Ženy v Afghánistánu podle nových pravidel hnutí Tálibán nejenže musejí chodit mimo domov celé zahalené, na veřejnosti nesmí být ani slyšet jejich hlas, uvedla agentura AP, podle níž omezení kritizovala vysoká představitelka OSN Roza Otunbajevová.
Za vojenské mise v Afghánistánu vydal český stát v letech 2004 až 2020 celkem 16,44 miliardy korun. Vyplývá to z údajů v jednotlivých příslušných sněmovních tiscích každoročně vyhodnocujících nasazení sil ministerstva obrany na zahraničních misích.
Podle odborných odhadů stálo dvacet let snah mezinárodního společenství při pacifikaci, rozvoji a pomoci Afghánistánu celkem kolem 2,5 bilionu amerických dolarů. Český příspěvek se od roku 2002 do dnešních dní pohybuje mezi 18 až 20 miliardami korun. Kde peníze skončily? A mělo to vůbec nějaký smysl?
Afghánská měna, afghání, znehodnotila na nejslabší úroveň vůči americkému dolaru v historii.
Nečekaně rychlé přebírání moci Tálibánu nad Afganistánem, jehož vyvrcholení představuje probíhající pád metropole Kábulu, bude mít dalekosáhlé důsledky. A to nejen politické a geopolitické, nýbrž i mezinárodně ekonomické.
Na letišti v pražských Kbelích přistálo dnes ráno první české vojenské letadlo, které z Afghánistánu přivezlo 46 Čechů a jejich spolupracovníků s rodinami. Informovala o tom Česká televize.
Po zuby vyzbrojení bojovníci Tálibánu vstoupili do prezidentského paláce a převzali nad ním kontrolu, sdělili agentuře Reuters dva velitelé Tálibánu. Mluvčí Tálibánu televizi řekl, že těm, kteří spolupracovali s vládou a s armádou, nabídne povstalecké hnutí amnestii
Hnutí Tálibán se po odchodu zahraničních vojáků snaží rychle ovládnout Afghánistán a udělat z něj opět baštu radikálního islamismu. Na rozdíl od roku 1996, kdy se zde také chopilo moci, teď k tomu nepoužívá jenom zbraně, ale i ekonomické nástroje.
