politiky, architekty i designéry.
Témata související s realitami:
- inflace v Česku i ve světě
- vše kolem hypotečního trhu
- co se děje na investičním trhu?