Architekt Bogle: Norman Foster mě naučil dívat se na věci jinak
Začínal u světově proslulého architekta Normana Fostera. V Česku projektoval budovu ELI Beamlines a v Singapuru největší školku na světě. Teď Ian Bogle pro českého developera UDI Group navrhuje novou čtvrť do bělehradského brownfieldu Duga. „Nové ‚plíce‘ města, které zelení propojí celé centrum s okolím, jsou skutečně velkým přínosem nejen pro Dugu, ale i pro širší kontext města,“ říká Bogle v rozhovoru pro Newstream.
Pracoval jste ve studiu známého architekta Normana Fostera. Jakých zkušeností, jež jste u něj nabyl, si nejvíce vážíte?
Schopnost využít normální myšlení – dívat se na projekty z jiné perspektivy, než jaká by byla konvenční odpověď.
Vaše studio se podepsalo i pod několik projektů v Česku. Jak se tady díváte na rychlost povolování stavby?
Každá země má své vlastní procesy a politiku. Dokonce i každé město má v těchto systémech nuance. Pokud Česko srovnám se Srbskem, tak v Bělehradu nám povolovací proces velmi usnadňuje spolupráce s místními architekty z ateliéru ZAP.
Liší se Česko a Srbsko z pohledu těchto procesů?
Mezi oběma zeměmi existují podobnosti, pokud jde o postupy, a dokonce i jazyk je podobný. Některé stavební normy a předpisy se mírně liší, ale to je tak na celém světě.
Stavba největší školky na světě trvala tři roky
V Singapuru jste navrhli největší školku na světě. Jak moc se tam lišily požadavky investora od těch, které běžně znáte z Evropy?
V Singapuru je viditelná snaha dělat ambiciózní projekty na vládní úrovni. Povolování projektů tam obecně probíhá mnohem rychleji než v Evropě. V našem případě Early Learning Village s 56 tisíci metry čtverečními plochy byla navržena a postavena za něco málo přes tři roky. Pro Evropu něco nemyslitelného.
V Bělehradu se podílíte na přeměně původní industriální zóny Duga. Váš návrh zaujal i výjimečně řešeným urbanismem. Z čeho jste při návrhu vycházeli?
Uvědomili jsme si, že tuto lokalitu se severním výhledem na Dunaj a jižním výhledem na nový městský liniový park by bylo lépe řešit samostatnými budovami než tradičním městským blokem. Využili jsme proto právě možnost výhledů, a to v co nejširším možném měřítku. Věříme, že právě to je klíčem k maximalizaci hodnoty a architektonické čistoty v této lokalitě.
Návrh na podobu nového železničního mostu na Výtoni, který vzešel z architektonické soutěže, vzbuzuje bouřlivé diskuse nejenom na sociálních sítích. Objevují se i hlasy, že lepší by bylo zachovat ten původní. Replika, která vzešla z pera kanceláře 2T engineering, by měla spojit levý a pravý břeh Vltavy už v roce 2028.To je vtip, ne? Reagují na projekt nového mostu pod Vyšehradem odborníci
Reality
Jak pozemek s parkem propojíte?
Park je pro nás velkou inspirací. Vytvořili jsme jednoblokové budovy právě proto, abychom maximalizovali výhledy a městskou integraci s nově vznikajícím městským lineárním parkem. Tyto nové „plíce“ města, které zelení propojí celé centrum s okolím, jsou skutečně velkým přínosem nejen pro Dugu, ale i pro širší kontext města.
I v Bělehradu vysadíme stromy
Jak přistupujete v projektu k udržitelnosti?
Udržitelnost je v našem hledáčku při navrhování designu po celá desetiletí. V minulosti jsem například navrhoval obytnou budovu v Londýně v souladu s pokyny úřadu Greater London Authority s integrovanými větrnými turbínami pro výrobu čisté elektřiny. I když je to inovativní přístup, funguje na určitých místech, ale samozřejmě že ne na všech. V projektu Duga jsme zvolili co nejpasivnější přístup a zaměřili jsme se hlavně na orientaci budov, která sama o sobě vede ke snížení spotřeby energie tzv. „fabric first“ designovým přístupem, kdy udržitelnost je základním principem projektu od samého začátku. Důraz jsme proto kladli na správně izolovanou obálku budovy pro zajištění nízkých nákladů na energie. Zvažujeme využití tepelných čerpadel pro vytápění a chlazení, které je velmi efektivní.
A stejně tak jako v jiných projektech i v Bělehradu budou hrát důležitou roli stromy?
Ano. Stromy vždy používáme jako zeleň, ale také jako stavební materiál ve všech našich návrzích. Duga v tomto ohledu nebude jiná.
Brownfield v Bělehradu se pod taktovkou českého developera promění na novou čtvrť. Tu navrhne přední britský architekt Ian Bogle. Investice do výstavby překročí sumu 9,5 miliardy korun. Na místě bývalé továrny na barvy vyroste přes dva tisíce bytů a 40 tisíc metrů čtverečních kanceláří.Realitní melting pot. Češi promění kus Bělehradu podle návrhu britského architekta
Reality
Máte v Bělehradu již nějaké zkušenosti?
Projekty máme ve 27 zemích, Srbsko bude 28. Je to pro nás nová zkušenost. Mám řadu srbských přátel, kteří mi vždy líčili přednosti Bělehradu, a nyní mohu díky zkušenosti z trhu říci, že s nimi souhlasím. Je to rozhodně zajímavý trh a rozsah developmentu v poslední době může pro budoucnost Bělehradu znamenat jen dobré věci. Rádi bychom v tomto krásném městě realizovali v budoucnu i další projekty.
Jaké stavby Bělehradu tedy chybí?
Musím říct, že jsou to nové současné budovy. A panoráma, třeba právě v oblasti Duga. Rádi bychom v Bělehradu navrhli také třeba kulturní budovu – nové muzeum nebo něco podobného.
V Bělehradu bychom chtěli postavit muzeum
Na projektu spolupracujete se srbskými architekti a českým investorem. Není to až příliš náročné pro zajištění hladkého průběhu přípravy a stavby?
Máme obrovské zkušenosti se spoluprací s architekty z celého světa od Bogoty po Singapur a na mnoha místech po celém světě a spolupráce s našimi místními partnery je vždy přínosem. Jsme také zvyklí úzce spolupracovat s českými investory, od roku 2007 máme své studio i v Praze. Jde jen o pochopení místních designových a politických nuancí, a v tom je pro nás zkušenost a odbornost našich místních partnerů vždy vodítkem.
V bývalé varně Smíchovského lihovaru už za několik měsíců vznikne umělecká galerie, kavárna a vyhlídková terasa. Objekt po náročné rekonstrukci získal kolaudaci.Nedávno ještě ruina, na jaře galerie s díly Davida Černého. Smíchovská varna má kolaudaci
Reality
A proč jste se tehdy rozhodl v Praze otevřít kancelář?
Vyhráli jsme designovou soutěž na velký projekt regenerace města. Nezní vám to povědomě? A pokračovali jsme – možná se totéž stane v Bělehradu.
Ian Bogle
Začínal jako ředitel projektů v architektonickém ateliéru špičky světové architektury Normana Fostera. Vlastní ateliér Bogle Architects založil v roce 2012. Oceňované studio nyní působí v 28 zemích v Asii, Africe, Evropě, na Středním východě a v Jižní Americe. Věnuje se mnoha různým typologiím budov a sektorů. Navrhl například budovu ELI Beamlines v Praze, ve které jsou umístěny nejvýkonnější lasery na světě, největší mateřskou školu na světě The Early Learning Village v Singapuru pro více než 2100 dětí předškolního věku, nebo obytnou budovu v Londýně s integrovanými větrnými turbínami pro výrobu čisté elektřiny.
Jak bude vypadat realitní trh za pět let? Začnou Češi upřednostňovat nájemní bydlení? A stane se dřevo materiálem číslo jedna? Nejenom o tom, ale třeba také o plánech přemostění kolejiště Hlavního nádraží, hovořil Pavel Streblov v dalším díle podcastu Realitní Club.Podcast: Města se zahušťují všude na světě, v Praze to ale vázne, říká Streblov z Penty
Reality
Čtyřiadvacet metrů vysoká socha Lilith od Davida Černého, která je součástí karlínského domu Fragment, vzbudila v Praze bouřlivé debaty. Co na kritiku umělec říká? A baví ho spolupráce s developery? Nejenom o tom David Černý hovořil dalším díle podcastu Realitního Clubu.PODCAST: Jsem kapitalista a umělec ve službách korporátu, říká sochař David Černý
Reality
Speciál Realitní Club
Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části – webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu.
- Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
- Komerční reality: kanceláře, coworking;
- Nová výstavba: development, nájemní bydlení, družstevní bydlení, hypotéky;
- Reality a politika: jak se municipality i nejvyšší patra centrální politiky podílejí na výstavbě.
Součástí budou rozhovory s developery, politiky, architekty i designéry.
Témata související s realitami:
- inflace v Česku i ve světě
- vše kolem hypotečního trhu
- co se děje na investičním trhu?