Použitý beton, cihly i suť jsou cenné. V zahraničí už to pochopili, říká první dáma zeleného stavebnictví

Opatrně zbourat a pak kostičky použít zase na další stavbu. Tak funguje nejen lego, ale i cirkulární ekonomika v praxi. V Česku je zatím v plenkách. I pro odborníky je těžké se orientovat v této problematice. Přínosné by určitě bylo, pokud by celý proces podpořil i stát, říká v rozhovoru pro newstream.cz letos nově zvolená předsedkyně České rady pro šetrné budovy Iveta Králová.  

Nejen v Česku v současnosti docházejí stavební materiály anebo jsou extrémně drahé. Působíte od letošního ledna jako nově zvolená šéfka České rady pro šetrné budovy. Jaký je váš recept, který by dnešním stavebníkům mohl nyní pomoci?

Současná ne příliš optimistická ekonomická situace se logicky promítá i do stavebnictví. Potýkáme se s vysokými cenami materiálů a energií, některých stavebních materiálů je nedostatek a chybí i pracovní síla. Nastala doba, kdy se musíme zamyslet. Nelze donekonečna využívat zdroje jako doposud a domnívat se, že jich bude stále dostatek. Je dobře, že se řeší témata jako je udržitelnost a ochrana krajiny. Konečně se začínáme starat o budovy, o jejich životní cyklus a dopad na životní prostředí. Uvědomme si, že v rámci EU budovy spotřebovávají 40 procent energie a zároveň produkují bezmála 40 procent skleníkových plynů. Je potřeba budovy více renovovat místo důrazu na stále novou výstavbu. Jeden univerzální recept, jak vyřešit problémy ve stavebnictví, nemám. Dnešní situace by pro nás pro všechny měla být výzvou změnit naše myšlení a začít se chovat jinak.  

Cirkulární ekonomika jako spása...

Mohla by být řešením cirkulární ekonomika? 

Určitě je to jedno z řešení, které se nabízí. Cirkulární ekonomika bude mít zcela jistě podstatný vliv na budoucí vývoj stavebnictví. V Česku je ale teprve v plenkách. Je to téma, kterému se teprve začínáme více věnovat. Zatím vidíme jednotlivce, jednotlivé společnosti, které se zásadami cirkulární ekonomiky řídí a ukazují nám příklady dobré praxe.

A co si mám pod cirkulární ekonomikou představit v praxi? Jaké to jsou materiály, stavební postupy a jak to vlastně celé funguje?

Cirkulární ekonomika neboli oběhové hospodářství nabízí řešení, jak udržet materiály a výrobky co nejdéle v oběhu. Má několik úrovní. První z nich je znovuvyužití materiálů, čímž zásadně snížíme uhlíkovou stopu. Nedávno jsem se setkala s konkrétním případem, šlo o opětovné využití akustických podhledů v kancelářích. Životnost podhledů je 50 let, firmy si ale prostory nejčastěji pronajímají řekněme na pět, maximálně deset let. Poté se přestěhují, pronajmou si větší prostory, nebo naopak menší. Podhledy, pokud nejsou poškozené a splňují určité parametry, lze ale používat i nadále a je možné je přemístit i do jiné budovy. Jeden náš klient měl při stěhování zájem podhledy znovu použít a vzít si je s sebou do nových prostor. Tento jeho požadavek mě velmi potěšil. Další úroveň cirkulární ekonomiky představují výrobky, které v sobě mají nějaký recyklovaný obsah, a dále pak výrobky, které jsou recyklovatelné. Důležité je také dbát na to, aby při výrobě vznikalo co nejméně odpadu. Pokud již nějaký je, měl by se v maximální míře znovu vrátit do výroby. Tím se ušetří primární suroviny.

Příklad cirkulárního stavebnictví v praxi - Soud v Amsterdamu:

Jak si stojíme ve znovuvyužití stavebních materiálů v porovnání se světem?

Doposud jsme se většinou chovali tak, jako bychom měli všeho nadbytek, tedy i stavebních materiálů. Doba, kdy opravdu většina společnosti bude využívat zásad cirkulární ekonomiky, teprve přijde. Země jako je Nizozemsko, Francie, Velká Británie nebo Skandinávie jsou mnohem dál než my. Určitě to souvisí s nastavením celé společnosti, s životním stylem, s přístupem k životnímu prostředí. Od nich se máme hodně co učit. Ale i u nás najdeme pozitivní příklady. Třeba na beton se již používají směsné cementy nebo recyklované kamenivo, a i na asfalt se hojně využívá recyklátů. Jsme na 10 až 12 procentech, evropský průměr je zhruba 15 procent. 

Můžete uvést nějaké příklady dobré praxe ve světě?

I když se v Česku stále zvyšuje podíl budov, které mají nějaký certifikát udržitelnosti, v zahraničí je to ještě mnohem rozšířenější. Developeři dobře vědí, že pokud budou znovuvyužívat stavební materiál, v průběhu certifikace dostanou body navíc. Ve Velké Británii je například stanoveno, že všechny nemocnice musí získat certifikát udržitelnosti BREEAM. To u nás zatím vůbec není.

Lego pro velké stavitele

V zahraničí existují prý budovy, které byly kompletně rozebrány a postaveny z tohoto materiálu znovu na jiném místě. Z jakého důvodu se zvolil takový postup? 

Inspirativním projektem je v tomto ohledu dočasná budova soudu v Amsterdamu, která se stala přechodným útočištěm po dobu výstavby nového soudního komplexu. Budova musela být reprezentativní a velmi kvalitní. Nesměla vypadat provizorně. Po dokončení nového soudního areálu byl dočasný objekt demontován a v Enschede vzdáleném od Amsterdamu asi 140 kilometrů byl z původního materiálu znovu postaven. V budově, která je téměř identická s tou amsterdamskou, jsou kanceláře a prostory pro výzkum.

I v Česku už najdeme příklad „cirkulární“ stavby:

A u nás? Je i u nás nějaký příklad v českém stavebnictví, který úspěšně implantoval cirkulární ekonomiku do své výstavby?

V Česku je nejznámějším příkladem Merkurie v pražských Holešovicích. Ta sloužila přes 50 let. Dnes již nevyhovuje technologickým standardům a v budoucnu ji nahradí nový administrativní objekt. Majitel budovy provádí tak zvanou remolici, tedy šetrnou demolici. Budovu postupně rozebírá a hledá pro veškerý materiál další uplatnění, a to od nábytku až po železobetonové konstrukce. Část betonu bude použita i na výstavbu nového objektu. 

Jak to vlastně vychází ekonomicky? O kolik se změní cena stavby, když se staví podle cirkulární ekonomiky?

Je to velmi finančně i časově náročné. Navíc u nás zatím není přijatý legislativní rámec aplikovatelný na zásady cirkulární ekonomiky.

V poslední době jsem hovořila s několika architekty a developery. Žádný z nich se do tohoto způsobu cirkulární výstavby nežene. Spíš bych řekla, že se tomu snaží vyhnout. Jak je chcete motivovat, aby principy cirkulární ekonomiky více uplatňovali ve svých projektech?

Neřekla bych, že by se chtěli cirkulární výstavbě vyhnout. Je ale pro ně hodně těžké se v problematice zorientovat. Na druhou stranu sledujeme případy, kdy iniciativa přichází právě od architektů, developerů či samotných investorů. Odráží se to už v zadávací dokumentaci, v níž je požadována například povinnost využít materiálů nebo výrobků, které v sobě mají určitý podíl recyklátů. Ještě jsem ale nezažila, že by někdo rozložil vzduchotechnické potrubí a přenesl ho z jedné budovy do druhé. Bylo by přínosné, kdyby trochu pomohl stát, aby podpořil celý proces. Pozitivní vliv by mohla mít i připravovaná směrnice o energetické náročnosti budov. S ní je spojena podpora rekonstrukcí budov. Bylo by možné navázat získání finanční dotace na splnění určitých parametrů. Je ale důležité o tom informovat společnost a investory, aby věděli, že něco takového existuje.

Co bude za pár let

Jak vidíte budoucnost cirkulární ekonomiky u nás za 10 či 20 let? 

Jsem přesvědčena, že se hodně posuneme. Můžeme se učit i inspirovat v zahraničí, jsou tam příklady dobré praxe. Příklon k cirkulární ekonomice bude souviset i s tím, že jsme se jako Česká republika zavázali ke splnění mezinárodních smluv, jako je například Pařížská dohoda, která stanovuje závazek omezit globální oteplování. Změny klimatu jsou patrné a my musíme dělat razantní kroky, abychom je co možná nejvíc zpomalili. Neříkám, že za deset dvacet let bude cirkulární ekonomika standardem, ale určitě budeme dál než dnes. Bude to však stát hodně úsilí.

Čeští konstruktéři vyvíjejí „inteligentní” byt. Bude úsporný a schopný zachraňovat životy

Enjoy

Jak by mohlo vypadat naše bydlení v blízké budoucnosti? Odpověď hledají výzkumníci z centra energeticky efektivních budov při ČVUT. V jednom už mají jasno - inteligentní byt bude jednou zachraňovat životy.

Josef Tuček

Přečíst článek

A ještě mám poslední otázky z jiného soudku – jaké to je být zvolena na pozici, na které dosud působili muži? Je to výhoda nebo naopak? 

Není pro mě důležité, zda je na pozici předsedy České rady pro šetrné budovy žena, nebo muž. Těší mě, že jsem byla zvolena předsedkyní, je to uspokojující a příjemné, protože jsem o tu pozici usilovala. Je pravdou, že stavebnictví je oborem, v němž převládají muži. Já se ale v této oblasti pohybuji už sedmnáctým rokem a na toto prostředí jsem zvyklá. 

Do jaké míry vám pomáhá ve vaší práci to, že jste žena? 

Být ženou samo o sobě nestačí. Musím být vybavena technickými znalostmi, mít přehled o trhu, zákaznících, dodavatelích. Podmínkou pro gentlemanské a příjemné obchodní jednání je být expertem v daném oboru. To ale platí jak o ženách, tak o mužích. 

Přítel v osamění i zbraň proti virům. Mladá vědkyně vyvíjí roboty, které mění budoucnost zdravotní péče

Leaders

Robot dnes už není jen postava z románů Karla Čapka či ze sci-fi filmů. S roboty se dá běžně setkat i tam, kde byste je nečekali. Pomáhají zdravotníkům v první linii. Přesouvají se do restaurací nebo skladů velkých e-shopů.  A na jejich vývoji se úspěšně podílí i mladé ženy, které by před pár desítkami let k takovým projektům nikdo nepustil. Seznamte se s inspirativní irskou vědkyní a specialistkou na sociální robotiku Niamh Donnelly, která bude v Praze na konci února přednášet na setkání Innovative Women Shaping the Future pořádaném velvyslanectvím Irska, Enterprise Ireland a Newstream Business Club českých a slovenských žen.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Šetrná ekonomika je největší výzva dneška, říká Suchánková z boardu ČSOB

Leaders

Pojem udržitelnost berou v ČSOB smrtelně vážně. Jako první banka ukončila investice do výroby elektřiny z uhlí, její centrály v Praze a Hradci Králové patří mezi stovku nejekologičtějších budov v Evropě. Ale nejde jen o ekologii. „Všechny oblasti ESG jsou provázané – šetrné podnikání, odpovědnost vůči společnosti i řízení firmy nastavené tak, aby uměla tyto cíle naplňovat,“ říká Marcela Suchánková, členka představenstva ČSOB zodpovědná za oblasti HR, IT, FAM a Operations.

nst

Přečíst článek