Ostravský developer: Stavíme průmyslové haly i kostely

Ve stavebním průmyslu se Jan Hasík pohybuje přes dvacet let. Z nenápadné firmy v nenápadném regionu vybudoval miliardový holding, který rozvíjí průmyslové a komerční nemovitosti a také rezidenční projekty.

Jaká byla cesta z Ostravy?

Skvělá. Jel jsem vlakem jako obvykle. Takže se to obešlo bez problémů.

Přijel jste řešit nějakou konkrétní zakázku?

Řeším jednak potenciální možnost výstavby jedné haly s prodejní jednotkou tady v Praze.

Ostrava předběhla Prahu. Moderní koncertní sál bude mít už v roce 2027

Reality

V Ostravě v pátek dopoledne začne výstavba koncertního sálu. Slavnostního ceremoniálu s poklepáním základního kamene se zúčastní autor návrhu, americký architekt Steven Holl a prezident Petr Pavel. Náklady na stavbu jsou zhruba 2,8 miliardy korun, celý projekt má vyjít přibližně na čtyři miliardy, uvedla koncem června náměstkyně primátora Lucie Beránková Vilamová (ANO). Výstavba koncertního sálu spojená s rekonstrukcí Domu kultury města Ostravy má trvat do roku 2027. Americký magazín Architizer zařadil v roce 2021 projekt mezi deset nejočekávanějších staveb světa.

ČTK

Přečíst článek

Váš holding nebo vaše skupina pod sebou začleňuje 33 firem. Věnujete se, developmentu i výstavbě. Co převažuje?

Všechno vzniklo kolem firmy HSF systém před 22 lety, která se nejdřív zabývala subdodávkami na montáž střešních a fasádních plášťů průmyslových budov. Postupem času u nás klienti začali poptávat generální dodávky celých staveb. Naše specializace, střech i fasády, si stále ponecháváme. Nenabízíme je ale ven, potřebujeme tyto kapacity využít na vlastních dodávkách.

Proč se z generálního stavitele zrodil developer?

Začalo se nám dařit a každý rok, až na výjimky v letech 2009, 2010 a 2022, jsme končili s kladným hospodářským výsledkem. A kapitál jsme uvolnili do developmentu. Nicméně základním kamenem, nebo vlajkovou lodí, chcete-li, Purposia Group je HSF System, generální dodavatel staveb.

Věnujete se převážně výstavbě komerčních realit?

V případě generálních dodávek ano. A nestydíme se za to. Nemáme problém s tím, že stavíme převážně výrobní, logistické a průmyslové haly nebo obchodní centra. Ale zajímavé je, že ocenění jako je například celorepubliková Stavba roku, kterých se vážíme, jsme získali za společenské centrum v Sedlčanech. Pozitivní referenci i další ocenění jsme získali i za stavby občanské vybavenosti, tělocvičnu a základní školu ve Veleni. Podobných staveb máme celou řadu. Poslední takovou je stavba kostela v Neratovicích.

video

V Neratovicích se začne stavět kostel. Věž se vytiskne na 3D tiskárně a na staveništi se nesmí klít

Reality

Už za tři roky by v Neratovicích měl stát kostel. Tedy nejenom kostel, ale i klubovny či společenský sál.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

I váš development se týká hlavně průmyslových budov?

Začali jsme jím. Všimli jsme si totiž určité mezery na trhu. Velcí developeři mají zájem jen o určité lokality a projekty až od určité velikosti. Orientují se spíš na větší projekty. Ti menší, místní firmy, zase pracují s omezeným rozpočtem. Mezitím je mezera, projekty o velikosti několika desítek tisíc metrů čtverečních s dvěma až třemi halami. A to jsou projekty přesně pro nás. Nekonkurujeme velkým developerům, kteří jsou často zákazníky naší stavební divize.

Pohybujete se hlavně v Česku?

Co se týká generálních dodávek tak máme zkušenosti z mnoha evropských zemí včetně Rakouska, Německa, Slovenska, Dánska i Itálie a samozřejmě z Polska. Naší srdcovkou je bezpochyby Ostrava, kde jsme před 20 lety vznikly a tady máme v plánu developovat přímo v centru. Ať jsou to bytové i multifunkční projekty, včetně kanceláří nebo občanské vybavenosti. Takže v Ostravě máme i bytové projekty. Co se týká developmentu, v těch ostatních městech jsou to zpravidla průmyslové zóny.

Ostrava se v poslední době rozvíjí ve velkém. Má uznávanou galerii, chystá se stavět mrakodrap i filharmonii. Jaký tam vidíte další rozvojový potenciál?

Je to tak, vedení Ostravy, jak municipalitě, tak i ostravským podnikatelům, se podařilo vytvořit řadu zajímavých projektů, které ji výrazně posouvají dál. Koncertní síň i galerie Plato, které jste zmiňovala, jsou jistě obrovským úspěchem. Máme i nový kampus, který vybudovalo město ve spolupráci s univerzitou. Nesmíme ale zapomenout ani na další investice, které nejsou na první pohled tak viditelné. Myslím třeba veřejné prostory. Vznikla spousta nových parků, díky kterým je Ostrava v podstatě zeleným městem. Ale není to jen stavebními projekty, k rozvoji přispěly i akce typu hudebního festivalu Colors nebo sportovní Zlatá tretra. Jsou lákadlem pro určitý druh turistů. Proměnu cítíte na každém kroku, běžně na ostravských ulicích slyšíte cizí jazyky, což v minulosti nebývalo. Vnímám to jako pozitivní signál.

Místo svého působiště jste si zvolil správně.

V Ostravě se narodil můj děda, táta o já. I když jsem v Praze studoval a pak i pět let pracoval, jsem zkrátka Ostravák.

Jak se vám v Ostravě staví? Je to jednodušší než v Praze?

Nerad jenom pláču a snažím se vždycky dělat něco pro to, aby se i ty nesnadné věci podařily. V případě povolovacího řízení mě bohužel nic pozitivního nenapadá. Například máme jeden projekt, který se vyřizuje 15 let a až teď jsme získali stavební povolení.

Loni jste za 100 milionů koupil továrnu na výrobu prefabrikovaných konstrukcí. Je to krok, kterým chcete nadále posilovat svoji konkurenceschopnost?

Přesně tak jsme uvažovali. Chtěli jsme posílit naši konkurenceschopnost, respektive posílit naše postavení na trhu. Většina stavebních firem funguje jako čistě inženýrská, která jen nakupuje nebo prodává. My jsme se od začátku vydali jiným směrem. Mít výrobu ve vlastní kompetenci je strašně důležité. V době, kdy jsou výrobní kapacity omezené, může dodavatel stavby narazit na problémy. Třeba když po nás klienti chtěli dokladovat s jakým subdodavatelem, co děláme. Připadalo mi to trošku ponižující. Tak jsem si řekl, koupíme si vlastní a nebudeme muset nosit žádná potvrzení od někoho cizího.

Developer: Bydlet na Kladně je sexy. Za stejnou cenu tam dokážeme postavit větší byty než v Praze

Reality

Kladno se dostalo do hledáčku tuzemských developerů a jako lokalitu budoucnosti ho objevila i developerská skupina EBM. Rozvíjí tam hned dva developerské projekty nedaleko nádraží. Bydlení v největším středočeském městě je podle Jana Šulce, výkonného ředitele EBM a zároveň kladenského rodáka, levnější než v Praze. Celý rozhovor s Janem Šulcem najdete v tištěném magazínu Realitní Club.

Petra Nehasilová, Dalibor Martínek

Přečíst článek

Kolik procent vašich staveb dokážete pokrýt?

Ze všech holdingových dcer je to kolem 30 procent, 70 procent ještě musíme nakoupit.

Máte v plánu do posílení výroby investovat?

V případě Prefy, kterou jsme koupili loni, už teď máme zpracovaný projekt a alokované investice ve výši 70 milionů korun. Chceme produkci v Prefě zvýšit dvojnásobně. Pak bychom se mohli dostat na 50 až 60 procent pokrytí našich zakázek.

V jakém časovém horizontu?

Mělo by to být do konce roku 2025. Ano je to ambiciózní plán, ale jsme na to připraveni. Personál v Prefě je skvělý a kvalifikovaný. Věřím, že se nám cíle, které jsme si stanovili, podaří naplnit.  

Zmenší dodávky z vlastní firmy náklady?

Rozhodně se nemusíte spoléhat na to, co vám někdo jiný říká. Vidíte, že se produkt zdražil o 10 nebo 15 procent. A víte, že ne o 30 nebo 50, jak se vám může někdo snažit namluvit. S touto logikou jsme přistupovali k akvizici dalších firem. V holdingu máme zastoupenou výrobou všech klíčových prvků pro stavbu. Ať jsou to prosklené hliníkové stěny a světlíky i podlahy.

Jako poslední přibyla do vaší struktury i geodetická kancelář.

Je to tak. Jak jsem zmiňoval, máme v holdingu obsažený krok stavby a patří k nim i zajištění přípravy stavby. Samozřejmě, že vždy budeme muset nakupovat venku, ale gró stavby pokryjeme a jsme mnohem lépe schopni naplánovat svoje kapacity. Ve finále jsme schopni se o stavbu postarat díky našemu facility managementu.

Strukturu holdingu máte uspořádanou. Chystáte se na nákup?

V rámci developmentu máme řadu projektů před uzavřením. Myslím tím nákup pozemku nebo budovy. V rámci holdingu uvažujeme i o doplnění portfolia stavebních firem. To je ale jenom nejbližší budoucnost. Snažíme se ale dívat mnohem dál, jak často říkám, máme strategii naplánovanou na dalších 300 let. I dvacetileté plány ve stavebnictví považuji za krátkodobé.

Těch 300 let to je hyperbola?

Nemyslím si. Například si vezměte nástupnictví. Při restrukturalizaci jsme to chtěli vyřešit tak, aby firma nebyla závislá na konkrétních osobách. Podívejte se třeba na známou firmu Husqvarna, která nedávno oslavila 330 let na trhu. Firma i nadále funguje, i když rodina zakladatele nevlastní ani procento firmy.

Já se teď vrátím do přítomnosti, ale za hranice Česka. Zmiňoval jste, že působíte v Itálii. Jaké máte s touto zemí zkušenosti?

Itálie mě příjemně překvapila. Je to teda asi dáno tím, že tam jsme systematicky nepodnikali nebo zatím ani nepodnikáme tak, že bychom tam měli dceřinou společnost, ale máme tam zákazníky, se kterými úspěšně spolupracujeme jinde v Evropě. Stavěli jsem tam projekt u Milana a sedlo nám to. Evropský trh má spoustu specifik. Nemluvím jenom o povolovacím procesu a cenách, ale i o tom, jak probíhá samotné řízení staveb či dohled, nebo jaký důraz kladou na bezpečnost práce a environmentálně zodpovědné chování, jako je třídění odpadu. To samozřejmě pozorujeme i v Česku. Nicméně západní investoři počítají s tím, že všechny tyto aspekty jsou zahrnuté v ceně projektu a že za stavbu zaplatí o to víc.

Jan Sadil: Bydlení bude dál zdražovat, ale už jen mírně, pohybujeme se na úrovni dostupnosti

Reality

Rok a půl je šéfem developerské společnosti JRD a může porovnávat pohled na rezidenční trh z obou stran, stavitele i bankéře, kterým Jan Sadil dlouhé roky byl. Nyní zažívá na vlastní kůži „skutečně šíleně dlouhé povolovací řízení“. Předtím jako šéf Hypoteční banky jen poslouchal nářky jeho současných kolegů. Sadil okem znalce posuzuje i vývoj z hlediska budoucí ceny hypoték. Podle něj by bylo bláhové čekat na nějaký další výraznější pokles sazeb. Ale jak říká, nikdy si nepotrpěl na spekulace o budoucím vývoji, čemuž ho naučila praxe. Jeho firma se kromě bydlení velmi soustředí také na energetiku a má v plánu své větrné parky dál rozšiřovat.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Tlak na enviromentální odpovědnost v Česku nepozorujete?

Tlačí se na ni, ale zatím za to není nikdo připraven zaplatit, a to je trochu smutné. Nechci nikomu nic podsouvat, ale asi i stát by měl jít příkladem ve veřejných zakázkách a nenechávat to jen na soukromých investorech.

Jaký vyhlížíte rok? Bude pro realitní trh pozitivní?

To je dost problematické, protože já nesleduji makroekonomické výhledy. My se řídíme vlastním rozumem a úsudkem.  

A podle zakázek, které máte na stole to bude dobrý rok?

Jak jsem se učil ve škole, že ekonomika probíhá v sinusoidě a my posledních šest let exponenciálně rosteme, očekávám, že nás nějaké ochlazení možná čeká. Připravili jsme se na to, máme rezervy, abychom nebyli nepříjemně překvapeni, kdyby k tomu přeci jen došlo. Vzhledem k tomu, že 80 procent naší činnosti se orientuje na průmyslové a logistické areály, neměl by ten problém být nějak zásadní. Jak víme, tento segment na rozdíl od rezidenčního dosud odolával.

O jakých objemech hovoříme?

O zhruba jeden a půl miliardy v Česku a zhruba 1,1 miliardy na Slovensku.

Jan Hasík

Ve stavebnictví působí již od ukončení studia na Fakultě stavební ČVUT v Praze. V průběhu let začal v této oblasti rozvíjet i svoji manažerskou kariéru. Založil společnost HSF Systém.  A v současné době patří mezi významné podnikatele v tomto oboru. Předseda představenstva holdingu PURPOSIA Group, se stal vítězem v soutěži EY Podnikatel roku 2023 Moravskoslezského kraje.

Stanislav Šulc: Před námi je poslední svobodná pětiletka

Názory

17. listopadem 1989 nastartovala změna, která se projevila ve všech oblastech našich životů. Přesto i 35 let komunismus ve velké části lidí stále přetrvává, a to v různých podobách. Povětšinou škodlivých. O jedné se však pohříchu téměř nemluví – je to čtyřicetiletá vláda komunismu jako výmluva, proč se celá řada věcí nedaří. Toto klišé pomáhá nám Čechům prodlužovat mýtus vlastní dokonalosti, které k prosazení se brání někdo jiný. Čas se ale krátí a před sebou máme poslední pětiletku, kdy se budeme moci vymlouvat na dávné komunisty.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Zámek Štiřín zlevnil o 800 milionů. Bude to stačit?

Reality

Zámek Štiřín je znovu, na třetí pokus, nabízen v aukci. A s další stamilionovou slevou. Vyvolávací cena zámeckého areálu je 1,7 miliardy korun. V prvním kole dražby ho Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nabízel za 3,3 miliardy.

nst

Přečíst článek