Studená sprcha a šok pro Evropu, zahájení ideologické války, nepříliš skrývaná vyhrůžka spojencům i odhalení širších evropských plánů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tak hodnotí přední světové deníky kontroverzní projev, který pronesl viceprezident USA J. D. Vance v pátek v Mnichově na bezpečnostní konferenci.
Podle amerického viceprezidenta J. D. Vance je sice důležité, aby Evropa rozvíjela svou obranyschopnost navenek, zároveň ale dodal, že mu větší starosti dělá nebezpečí, které podle něj Evropě hrozí zevnitř.
Ruský plyn nyní na Ukrajinu teče přes pět zemí, loni tekl přímo. Je to dražší, a Kyjev navíc přichází o poplatky za tranzit, jež naopak získávají západní sousedé.
Americká strana požádala o čas do 17 hodin, aby si návrh mohla prostudovat. V podvečer se na okraj mnichovské konference má setkat ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s americkým viceprezidentem J. D. Vancem.
Podpis smlouvy mezi českou a korejskou stranou ohledně výstavby dukovanských bloků, plánovaný na březen, zřejmě bude mít velmi zvláštní nádech. Nejen kvůli napjaté vnitropolitické situaci v asijské zemi.
Radiace uvnitř i vně je v normálu, nikdo nebyl zraněn. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že za útokem stojí Rusko a že zásah podle prvních poznatků kryt výrazně poškodil.
Slova J. D. Vance následují poté, co ve středu americký prezident Donald Trump oznámil, že si telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem a že se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině.
Unavený a nevýrazný kancléř Olaf Scholz se v německých volbách střetne s rozhodným Friedrichem Merzem. Možná až moc rozhodným. Šéf křesťanských demokratů nabízí „nemerkelovský“ přístup, který může být novým impulsem pro Německo, ale také může klidně působit jako rozdělující element, a to i daleko za hranicemi Německa.
Cílem Trumpovy administrativy je snížení zapojení USA v konfliktu a maximalizace zisků. Zájem Ukrajiny je pro ni sekundární. Svoje priority vidí jinde.
Realizace většiny volebních programů nejsilnějších německých politických stran by vedla k růstu veřejného zadlužení, což by mohlo mít širší dopady na německou ekonomiku a její konkurenceschopnost. Vyplývá to ze studie mnichovského ekonomického institutu Ifo, která analyzuje dopady předvolebních slibů německých politických stran na hospodářství. Největší negativní dopad na hospodaření státu by mělo uskutečnění slibů levicově populistického Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), a to až 199 miliard eur (4,99 bilionu korun) ročně.
To bude velká sláva: Trump s Putinem se brzy potkají nad dohodou o míru na Ukrajině. Nadšeně o tom píší ruská média. V Evropě zavládlo zděšení nad mocenskou hrou obou velmocí.
