V důsledku masivního raketového útoku Íránu na Izrael stoupá cena ropy nebo zlata. Zdražují také akcie zbrojařských firem. Česká koruna ovšem oslabuje. Mezinárodní investoři totiž v obavě z rozhořené velké blízkovýchodní války přesunují peníze z rizikovějších aktiv, jako je právě koruna, do těch vůbec nejbezpečnějších, za jaké se obecně považují právě zlato nebo dolar či dluhopisy americké vlády.
Týden na trzích se nesl ve znamení klíčového zasedání americké centrální banky. Ta měla snižovat sazby poprvé od roku 2020. S tím, že se nakonec jednalo poměrně o razantní pokles, Fed snížil sazby o 50 bazických bodů. Investoři se nyní rovněž mohou začít připravovat na boj o tzv. dluhový strop. Trh v týdnu posiloval a americký index S&P 500 se tak vyšplhal na nová maxima směrem k 5700 bodům.
Americký výrobce sportovního oblečení a obuvi Nike bude mít nového šéfa. Firma oznámila, že její současný výkonný ředitel John Donahoe příští měsíc odejde z funkce. Nahradí ho Elliott Hill, který ve firmě v minulosti působil na různých vedoucích pozicích v Severní Americe i Evropě.
Hlavní index německých akcií DAX stoupl o 1,3 procenta a poprvé přesáhl hranici 19.000 bodů. Akciím v Německu a Evropě pomáhá středeční oznámení americké centrální banky (Fed), že poprvé po více než čtyřech letech sníží základní úrokovou sazbu. Hranici 18.000 bodů překonal hlavní německý akciový index v polovině března a hranici 17.000 bodů v polovině loňského prosince.
Cena kávových zrn letos už vzrostla zhruba o 40 procent. Náklady na šálek kávy navíc pravděpodobně dál porostou poté, co klíčové výrobce jako Brazílie a Vietnam zasáhlo extrémní počasí.
V minulém týdnu si trh prošel slušnou růstovou nápravou, zisky přinesly zejména spekulace, že americká ekonomika prochází takzvaným soft landingem – nikoliv nějakým prudkým poklesem. Volatilitou si znovu prošly americké technologické společnosti, které zápasí s regulátory a soudy. Ty se nerozpakují a tlačí na firmy typu Apple či Alphabet, aby změnily své chování. Hlavní americký index S&P 500 se vrátil do blízkosti mety 5600 bodů.
Běžné akcie Volkswagenu tento týden uzavřely pod hodnotou 95 eur za kus. To je nejníže od října 2011, kdy Evropa v důsledku světové finanční krize procházela závažnou dluhovou krizí. Akcie Volkswagenu jsou nyní níže než kdykoli během jeho emisní aféry Dieselgate, propuknuvší roku 2015, a také než kdykoli během pandemie covidu.
Spojení umělá inteligence téměř dva roky ovládalo investiční svět. Firmy, které zachytily první vlnu generativní AI, enormně vyrostly, což platilo zejména pro výrobce čipů Nvidia, jejíž hodnota se v řádu měsíců zněkolikanásobila, a Nvidia se dokonce na čas stala nejhodnotnější veřejně obchodovanou firmou světa. Na čele vystřídala Microsoft, který se i díky investici do OpenAI stal jedním z vítězů AI horečky. Nyní investiční svět čeká fáze střízlivění, investoři začínají být opatrnější.
Italská skupina navýšila podíl v Commerzbank, aktuálně vlastní téměř desetinu německé skupiny. Tento první částečný prodej podílu předznamenává dokončení úspěšné stabilizace Commerzbank a tím i odchod spolkové vlády.
České akcie již letos výrazný nárůst ceny zřejmě nečeká. Velkým rizikem pro ně je vývoj na zahraničních trzích, uvádí makléři a analytici. Pražský burzovní index PX posílil od začátku roku o 12 procent.
Tržní účastnici se dál více a více obávají vývoje v americké ekonomice. Ta v týdnu dostala několik zásahů, kdy čísla z výrobního sektoru ukazují na pokračující kontrakci a rovněž tvorba pracovních míst v ekonomice zůstává poměrně slabá. Výsledkem je další turbulence na finančních trzích. Hlavní americký index S&P 500 klesnul k úrovni 5500 bodů.
Podzemní vodu, kterou v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku kontaminoval po havárii cisteren toxický benzen, by měly od příštího týdne 🚿 čistit obří dvacetitunové filtry s aktivním uhlím. Jde o jedno ze zásadních opatření, které navrhla ve svém plánu sanační firma. Souhrn opatření by měla na začátku příštího týdne schválit Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).
Cena zlata se 📈 vyšplhala na nové rekordní maximum. Vzhůru ji tlačí eskalující obchodní válka mezi USA a Čínou a slabší kurz dolaru, napsala agentura Reuters. Podle údajů agentury Bloomberg cena žlutého kovu vystoupila až na zhruba 3175 dolarů (přes 71 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Později však o část zisků přišla.
Celková celní zátěž čínského dovozu do USA teď činí 1️⃣4️⃣5️⃣ procent. Bílý dům to potvrdil televizi CNBC. Prezident Donald Trump ve středu na síti Truth Social oznámil, že clo na čínský dovoz navyšuje na 125 procent.
Pražská burza po týdnu opět zavřela nad hranicí 2000 bodů. Poté, co americký prezident 👴 Donald Trump ve středu oznámil odložení cel, dnes index PX posílil o 3,54 procenta na 2002,83 bodu. Rostly všechny hlavní tituly, některé i o více než pět procent. Aktivita na trhu byla vysoká. Celkový objem obchodů dosáhl nadprůměrných 1,67 miliardy korun.
Investiční fond TCF Capital zakladatele Rohlíku 👨 Tomáše Čupra získal výměnou za financování většinový podíl ve startupu Macromo, který se věnuje analýze DNA. Uvedl to server E15. Podle něj fond neupřesnil, jak velký podíl získal či kolik chce do Macroma investovat. Podle serveru ale akvizice souvisí s tím, že Čupr nedávno ovládl lékárenskou firmu Pilulka a chce vybudovat novou zdravotní divizi.
Americké akcie se v úvodu dnešního obchodování po středečním prudkém posílení vracejí k 📉 poklesu. Technologický index Nasdaq vykazoval kolem 16:30 středoevropského letního času pokles o 3,4 procenta na 16.356 bodů. Širší index S&P 500 odepisoval 2,7 procenta na 5310 bodů a Dow Jonesův index klesal o 2,2 procenta na 39.723 bodů.
Ceny ropy obnovily 📉 propad po výrazném středečním růstu, za kterým stálo rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit platnost zvýšených cel na dovoz do USA ze všech zemí s výjimkou Číny. Severomořská ropa Brent krátce před 16:30 středoevropského letního času ztrácela zhruba čtyři procenta a pohybovala se v blízkosti 63 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala pokles o zhruba 4,4 procenta a vrátila se pod 60 dolarů za barel.
Datová centra budou do roku 2030 potřebovat 📈 dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
Skupině Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského loni klesly tržby na 2️⃣3️⃣,3️⃣ miliardy eur (zhruba 585 miliard korun) z 24 miliard eur (603 miliard korun) o rok dřív. Snížil se také provozní zisk EBITDA z 3,6 miliardy eur (zhruba 90 miliard korun) v roce 2023 na loňských 2,6 miliardy eur (65 miliard korun).
Energetické firmy ovládané společností EP Group miliardáře Daniela Křetínského loni vykázaly tržby 34,5 miliardy eur (866 miliard korun), provozní zisk EBITDA byl 5,5 miliardy eur (138 miliard korun). Předběžné neauditované výsledky poskytl mluvčí Křetínského firem 👨 Daniel Častvaj. Meziroční srovnání neposkytl s poukazem na loňské akvizice Křetínského energetických firem.
