Ruinu na nádraží chtěli zbourat. Nakonec ji zachránili a slouží místní „zušce“

I když byl někdejší nádražní sklad ve špatném stavu, nezbourali ho. Teď zrekonstruovaný „dřevák“, jak domku v Řevnicích říkají, využívají pro kulturní akce.

Zrekonstruovanou dřevostavbu v Řevnicích nejde při výstupu z nádraží prakticky minout. Jako sklad byla už v 19. století jeho neoddělitelnou součástí. Potom, co přestala být užitečná, už jen chátrala. Dráhy ji v okamžiku, kdy jí hrozilo zbourání, prodaly městu i s přilehlými pozemky. „Skrytý potenciál stavby objevila ředitelka místní Základní umělecké školy, která ji začala využívat jako výstavní, koncertní a taneční sál,“ přibližuje architektka Šárka Sodomková, autorka rekonstrukce.

Atmosféra v dřevěné „železniční boudě“ ale všechny okouzlila, a tak dostala druhou šanci. Začalo se rekonstruovat a také „stavět“. „Cílem rekonstrukce bylo zachovat charakter původní stavby včetně jejího velkorysého vnitřního prostoru,“ popisuje Sodomková.

Některé části stoletého objektu musely být při rekonstrukci rozebrány a jednotlivé dřevěné i kamenné prvky byly repasovány nebo doplněny. Tepelná izolace je nově položena v podlaze, střeše a v části stěn, tam kde to dovolily původní obklady z prken.

Pražský hrad se zbaví nevkusných přístřešků u vstupu. Nové by ideálně měly být neviditelné, říká designér

Reality

Neviditelné a integrované do současných bran. Tak si představuje přední český designér Jerry Koza nové kontrolní vstupy do areálu Pražského hradu. Jako jeden z porotců soutěže, kterou vyhlásila Správa Pražského hradu ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, to bude mít možnost ovlivnit.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Původní ráz architektka zachovala, sem tam ho doplnila o nové detaily. Třeba o nový vstup, který vznikl vložením repasovaného lodního kontejneru. Ten ale není jediným. Další kontejner „postavili“ hned vedle „dřeváku. Vzniklo tak zázemí: WC, sklad, kuchyňka a třeba kancelář, aniž by se zacpal původní prostý, jednolitý prostor. „Repasované lodní kontejnery odkazují na moderní železniční dopravu, jejich využitím se zachovala a nově interpretovala atmosféra dopravního uzlu, kterým železniční překladiště kdysi bylo,“ dodává Sodomková.

Dřevák stojí podél první koleje, po delších stranách má dřevěné nákladové rampy, z čela má masivní kamennou rampu, kterou se pro odvoz vlakem překládaly objemnější komodity, třeba kamenec z okolních lomů. Zmiňované rampy dnes ale slouží jako terasy, kde často posedávají lidé. Vůbec celé venkovní prostranství dřeváku se díky místu k sezení pod střechou i pod nebem stalo oblíbeným místem pro pobyt lidí i mimo dobu konání akcí. Stavbu vlastní město a kurátorsky o ni pečuje místní ZUŠ. Kromě výstav, koncertů, besed a schůzí se zde konala i svatba, mše, sousedská setkání nebo bazar.

Proměna dřeváku vyšla na necelých devět milionů korun.

OBRAZEM: Obnova zámku v Krkonoších vyjde na stamiliony. Co tam chystá investor?

Reality

Dokončení obnovy vyhořelého zámku v Horním Maršově se zámeckým parkem nelze očekávat dříve než za pět let. Celkové náklady budou ve stovkách milionů korun s předpokládanou dobou návratnosti investice za více než 20 let. Záměrem investora je vybudovat v areálu domov hotelového typu pro aktivní seniory, fungovat bude na principu dlouhodobých pronájmů, řekl mluvčí majitele zámku a investora firmy Krkonoše Resort Invest Tomáš Perman. Zdůraznil, že se v zámku neplánují apartmány.

ČTK

Přečíst článek

V Česku to trvá dvakrát déle. Zahraniční architekti kritizují povolovací procesy

Reality

Jak vidí zahraniční architekti tuzemský realitní trh? Co vyzdvihují na práci českých kolegů a co naopak?

Petra Nehasilová

Přečíst článek