Lví hříva, botanicky korálovec ježatý, latinsky hericium erinaceus je jedlá a medicinální houba používaná zejména v čínské medicíně po tisíce let. Tam je jí připisován posilující vliv na srdce, plíce, ledviny, játra a slezinu a tím podporuje dobré trávení a vyrovnává hladinu energie. Díky znatelným účinkům byla houba poslední desetiletí zkoumána i vědci, kteří zjistili řadu nepopiratelných benefitů pro zdraví lidského organismu.
Studoval v Česku, ale nejvyššího vzdělání dosáhl v Americe. Bez byznysové školy v Michiganu bych nikdy nevybudoval Alzheon, říká lékař Martin Tolar, který je ze všech lidí na světě nejblíž funkčnímu a bezpečnému léku na Alzheimerovu nemoc. V závodě o tento lék byly největší farmaceutické firmy světa, včetně Pfizeru, kde Tolar léta pracoval. „Největší překvapení bylo, že jsme v tom závodě najednou zůstali téměř sami,“ dodává. Jak těžké bylo prosadit se v Americe? Jak chce léčit Alzheimera? A jak chce pomáhat Česku v pozitivním rozvoji? Odpovídá jeden z nejúspěšnějších Čechů současnosti.
Drobnolistá bahenní bylina, běžně známá jako penízovka, se v Asii tradičně používá nejen jako léčivka, ale také jako kulinářská zelenina. Má mnoho přínosů pro lidský organismus. Zlepšuje paměť, zmírňuje deprese, zlepšuje spánek a předchází vzniku rakoviny.
Nové genetické testy prozrazují stále přesněji, kdo je vystaven vyššímu riziku dědičného onemocnění třeba až za desítky let. Podle současných poznatků mohou data prospět zdravotním pojišťovnám i farmaceutickému průmyslu. Zato u jednotlivců je situace složitější – někomu včasné varování pomůže zdravotní hrozbu snížit, jiného vystraší a zkazí mu život.
Až polovině populace hrozí závažný problém. V důsledku genetické mutace některých enzymů se jejich organismu nedaří odbourávat látku zvanou homocystein. Té se přitom tělo musí zbavit, jinak působí jako vnitřní zabiják. Biohackeři naštěstí vědí, jak organismu pomoct.
Vědci pracují na tom, aby dokázali v dlouhém předstihu zjistit, zda člověk bude v blízké či vzdálenější budoucnosti trpět Alzheimerovou nemocí. Už proto, že by tím zdravotnictví ušetřilo spoustu peněz. Jinou věcí je, jestli se budoucí pacient chce opravdu dozvědět, co ho čeká.
