Unie má kolosální plán renovace budov. Její snaha o levnější energie je ale nejspíš marná

Americký prezident Donald Trump umí rozvířit vody, co je ale pro Evropu větší problém než jeho cla? Proč energie v EU nemohou zlevnit na obdobnou úroveň jako u hlavních konkurentů? Co je dnes klíčová norma pro stavebnictví a jak souvisí udržitelnost a duševní zdraví? V dalších devíti dílech podcastové série Trendy v udržitelnosti, za níž stojí projekt [ta] Udržitelnost, se vystřídali zástupci energetiky bankovnictví, developmentu, poradenského i neziskového sektoru. Přinášíme ochutnávku z toho, co v jednotlivých podcastových epizodách zaznělo.

Velkým tématem současnosti se stala americká cla, jimiž administrativa prezidenta Donalda Trumpa hýří na všechny strany. Pro Evropu jsou ale větší překážkou ekonomického rozvoje bariéry na vnitřním trhu, zhodnotila vedoucí zastoupení Evropské komise v Česku Monika Ladmanová.

„Evropa je velmi bohatý kontinent, který má jeden z největších světových trhů. Ten ale zároveň narazil na limity. Nejsou úplně propojené legislativy členských států Evropské unie, jsou tady vysoké ceny energií, jsou nedokončené přípravy na sjednocený kapitálový trh. Je tady spousta různých dílčích elementů, které způsobují, že trh nefunguje tak, jak by měl,“ řekla Ladmanová. Zároveň podle ní Evropě „trochu ujel vlak v inovacích“. Evropská komise proto od začátku letošního roku představila několik zásadních iniciativ. Po lednovém Kompasu konkurenceschopnosti přišla únorová Dohoda o čistém průmyslu. V březnu následoval plán na dozbrojení nebo také akční plán pro automobilový průmysl.

Všechny díly podcastové série Trendy v udržitelnosti najdete zde

Energetika v zajetí daní a mýtů

Jedním ze stěžejních bodů se stalo v nových strategiích zajištění dostupnějších energií, jejichž ceny v současnosti podvazují evropskou konkurenceschopnost. Člen představenstva innogy Česká republika Josef Benda ovšem soudí, že akční plán navržený komisí nepřinese úlevu, jakou by firmy na kontinentu potřebovaly. Ceny energií se totiž nemohou dostat na hladinu srovnatelnou s Čínou či Spojenými státy bez zásadnějších změn v systému daní a odvodů.

Česko zdatně snižuje emise, ale nad ESG reporty se firmy trápí

Money

Současné vládě se vytýká mnohé, který slib ale naplnila dvojnásobně a s předstihem? Proč Evropa nahrála rozvoji zelených technologií v Číně? A z čeho plyne frustrace tuzemského průmyslu? Nejen na tyto otázky odpovídali zástupci byznysu i politiky v podcastové sérii Trendy v udržitelnosti, za níž stojí projekt [ta] Udržitelnost. Výběr zajímavostí z prvních sedmi dílů přináší následující text.

Jaroslav Kramer

Přečíst článek

„Máme veliké zdanění energií, ať už napřímo, nebo přes různé formy ekologických daní. Například emisní povolenka pro elektřinu stojí aktuálně okolo 70 eur za megawatthodinu. Elektřina se přitom na burze prodává za 90 eur za megawatthodinu,“ řekl Benda. Tři čtvrtiny ceny samotné elektřiny bez distribuce a dalších poplatků tak tvoří cena emisní povolenky. V Česku se navíc připočítává dalších zhruba 20 eur na podporu obnovitelných zdrojů. „Tyto dodatečné platby se neodbourají,“ podotkl Benda.

V cenách energií to na změnu k lepšímu nevypadá, energetika se ale posouvá vpřed v jiných směrech. Od loňského léta se odběratelům a malovýrobcům v Česku otevřela možnost energii sdílet. Za sedm měsíců fungování se zapojilo v celém Česku více než 14 tisíc odběrných míst, potenciál je ale mnohem vyšší.  

„V oblasti energetiky přežívá velké množství mýtů, které se týkají i sdílení energií. Zároveň se lidé obávají administrativní zátěže spojené s touto novinkou,“ vysvětlil nesplněná očekávání místopředseda představenstva společnosti E.ON Energie Jan Zápotočný.

Expertka: Česku ve využívání energie z obnovitelných zdrojů brání hned několik věcí

Zprávy z firem

Jen málokterá země na světě umí z obnovitelných zdrojů vyrobit tolik elektrické energie, aby jí tato energie pokryla celou vlastní spotřebu. Kde to zvládají nejlépe, do jaké míry se k těmto zemím blíží Česká republika a co nám nejvíce brání ve využívání energie z obnovitelných zdrojů popisuje v rozhovoru pro Newstream Patrícia Čekanová z Asociace komunitní energetiky ČR.

Věra Tůmová

Přečíst článek

 

Nezávislý průzkum agentury Talk Group, který si nechala společnost E.ON vypracovat, ukázal, že povědomí o sdílení energií má zhruba 61 procent dotázaných. To podle Zápotočného není špatné, byť by to mohlo být více. Bohužel například 36,5 procenta lidí věří tvrzení, že co si vyrobím, to si někdy později spotřebuji. Vyrobená energie se přitom při sdílení musí spotřebovat v patnáctiminutovém bilančním intervalu. Zhruba třetina respondentů si také myslí, že čím více lidí, tím lepší a výhodnější sdílení, což je opět mýtus, který novince neprospívá.

Komunitní energetika navazuje na decentralizaci výroby, kdy se přechází od několika velkých k většímu množství menších zdrojů energie. To klade velké nároky na síť a nejednou se ozvaly stížnosti na připojování nových elektráren. Na posilování infrastruktury se sice pracuje, jenže nedávno byla přijata legislativa, která otevírá prostor bateriovým úložištím umožňujícím skladování energie.

Fenoménem dneška jsou bateriová úložiště, říká Kamil Čermák z ČEZ Esco

Názory

Úspory energií, to byla v posledních desítkách let jen slovní vata. Nikoho moc nezajímaly. S aktuálním rapidním zdražováním se z úspor stává žhavé téma. ČEZ založil před pěti lety divizi Esco, která se zpočátku věnovala hlavně průmyslovým podnikům. Nyní letí hvězda Esco vzhůru. Uspořit za energie chce najednou každý. Esco začíná obsluhovat i menší firmy či obce. „Chodí za námi starostové, že to jejich voliči chtějí,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz šéf ČEZ Esco Kamil Čermák.  

Dalibor Martínek

Přečíst článek

„Pokud jsme měli přetlak kvůli samotným fotovoltaikám a potřebě dostat jejich výkon do sítě, tak teď máme ten přetlak dvojnásobný,“ varoval Jan Pavlík, ředitel energetiky ve společnosti Accolade. Ta je předním tuzemským investorem do industriálních nemovitostí a první fotovoltaiky začala instalovat na počátku nynější dekády. Na prvním místě přitom rozhoduje potřeba uživatelů budov. U nových projektů už Accolade s přípravou na obnovitelný zdroj standardně počítá, protože se jeho instalace stává běžným požadavkem nájemců. U starších objektů je zájem zhruba 50 na 50 a trochu jej ochladil nedávný návrh Evropské komise ulevit firmám v povinném vydávání zpráv o udržitelnosti.

Celý balík úprav dostal název Omnibus a čeká na schválení Evropským parlamentem. Předpokládá pro řadu podniků odklad reportovací povinnosti, až čtyři pětiny z původně dotčených firem se od ní nejspíš osvobodí docela. Nové agendě přesto uniknout nemusí.

video

České firmy od ESG neutíkají, spíše naopak, zaznělo na konferenci newstream.cz

Money

Firmy se připravují na novou éru ESG reportingu a povinnost referovat o udržitelnosti podle nové evropské směrnice. Letošní květen by pak mohl přinést i schválení odkladu povinnosti pro vybrané skupiny firem. Zavedení reportingu by ale společnosti neměly vnímat jen jako povinný diktát z Bruselu, nýbrž jako výzvu, která jim do budoucna přinese hodnotu, pomůže řídit rizika a zlepší i konkurenceschopnost, shodli se v odborné debatě Newstream lídři byznysu, z nichž někteří už sami mají s tímto reportingem i vlastní zkušenost.

Věra Tůmová

Přečíst článek

„Že se na ně samotné nebude vztahovat reportovací povinnost, ještě neznamená, že ty informace po nich nebudou chtít jejich obchodní partneři,“ upozornila vedoucí advokátka v advokátní kanceláři Glatzová & Co Andrea Pišvejcová. Přestože pro řadu firem se mění pravidla uprostřed hry, Pišvejcová považuje změny navržené Evropskou komisí za krok správným směrem.

Více informací o projektu [ta] Udržitelnost 

Klíčová pravidla pro stavebnictví

V rámci udržitelnosti se mění mnohé a sektor nemovitostí není výjimkou. Podle fundovaných odhadů na území EU nevyhovuje standardům energetické účinnosti zhruba 75 procent budov, a to je třeba změnit. Jenže byznys má rád stabilitu a v tom stavebním to platí obzvlášť, protože domy se budují na 50 až 100 let.

Podle partnera advokátní kanceláře Peterka Partners Ondřeje Duška je proto třeba věnovat pozornost klíčové normě pro budoucnost, kterou se stala směrnice o energetické náročnosti budov. „Je to kolosální plán renovace nemovitostí v EU do roku 2050,“ zhodnotil Dušek.

Zároveň zdůraznil, že přes aktuální politické turbulence je trend směřování k udržitelnosti v oblasti nemovitostí nezastavitelný. „Pokud chce někdo na stavebním trhu zůstat dlouhodobě, tímto se určitě musí zabývat. Mohu uvést příklad z Francie, kde od letoška bylo zavedeno pravidlo, že budovy s nejhorší bilancí energetické účinnosti, tedy s certifikací G, se nesmí pronajímat. Smlouvy, které již byly uzavřeny, se nesmí prodlužovat,“ uvedl Dušek.

Dvě dekády zkušeností s udržitelnou výstavbou mají v jedné z největších tuzemských bank ČSOB. Ta se v roce 2007 usadila v novém sídle, které zaujalo mimo jiné rozsáhlou zelenou střechou a dosáhlo v americké certifikaci udržitelnosti LEED druhé nejvyšší úrovně LEED Gold. V roce 2019 pak banka nedaleko vybudovala druhý objekt, který je unikátní zejména tím, že vnitřní tepelnou pohodu zajišťuje 177 geotermických vrtů.  Centrála ČSOB v pražských Radlicích podle šéfa facility managementu Josefa Šedivého dodnes dostojí nárokům udržitelnosti nejen environmentální, ale i sociální. Jeho hlavní radou pro koncipování udržitelných budov je zaměřit se na dlouhodobý horizont, a to i kvůli návratnosti investic do ekologicky šetrných či bezemisních řešení. „Když se budete dívat pouze na pět, deset let dopředu, nikdy vám to nemůže vyjít. Až když si řeknete, že řešíte dekády, začne vám to dávat smysl,“ vysvětlit Šedivý.

Emisí se v EU musejí zbavit i budovy

Reality

Všechny novostavby v Evropské unii budou od roku 2030 povinně bezemisní, nové úřední budovy tuto podmínku musejí splnit už o dva roky dříve. Všechny nové domy budou také od konce roku 2029 muset umožňovat instalaci solárních panelů, což se nových nerezidenčních budov týká už od konce roku 2026. Shodli se na tom v úterý ministři energetiky členských zemí, kteří schválili společný přístup k pravidlům omezujícím energetickou náročnost budov. O jejich konečné podobě budou státy jednat s Evropským parlamentem.

ČTK

Přečíst článek

Méně masa, více duševní pohody

Věda dnes ukazuje, že zájem o udržitelnost dává smysl i v oblasti trochu nečekané, jakou je duševní zdraví. „Existují výzkumy, které ukazují, že pro-environmentální chování zvyšuje životní spokojenost a snižuje stres. Je to také výraz aktivnějšího přístupu k životu, což též koreluje s životní spokojeností. Další věc je, že když omezíme konzum, snižuje se míra chaosu a rozhodovací paralýza v našich životech. Rozhodně to přispívá k tomu, abychom se cítili lépe a je tam i potenciál spojení s nějakou komunitou, podobně smýšlejícími lidmi,“ vypočítala psycholožka a psychoterapeutka Roksana Táborská. Pozitivní zpětná vazba je přitom podle ní oboustranná, takže pokud někdo postrádá duševní pohodu, nemá kapacitu, chuť a ani motivaci starat se o druhé či o své okolí nebo planetu.

Planetárním problémem se přitom podle spoluředitele organizace ProVeg Česko Martina Ranningera brzy stane zajištění stravy pro rostoucí populaci. „Lidí na planetě bude brzy deset miliard. Dosavadním způsobem produkce potravin je nebude možné uživit,“ uvedl. Kolem 80 procent půdy totiž podle něj slouží produkci potravin živočišného původu, avšak celosvětově z této produkce přijme lidstvo jen 18 procent kalorií. „Je to dáno tím, že hospodářská zvířata spotřebují velké množství zdrojů, tedy krmiva a vody. Takto je živíme několik let, ale ve výsledku objem kalorií i bílkovin, které z nich získáme, je mnohem menší,“ vysvětlil Ranninger. Globální misí ProVeg International je tak nahrazení 50 procent živočišných produktů v lidské stravě do roku 2040.

Jsme Greta friendly, což mladá generace umí ocenit, říká výrobce obalů

Zprávy z firem

Sídlo společnosti THIMM, která je výrobcem obalů, je přehlídkou toho, co všechno lze vyrobit z obyčejné vlnité lepenky. Krabice, POS materiály, hlavolamy, odpadkové koše nebo třeba lavičky z kartonu. Jen kafe tady servírují v klasickém porcelánovém hrnku. „Prostě jedeme v udržitelnosti naplno. Jsme Greta friendly,” říká jednatel společnosti THIMM Martin Hejl. I díky tomu jsou atraktivním zaměstnavatelem pro generaci Z.

nst

Přečíst článek

Vegani slaví svátek. Jejich řady se rozrůstají, ale jedí opravdu zdravě?

Enjoy

První listopadový den je svátkem všech veganů. Je tomu tak od roku 1994, tehdy na 1. 11. připadlo 50. výročí založení Britské veganské společnosti. Ano, něco co vnímáme jako velmi moderní stravovací trend, který bují posledních pár let, má poměrně hlubokou historii. 

Darina Křivánková

Přečíst článek

Analýza: Veganství je megatrend. Investice jsou zatím na začátku

Money

Etické a udržitelné jídlo je považováno za megatrend, tedy něco, co v dalších letech přinese změnu a vyrobí miliardový byznys. Investiční příležitosti teprve vznikají.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek