Armáda si chce ponechat celé letiště Líně u Plzně, kde nakonec koncern Volkswagen nebude stavět továrnu na baterie do elektroaut. Vojáci tam nechtějí žádný průmysl. Po jednání s náměstkem ministra obrany (MO) Danielem Blažkovcem a zástupcem náčelníka generálního štábu armády Miroslavem Hlaváčem to řekl hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti).
Čína by mohla mít do začátku příštího desetiletí přes 1000 jaderných hlavic, což je zhruba dvojnásobek současného stavu. Tvrdí to zpráva o čínské vojenské síle, kterou zpracovalo pro Kongres americké ministerstvo obrany. Podle představitele Pentagonu, který mluvil s novináři, Čína buduje svůj jaderný arzenál rychleji, než původně předpokládali američtí analytici. I po roce 2030 však bude mít Čína méně jaderných hlavic, než má v současnosti USA a Rusko.
Rusko verbuje do svých řad stovky Srbů, aby doplnilo stavy své armády na Ukrajině.
Britský deník The Guardian uvedl, že mezi zahraničními dobrovolníky jich je údajně většina. Deník se se odkazuje na výpovědi svědků i uniklé dokumenty zveřejněné protiválečnými aktivisty.
Krátkodobý hospodářský růst v Rusku v současnosti podporují rozsáhlé vojenské výdaje, dlouhodobější vyhlídky ruské ekonomiky jsou však pochmurné, uvedl podle agentury Reuters ředitel evropského odboru Mezinárodního měnového fondu Alfred Kammer.
Když Ukrajina 28. srpna oznámila osvobození vesnice Robotyne, poselství vyslané do světa znělo, že na jižní frontě bylo konečně možné prolomit ruské linie. Uplynulo šest týdnů - a k průlomu nedošlo, píše agentura AFP v reportáži z tohoto frontového úseku, který obvykle zůstává médiím uzavřen.
Počet obětí víkendového útoku palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael stoupl už na 1200, uvedla izraelská veřejnoprávní televize Kan. Dosud izraelské úřady hovořily o tom, že si nejhorší útok za desítky let vyžádal 1000 životů. Zraněných je v Izraeli kolem 2900. Izrael dále útočil na cíle Hamásu v Pásmu Gazy a přes 70 jich podle své armády zasáhl.
V posledních letech Peking úspěšně bránil Západu v dodávkách ponorek na Tchaj-wan. Nyní ostrovní stát uvádí na trh svůj první podvodní stroj, což má Čínu odradit od útoku.
Celkové náklady na pořízení a provoz stíhaček F-35 do konce jejich životnosti v roce 2069 odhaduje české ministerstvo obrany na 322 miliard korun, píšou dnešní Mladá fronta Dnes a deník Právo.
Německo od Izraele koupí protivzdušné systémy Arrow-3. Dohodu dnes v Berlíně podepsali německý ministr obrany Boris Pistorius a jeho izraelský protějšek Joav Galant, píše agentura Reuters. Transakce v hodnotě bezmála čtyř miliard eur, což je v přepočtu skoro 100 miliard korun, je podle Galanta největší zahraniční zakázkou pro zbrojní průmysl v dějinách Izraele.
Výdaje na obranu přesáhnou příští rok dvě procenta HDP. Ministerstvo obrany (MO) bude hospodařit se 151 miliardami korun, což je zhruba o 40 miliard více oproti letošnímu rozpočtu. Dalších 8,6 miliardy korun je v rozpočtu vyčleněno na výdaje na obranu mimo kapitolu MO, celkem tedy výdaje na obranu dosáhnou 160 miliard korun. Vyplývá to z tiskové zprávy MO.
Vláda schválila nákup 24 amerických letounů F-35 za 150 miliard korun, částka podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) obsahuje i veškeré výdaje na přípravu provozu v Česku. První budou hotovy v roce 2029, všech 24 strojů bude v ČR do roku 2035. Americký bojový letoun nahradí švédské stíhačky gripen, které si Česko pronajímá.
Ruská armáda odpálila proti Ukrajině jednu z nejnovějších 🚀 raket středního doletu nazvanou Orešnik, vybavenou nejadernou bojovou hlavicí, prohlásil dnes podle médií ruský prezident Vladimir Putin. Tyto rakety dosahují desetinásobku rychlosti zvuku a nemohou je sestřelit ani americké systémy protiraketové obrany v Evropě, tvrdil Putin.
Dosavadní republikánský kongresman Matt Gaetz oznámil, že již ❌ nebude usilovat o funkci ministra spravedlnosti, kterou mu nabídl zvolený americký prezident Donald Trump. Rozhodl se tak po schůzkách se členy Senátu, který obsazování vlády schvaluje a kde Gaetzova překvapivá nominace neměla jistou podporu.
Německý odborový svaz automobilky Volkswagen ☝ doporučí členům, aby od 1. prosince vstoupili do stávky. Zdůvodnil to tím, že vyjednávání s vedením společnosti o mzdách a o uzavření továren v zemi nepřinesla průlom. S odkazem na sdělení odborů o tom informuje agentura Reuters.
Pražská burza dál 📈 roste a navyšuje svá šestnáctiletá maxima. Silnější byla naposledy začátkem června 2008. Index PX dnes připsal 0,17 procenta na 1691,09 bodu. Dařilo se akciím energetické společnosti ČEZ, Komerční banky nebo Kofoly. V minusu skončily cenné papíry Erste nebo zbrojovky Colt, která dnes zveřejnila své výsledky za třetí čtvrtletí.
Český podnikatel a miliardář Daniel Křetínský dál 📈 posiluje svou pozici ve francouzském maloobchodním řetězci Casino. Koupí podíl britského fondu Attestor, který je součástí konsorcia, jež letos problémovou firmu převzalo.
Španělská vláda dnes v Madridu podepsala několik dohod s vedením Palestinské autonomie a slíbila nejméně 7️⃣5️⃣ milionů eur (asi 1,9 miliardy korun) na pomoc Palestině v příštích dvou letech. Informovala o tom agentura EFE. Podle ní šlo o první mezivládní palestinsko-španělskou schůzku od května, kdy Madrid uznal palestinský stát.
Platební společnost PayPal, která klientům umožňuje mimo jiné i 💰 obchody s kryptoměnami, se potýká s výpadky. Problém řeší i dnes, kdy nejrozšířenější digitální měna bitcoin zdolala další maximum a její cena přesáhla 98 tisíc dolarů (2,4 milionu korun). Informuje o tom agentura Reuters. Problémy s přeposíláním peněz mají tisíce lidí.
Tempo růstu norské ekonomiky ve třetím čtvrtletí 📈 zrychlilo a bylo nejvyšší téměř za dva roky, a to díky příznivému vývoji ve zpracovatelském průmyslu. Takzvaný pevninský hrubý domácí produkt (HDP), který nezahrnuje často nestabilní těžbu ropy a zemního plynu v moři, vzrostl proti předchozímu čtvrtletí o 0,5 procenta. To je nejvíce od čtvrtého čtvrtletí 2022, uvedl norský statistický úřad.
Bitcoin 🤑 se dostal přes hranici 98 tisíc dolarů poté, co jej podpořily zprávy od tvořícího se kabinetu Donalda Trumpa.
Volby do Sněmovny by nyní podle modelu agentury NMS Market Research vyhrálo opoziční ANO s 3️⃣5️⃣,3️⃣ procenta hlasů. Na druhém místě by se podle agentury poprvé umístilo hnutí STAN s 11,1 procenta a třetí by skončila ODS s deseti procenty. Do dolní komory by se dostalo také opoziční hnutí SPD, Piráti a KSČM. Model nezahrnuje možnou kandidaturu koalice Spolu, ve které chtějí ODS, TOP 09 a KDU-ČSL v příštích volbách opět usilovat o hlasy voličů.