Pražská burza zakončila obchodování na své dosud nejvyšší hodnotě. Index PX dnes přidal 1,11 procenta na 1940,44 bodu. Překonal tak svůj zatím rekordní závěr z 29. října 2007. Pomohly mu zejména akcie bankovního sektoru. Aktivita na trhu byla vysoká.
Výsledková sezona je v plném proudu a data o hospodaření za poslední kvartál v roce 2024 zveřejňují i technologické firmy. Z takzvané Magnificent 7 technologických akcií zatím data zveřejnil Microsoft, Meta Platforms, Apple a Tesla, v nadcházejícím týdnu tak učiní také Alphabet (vlastník Googlu) a Amazon, na konci února pak také Nvidia. Dosavadní výsledky a reakce trhů zatím naznačují, že technologický sektor se dostává pod stále větší tlak.
Tento týden byl poznamenán významnou událostí v technologickém sektoru. Do centra pozornosti se dostal nový AI model DeepSeek, který výrazně zamíchal kartami mezi technologickými giganty.
Během ledna burza vylepšovala svá mnohaletá maxima až na nejvyšší hodnoty od listopadu 2007. Podobně jsou na tom i významné evropské trhy.
Banky na Pyrenejském poloostrově se po velké finanční krizi potýkaly s obrovskými problémy, Španělé v obavě z jejich pádu v panice vybírali z kont peníze. Některé finanční domy situaci skutečně neustály, zbankrotovaly. To už je ale dávno zapomenuto. Nyní se španělským bankám daří a začínají si toho všímat také akcioví investoři.
Podnikatel Tomáš Čupr prostřednictvím Rohlik Investment společně s J&T otevírá nový investiční fond Rohlik Growth. Investoři mají možnost vstoupit do fondu ode dneška. Fond bude investovat exkluzivně do akcií společnosti Rohlik Group, minimální investice je jeden milion korun. Fond se bude prodávat do 31. března nebo vyprodání akcií.
Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl předloží bankovní radě plán investic do bitcoinu. Pokud bude schválen, mohly by bitcoiny nakonec mít na celkových rezervách banky, které nyní činí 140 miliard eur (3,5 bilionu korun), podíl až pět procent. Michl to řekl v rozhovoru s listem Financial Times (FT). Dodal, že je „velmi pravděpodobné“, že banka příští týden sníží úrokové sazby o čtvrt procentního bodu.
Akcie amerických technologických podniků prudce oslabily kvůli obavám z nízkonákladové čínské konkurence v oblasti umělé inteligence (AI). Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, ztratil 3,07 procenta a uzavřel na 19.341,83 bodu. Za jeho poklesem stál zejména výrobce čipů Nvidia, jehož akcie se propadly o téměř 17 procent. Tržní hodnota podniku se tak snížila o téměř 600 miliard dolarů (zhruba 14 bilionů korun), což představuje nejprudší jednodenní pokles v historii amerického akciového trhu, napsal server CNBC.
Hlavním hybatelem burz dnes nejsou cla amerického prezidenta Donalda Trumpa – a nejen pro to, že ta včera uvalená na Kolumbii pro nepřijímání deportovaných osob zase rychle odvolal poté, co se jihoamerická země podvolila. Trumpovi totiž dnes vyvstává potenciálně mnohem nebezpečnější vyzyvatel. Dosud nepříliš známý čínský startup DeepSeek může zásadně „zamávat“ perspektivou americké technologické dominance, zejména v oblasti umělé inteligence. A tedy i akciemi firem, jako je Nvidia, nebo Trumpovými plány rozvoje umělé inteligence prostřednictvím levné fosilní elektřiny.
Plzeňská firma Doosan Škoda Power, která vyrábí turbíny a energetická zařízení, oznámila zahájení veřejné nabídky části svých akcií na hlavním trhu Prime market pražské burzy. Cenové rozpětí nabídky stanovila na 220 až 260 korun za akcii. Akcie si budou moci pořídit drobní investoři v Česku, část nabídky bude pro institucionální investory a část také pro zaměstnance firmy.
V týdnu, kdy proběhla dlouho očekávaná inaugurace Donalda Trumpa, nedošlo k výraznějším burzovním výkyvům. Nový americký prezident plánuje zavedení celé řady obchodních cel. Avšak zdá se, že jejich aktivace proběhne až v únoru. Naopak ropa utrpěla poměrně výrazný zásah po projevu, ve kterém Trump zmínil heslo „drill, baby, drill“, což je jasný signál o obnovení těžby v USA v co největší možné míře. Hlavní americký index S&P 500 se dostal na úroveň 6 100 bodů.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
