Členové rady České národní banky, novodobých sedm „statečných“, dobře věděli, proč nemají dál snižovat úrokové sazby. Na obzoru jsou takzvaná inflační očekávání. Na posledním zasedání rady na konci března hlasovalo všech sedm členů pro zachování sazeb na úrovni 3,75 procenta.
Světová obchodní válka se stupňuje. Spojené státy včera oznámily nejvýraznější navýšení cel za poslední století. Přitom už dosavadní cla Trumpovy administrativy zvedla průměrnou celní sazbu uplatňovanou ze strany USA nejvýše od přelomu 30. a 40. let minulého století.
Očekávaný propad akciových indexů je první rychlou a negativní reakcí na ohlášení cel, která americký prezident Donald Trump uvalil na celý svět. Hlavní indexy padají o jednotky procent. Naopak nahoru jdou v souladu s očekáváním dluhopisy a také zlato. To se přiblížila i rekordní hodnotě 3167 dolarů za troyskou unci.
Nová americká cla jsou pro české firmy špatnou zprávou, tvrdí analytici. Dopad na tuzemský průmysl podle nich bude zejména nepřímý, cla ale mohou ovlivnit i tuzemský export do dalších zemí. Experti také varují před zpomalením evropské i tuzemské ekonomiky. Předpokládají odvetné kroky ze strany EU i dalších zemí. Analytici zároveň upozorňují, že zatím není jasné, na co vše budou americká cla platit.
Spojené státy začínají vybírat 25procentní clo na dovoz osobních a lehkých užitkových aut. Pro automobily vyrobené mimo Spojené státy platí od čtvrtečního rána pětadvacetiprocentní přirážka, což je tvrdá rána pro automobilový průmysl ve světě, napsala agentura AFP a dodala, že následovat budou i 25procentní cla na dovážené automobilové součástky a náhradní díly. A mezitím americký prezident Donald Trump oznámil zavedení mnoha dalších cel.
Donald Trump dnešek překřtil na „den osvobození“. Nejspíš chystá další cla k sérii těch, která už svými exekutivními příkazy zavedl. Všechny mají za cíl narovnat údajně nespravedlivou obchodní politiku vůči USA a nakopnout domácí ekonomiku. Bude to fungovat? Z příkladu automobilového průmyslu je patrné, že mnohé americké firmy neskončí na straně vítězů, ale ve výčtu obětí.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá většinu dovozu do Spojených států zatížit clem kolem 20 procent. S odkazem na tři informované zdroje to napsal server listu The Washington Post. Část ekonomů upozorňuje na hospodářské problémy, které takový krok přinese. Trump se chystá sérii cel oznámit ve středu, vybrané peníze by chtěl částečně použít na snížení daní Američanům.
Američtí akademici čím dál více emigrují v reakci na kroky administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, zejména kvůli jejímu tlaku na vysoké školství, píše list Financial Times. Řadu z nich znepokojuje snížení financování, omezování akademických svobod nebo kroky vlády zaměřené proti vědě. Kanadské a evropské univerzity se americké výzkumníky snaží nalákat do zahraničí.
Evropa obchodní konfrontaci se Spojenými státy nezačala, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie je podle ní nadále otevřena jednání, má ale zároveň sílu se americkým clům bránit. Šéfka EK to prohlásila během plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení rozsáhlých cel vyvolává velikou nejistotu a snižuje důvěru. Není však pravděpodobné, že by v blízké budoucnosti vyvolala recesi. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekla šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová.
Polský premiér Donald Tusk vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby přehodnotil svůj záměr zavést pětadvacetiprocentní cla na dovoz aut z Evropské unie. Uvedla to polská tisková agentura PAP.
Pražská burza poprvé v tomto týdnu oslabila. Index PX klesl 📉 o čtvrt procenta na 2042,41 bodu. Dolů ho táhly hlavně bankovní tituly v čele s Erste, které odepsaly 2,19 procenta a obchodování zakončily na 1540,50 koruny. Akcie Monety zlevnily o 1,73 procenta na 136 korun, v případě Komerční banky činil pokles 0,28 procenta na 1085 korun za kus.
Lidem ohroženým bytovou nouzí by mohl pomoci nový zákon o podpoře bydlení, který dnes přijala sněmovna. Zákon počítá například se zřízením sítě kontaktních míst, která budou poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení. Vzniknout má také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finančních příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi.
