Řešení bytové krize nepřináší. I tak Češi podléhají trendu mini domků, říká propagátor architektury

Tiny Houses jsou speciální architektonickou disciplínou i zajímavou alternativou bydlení. I když bydlení ve dvou na 25 metrech čtverečních není pro každého. „Je vám padesát, bydlíte v domě nebo bytě, děti odrůstají. A vám se prostě už nechce uklízet, vytápět a servisovat rozlehlý byt nebo dům. Chcete odejít z města, soustředit se na jiné věci než je čím dál náročnější provoz vlastního bydlení,“ přibližuje v rozhovoru výhody minimalistických domků Radek Váňa, autor knihy Tiny House: průvodce krajinou minimalistického bydlení.

Nahrává nynější makroekonomická situace trendu tzv. tiny houses?

To záleží, z jakého úhlu pohledu se na celý fenomén tiny houses podíváme. Nabídnu dva pohledy, které vycházejí z naší roční práce nad knihou a z mnoha setkání s architekty, výrobci i uživateli těchto malých domků. První pohled je optimistický a vychází z toho, že když nemám finance na koupi chalupy nebo jiného rekreačního bydlení, koupím si nějaký malý tiny house, nebo si ho pronajmu. Na krk si neuvážu hypotéku v řádu milionů a přesto dokážu příležitostně bydlet v přírodě a zároveň ji moc nezatěžovat.

Můj druhý, spíše pesimistický pohled bourá možná lehce zažitý mýtus, že tiny house řeší bytovou situaci. Jak vyplývá z rozhovorů, které jsme do knihy zařadili, tiny house rozhodně neřeší bytovou otázku, byť to ze stránek obrázkových magazínů může tak vypadat. Prostě mladí lidé aktuální nedostupnost bydlení danou mnoha faktory bydlením v tiny house nevyřeší. 

Stavět domky v přírodě nelze jen tak

Jak limituje Čechy v pořízení si minimalistického domku legislativa?

Myslím si, že nijak zvlášť. Jsou v podstatě dva koncepční proudy, jak se k umístění domku postavit: prostě ho prásknete na louku a pak vymýšlíte způsoby, jak v „obytném seníku“, „zázemí včelína“, a podobně bydlet. Anebo postupujete v souladu s legislativou a třeba pravidly CHKO a pak je ta cesta složitější. Já sdílím názor architekta Jana Beka, jednoho z úspěšných autorů a provozovatelů tiny house u nás, který jde cestou naprostého respektování platných pravidel ochrany přírody a stavebního řádu. Takže si dovolím lehkou parafrázi Kanta: „Hvězdné nebe nade mnou a tiny domek na správné louce. A s povolením.“ 

Liší se tuzemské předpisy od těch ve světě? 

Nejsem specialista na evropskou legislativu týkající se tiny house a všech podobných forem pobytu v přírodě, ale obecně pro tiny house platí, že stavět na loukách, kopcích a romantických místech s výhledem do krajiny malé domky není možné jen tak. Nikde.  

Jak typicky vypadá „tiny house“ v Česku nebo na Slovensku? 

My jsme si jako limitní kritérium výběru domků do knihy dali podlahovou plochu do 25 metrů čtverečních, což je limit, kde nepotřebujete stavební povolení. Pak je ještě podkategorie mobile house, což jsou v podstatě domky na podvozcích přívěsů. Jsou typované jako vozíky, mají maximální rozměry a musíte s nimi na STK. Takže průměr podlahové plochy se pohybuje v rozmezí od šesti do 25 metrů a samozřejmě platí, že čím větší plocha, tím víc funkcí do prostoru dostanete. I když není výjimkou, že i na takto limitovaných plochách mají tiny domky saunu. Ale k tomu se ještě dostaneme.

Úřady v Berlíně jsou ještě přísnější než v Praze. Překvapilo nás to, říká zakladatel Manifesto Marketu

Enjoy

„Jestli se nám bude dařit v Berlíně, možná přijde čas na další zahraniční expanzi,“ říká newyorský architekt a zakladatel Manifesto Marketu Martin Barry, který před několika týdny otevřel podniku v Berlíně. Do Německa přivezl české pivo, nábytek nebo porcelán, ale také minimum českých investic.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Liší se tento tuzemský „typický domek“ od toho v zahraničí? 

Neliší, protože ta typologie prostoru je daná a spíš architekt pracuje s tím, co na velmi malý prostor dostane: spaní, kuchyni, koupelnu, třeba již zmíněnou saunu, patro na spaní, malou terasu. A to je tak asi všechno. 

Kdo si nejčastěji tiny house v Česku pořizuje? Kdo je cílová skupina?

Je jich několik. Začnu od sebe, protože já a moje generace jsme cílovka. Je vám padesát, bydlíte v domě nebo bytě, děti odrůstají. A vám se prostě už nechce uklízet, vytápět a servisovat rozlehlý byt nebo dům. Chcete odejít z města, soustředit se na jiné věci, než je čím dál náročnější provoz vlastního bydlení. A pak je druhá cílová skupina, a to jsou naopak mladí lidé, kteří vnímají tiny house jako cestu k zážitku: na zajímavém místě, s příběhem. Tiny house je pro ně zážitek. No a pak je samozřejmě spousta dalších příběhů a lidí, kteří nám do těchhle dvou škatulek nezapadají.

Využívají Češi tiny house na bydlení nebo spíš pro rekreační účely?

Jak říkala v naší diskusi na Festivalu architektury v Brně Zdena Zlatová, zakladatelka značky Blokii: „Bydlet třeba v páru na dvaceti pěti metrech čtverečních není jen tak pro někoho. Málokdo to dá. A teď se nebavíme o dovolené, ale celoročním bydlení se vším, co k tomu patří. Na druhou stranu jsem teď fascinovaně sledoval video na mém oblíbeném webu Nomádem.cz, kde mladý manželský pár s desetiletou dcerou bydlí dva roky v dodávce někde u Plzně. Líbí se jim to, dcerka chodí do školy a oni dokázali svůj rodinný život kondenzovat na sedm metrů čtverečních. Za mne neuvěřitelný příběh.

Tiny House se dá pořídit už za pár set tisíc korun

Jaká je minimální částka, za níž si lze domek pořídit?

Samozřejmě záleží na tom, jak se k tiny house dostanete. Když si ho stlučete doma na zahradě, pomůže tvám rodina a pak ho traktorem odtáhnete někam na louku za vesnicí, může se tiny domek pohybovat v řádu nižších statisíců korun. Ale pozor: záleží na vybavení, materiálech, technologiích. Těch proměnných je tam spousta.

U sériově vyráběných domků, které jsme do knihy zařadili my, začíná cena někde na milionu korun. Technologicky vyspělé s řídícími jednotkami, fotovoltaikou a pořádným topením se pohybují okolo 2 až 2,5 milionu korun. No a jako u všeho spojeného se stavěním platí, že „sky is the limit“, takže splachovací záchod namísto chemického je dalších plus sto tisíc. Já miluju saunu, tak si přidejte dalších třeba 200 tisíc. A když se bavíme o mobile housech, potřebujete to tahat opravdu silným autem.

Dům s výhledem na Brdy citlivě nahradil starou chatku. Vyšel na 10 milionů

Enjoy

Na parcele nedaleko Prahy stávala dřevěná chatka. Nahradila ji novostavba rodinného domu pro čtyřčlennou rodinu. Navrhli ji architekti z kaa-studio.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Ještě před pár lety byly takové domky spíš výjimečné. Změnilo se to? 

Naše knížka shrnuje aktuální situaci a ta je taková, že na trhu jsou desítky výrobců, kteří tiny house vyrábějí, provozují a vymýšlejí. Ten trh roste. A roste i obliba celého segmentu glampingu a zážitkové turistiky spojené právě s tiny house. I proto jsme rok věnovali rozhovorům, focení a přípravám téhle publikace. A to se nám na stránky knihy dostala sotva třetina domků.

Architekty navhovat mini domky baví

Jaké domky se dostaly do vaší publikace? 

Celkem jich je 35 a měli jsme několik kritérií. Vybírali jsme ty domky, které navrhoval architekt nebo designér. Čili prvním kritériem byla funkční a estetická kvalita daného tiny house. Druhým pak opakovatelnost, tedy to, že daný domek seženete jako produkt. Má výrobce, má cenu, a když ho budete chtít, někdo vám ho s odpovídajícím servisem dodá.

Jsou to objekty od tuzemských architektů? Znamená to tedy, že čeští architekti tiny house vnímají jako zajímavou architektonickou disciplínu?

Ano, rozhodně. Když budu jmenovat jen některé ze zastoupených architektů, pak to jsou Jan Bek, studio DDAANN, Studio Perspektiv, KissKiss studio. Ti navrhli různé domky pro různé výrobce. Když chcete kvalitní domek, byť o 25 metrech čtverečních, prostě potřebujete architekta. Zároveň jsme při přípravách naší knihy nadchli jednoho z našich partnerů, který nyní začíná vyvíjet nový tiny house s renomovaným architektonickým studiem. 

Stylová dovolená. Resort uprostřed kostarické džungle navrhli Češi

Enjoy

Nad pláží Hermosa, nedaleko kostarického městečka Uvita, se v prudkém svahu džungle ukrývá resort Art Villas. Komplex tří betonových vil a několika stromových domů navrhli čeští architekti pro českého investora.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

V čem se navrhování tiny houses liší od projektu standardního rodinného domu?

Úsporností, větším soustředěním na detail a technologiemi, které také hrají významnou roli. A v neposlední řadě nezapomínejme na prvky modulárnosti, opakovatelnosti. Když chci úspěšně prodávat tiny house, musím zvládat v prvé řadě výrobu a technologie. Nevyrábím jeden domek, ale hledám nějaké sofistikované, modulární řešení, ale podrobnosti by řekli výrobci a architekti.

Radek Váňa vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Dvacet let se věnuje publicistice a propagaci architektury, vydává magazín ARCHIZOOM, natáčí podcasty a pomáhá českým architektům být vidět. Nyní jako první knižní edici vydává ARCHIZOOM knihu TINY HOUSE: průvodce krajinou minimalistického bydlení, jež jako první mapuje fenomén tiny house a minimalistického bydlení v tuzemsku.

Celé pohraničí je vlastně takový brownfield, říká architekt Krupauer

Reality

Brownfield? To přeci není jen Smíchov. Zanedbané plochy bez využití existují i v mnohem méně atraktivních lokalitách. „Pohraničí je v podstatě jeden velký brownfield. Vtisknout nebo vrátit takovým místům život, to je jiná architektonická disciplína,“ říká Martin Krupauer, majitel a zakladatel architektonického ateliéru A8000, v dalším díle podcastu Realitní Club.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Architekti: Lidé nemají respekt k hodnotám, i to prodlužuje výstavbu

Reality

Praha by se měla rozvíjet koncepčně, ideálně u klíčových dopravních uzlů nebo na brownfieldech. Není nutné „najíždět” jen do centra. Nejenom o tom, co Praze chybí a kde by se měla inspirovat jsme si povídali v rozhovoru s architekty Jiřím Řezákem (na fotce vlevo) a Davidem Wittasskem z ateliéru Qarta.

Petra Nehasilová, Dalibor Martínek

Přečíst článek