Tommaso Pezzato: Vlastníci luxury brandů i prodejci vepřového. To jsou majitelé vinařství v Bordeaux

Vína z Bordeaux jsou pojem již desítky let. I proto možná v posledních letech trochu ztrácejí lesk v konkurenci dravých vinařství z Burgundska či Itálie. Je tomu ale skutečně tak? „Bordeaux je stále pojem a tento region produkuje nesrovnatelně víc prvotřídního vína než kterýkoli jiný. Navíc už samo slovo Bordeaux vám zaručí prodeje úplně všude na světě. Ale všichni se teď musí daleko více snažit, aby uspěli,“ vypráví Tommaso Pezzato, šéf distribuce vínařství JCP Maltus, které vlastní Patrik Tkáč.

Vinařství ovlivňuje spousta trendů a vln. Jaký je ten současný? 

Bordeaux je tradiční, takže tam nečekejte žádné revoluce. Ale když se díváme třeba širší perspektivou, tak Burgundsko je hodně na vzestupu a má až neuvěřitelný úspěch. Odráží se to na cenách na primárním i sekundárním trhu. Itálie prožívá ohromný vzestup, Champagne také roste. Ale pozorujeme růst zájmu třeba i o německá vína. Takže trendem je asi celkový výrazný nárůst prodejů na sekundárním trhu a větší konkurence z různých zemí. Bordeaux tak má trochu problém, protože většina vín se prodává zastaralým způsobem. 

Reportáž: Projektovali ji ti nejznámější a bydlela v ní pražská smetánka. Nyní pražská Baba projde modernizací

Reality

Světově unikátní urbanistický celek, Osada Baba, projde proměnou. Koncepční studie má modernizovat a proměnit veřejný prostor a infrastrukturu.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Co myslíte tím zastaralým způsobem prodeje? 

V Bordeaux to funguje tak, že vinařství, tedy chateaux, prodávají vína místním prodejcům nazývaným „negociants“. Na volném trhu po celém světě pak vína prodávají právě tito dealeři. Problém pak je, že již chateaux nastavují vysoké ceny a pro ostatní nezůstává dostatečný prostor pro marže. Tím se vína z Bordeaux mohou pro některé trhy stát nekonkurenceschopná. Jenomže konkurence je taková, že negocianti si nemohou dovolit žádat snížení cen, protože chateaux velmi dobře vědí, že se vždy objeví někdo další, kdo ta vína koupí.  

Bordeaux se tedy prodá vždycky? 

Bývalo to tak, bývalo to „snadné“, sázka na jistotu. Dneska je to mnohem více konkurenční prostředí, takže se všichni musejí daleko více snažit. Zase můžu dát konkrétní příklad jedné firmy. Před dvaceti lety měla jednoho zaměstnance, který prodávala do celého světa. Jeden stačil, protože mu neustále zvonil telefon s poptávkou. Dnes má stejné vinařství deset obchoďáků a musejí se opravdu snažit, aby prodávali do celého světa. 

Kdybych za někým přišel s tím, že chci jeho víno prodávat třeba v Číně nebo v Londýně, pravděpodobně mi ukáže, že támhle jsou dveře. Nezajímal bych ho, protože na to má spoustu lidí. Ale střední a východní Evropa s těmito kontakty je pro ně zajímavá. 

Zmínil jste, že se technologie výroby vína za posledních dvacet třicet let značně proměnily. Co doznalo největších změn? 

Ony to jsou vlastně detaily, ale podstatné detaily. Dříve jste v jednu chvíli vše sklidil a pak nechal víno pracovat. V posledních letech se ale vinaři rozhodli daleko více studovat vlastní vinice, sklízejí postupně, protože na svůj vrchol se keře dostávají v různé okamžiky. Ale tomu zase museli podřídit sklepy, aby tímto způsobem mohli pracovat. Někdo zase sází na velmi malou produkci, keře daleko více zastřihává a získává pak nejlepší bobule. Ale je jich málo. Jak jsem říkal, zdánlivě to jsou detaily, ale výsledkem je skoková změna. 

Takže znalost vlastního produktu je na prvním místě. 

Samozřejmě. Ale ono to je logické, protože tu můžete ovlivnit. Počasí ovlivnit nemůžete. 

Když se některý rok urodí méně vína je to dobré pro sběratele vín? Či možná lépe pro investory? 

Tak v Bordeaux i malé ročníky jsou vlastně obrovské. V Bordeaux vzniká ohromné množství velmi kvalitního vína. Je to třeba pětkrát více než Burgundsko. Takže cena se určuje spíš kvalitou. A ta přichází spíše během dobrých ročníků. 

Zbytek rozhovoru nejen o tom, kdo je nejčastěji vinařem z Bordeaux a jak se snoubí víno s tou nejlepší architekturou, se dočtete v novém magazínu Realitní Club, jehož vydavatelem je Newstream. 

Ondřej Boháč v podcastu Realitní Club: Česko je takový Hobitín uprostřed Evropy. Žijeme si zde vlastním tempem

Reality

„Česko vypadlo z infrastrukturní mapy Evropy. Z Berlína do Vídně se jezdí okolo, cestou o několik set kilometrů delší, přesto o několik hodin kratší. To si skutečně musíte klást otázku, jestli to tady děláme správně,“ říká ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřej Boháč v dalším díle podcastové série Realitní Club. 

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Kunovský v podcastu Realitní Club: Investoři dnes už ani nechtějí byty pronajímat

Reality

Ceny nemovitostí, zastavené projekty, brutální odliv klientů, ale i neúměrně dlouhé stavební řízení. Nejen tato témata probírali moderátoři Petra Jansová a Dalibor Martínek v dalším podcastu Realitní Club s největším tuzemským developerem, zakladatelem a vlastníkem společnosti Central Group Dušanem Kunovským. 

nst

Přečíst článek