Prezidium Asociace nájemního bydlení (ANB) na svém lednovém zasedání zvolilo do svého vedení tři nové viceprezidenty. „V řadách asociace máme spoustu skvělých odborníků na trhu s bydlením. Je nám ctí s nimi blízce spolupracovat a těší mě, že tři z nich přijali pozvání do užšího vedení asociace,“ říká Jakub Vysocký, prezident Asociace nájemního bydlení.
V Česku je obsazeno pro nájemní bydlení podle analýzy Ministerstva pro místní rozvoj téměř 900 tisíc bytových jednotek. Asi šedesát tisíc z toho počtu, necelých sedm procent, spravují členové Asociace nájemního bydlení. Ta vznikla před pár lety proto, aby prosazovala zájmy vlastníků bytů. Klade si za cíl rozvoj „kvalitního“ nájemního bydlení. Což jejími slovy znamená „narovnání“ podmínek mezi nájemníky a vlastníky bytů.
Dosud developeři stavěli byty hlavně na prodej. Ten se nyní nedaří, úroky půjček jsou pořád vysoko. Takže hledají nové cesty. Teď přišly na řadu nájmy. Ale nikdo neví, jak tahle cesta funguje.
Česko se mění a zažívá evoluci. Navzdory snižujícím se hypotečním sazbám budou mít Češi i nadále zájem o nájemní bydlení. I když ceny nájmů i nadále porostou. „V devadesátých letech bylo tržní nájemné vyšší než dnes, ale nikdo si to již nepamatuje. Po deregulaci se propadlo, pak se zvolna zvyšovalo. Kvůli vysoké náročnosti pořízení vlastního bydlení se v posledních letech stalo opět nalezenou alternativou,” říká v rozhovoru Jiří Pácal z Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí.
Šéfuje největší české bance již osm let. Tomáš Salomon je také spolu s několika podnikateli iniciátorem projektu Druhá ekonomická transformace. Česko už nemůže být montovnou, růst musí založit na větší přidané hodnotě, říká. Jak toho dosáhnout? Česká spořitelna investuje do programu finančního vzdělávání dětí, má ambici dosáhnout na všechny školáky. V letošním roce čeká pokles úrokových sazeb hypoték, zároveň jeho firma dál masivně investuje do nájemního bydlení. „Máme rozestavěno sedm set bytů a do dvou let budeme na tisícovce,“ říká šéf České spořitelny. Ta za letošní první čtvrtletí dosáhla zisk 5,7 miliardy korun, meziročně o 73 procenta víc.“
Když před pár týdny zveřejnil ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš svůj plán změn v nájemním bydlení, šlo hlavně o konec řetězení jednoletých nájemních smluv. A majitelé bytů se mohli zbláznit. Jednoleté smlouvy jsou totiž jejich mantrou.
Jan Rafaj, šéf firmy Heimstaden, která převzala byty po OKD a je tudíž největší společností v zemi, která poskytuje nájemní bydlení, se dopustil myšlenky. Bylo by podle něj ideální, kdyby v Česku vzniknul nějaký úřad, který by se věnoval nájemnímu bydlení.
Byty vybavené do posledního detailu, třeba včetně obrazů nebo dokonce příborů. A hlavně spousta doplňkových služeb. Tak nějak bude brzy vypadat tuzemský trh s nájemním bydlením. Vlastní bydlení v Praze je těžko dosažitelný luxus, lidé nejenže půjdou do nájmů, ale budou čím dál častěji vyhledávat tento jakýsi hotelový koncept nájmu, říká v dalším díle podcastu Realitní Club zakladatelka společnosti BTR Consulting a členka prezidia Asociace nájemního bydlení Zuzana Chudoba.
Do čela Asociace nájemního bydlení byl opět zvolen stávající prezident Vítězslav Vala ze společnosti Luka Development. Prezidentem asociace bude další dva roky.
Moderní nájemní bydlení vypadá trochu jako v hotelu, říká Tomáš Kašpar, spoluzakladatel a viceprezident Asociace nájemního bydlení. Ta zastupuje vlastníky nájemních bytů, kterých nyní rychle přibývá.
Nájemní bydlení je od doby, kdy před rokem zavedla Česká národní banka přísné regulace v poskytování hypoték, klíčové téma českého rezidenčního trhu. Jiným slovy, většina Čechů musela zapomenout na sen o vlastním bydlení a nájem se pro ně stal jedinou variantou. Do nájemního bydlení se proto pouští čím dál víc skupin či investorů. Například Česká spořitelna začala budovat své portfolio nájemních bytů. Taktéž pojišťovna Kooperativa, stejně jako spořitelna vlastněná rakouským kapitálem, začala nakupovat nájemní byty.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
