Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta, a to kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. Soud o tomto očekávaném kroku informoval v prohlášení, podle kterého zamítl námitky Izraele proti žádosti prokurátora o vydání zatykače, a v oznámení zatykače na Dífa. Ten je ale podle izraelské armády už mrtvý, soud nicméně uvedl, že „dál bude shromažďovat informace“ o jeho možné smrti.
Návrh dohody o příměří schválený palestinským hnutím Hamás neplní izraelské požadavky, ale Izrael bude pokračovat v jednáních, řekl podle agentury Reuters premiér Benjamin Netanjahu. Jeho válečný kabinet mezitím jednohlasně vyjádřil podporu pokračování vojenských operací v Rafáhu na jihu Pásma Gazy.
Turecko zcela zastavilo obchod s Izraelem. Agentuře Bloomberg to řekli dva nejmenovaní turečtí představitelé seznámení s touto záležitostí. Ankara tím dává najevo nesouhlas s počínáním Izraele v Pásmu Gazy, které ostře kritizuje turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle izraelského ministra zahraničí Jisraela Kace Turecko svým krokem porušuje mezinárodní dohody. V dubnu turecké úřady ze stejného důvodu částečně omezily export do Izraele. Nové opatření se podle agentury Bloomberg týká i dovozu.
V Jeruzalémě se v neděli sešly desetitisíce lidí na demonstraci proti vládě premiéra Benjamina Netanjahua. Protestující žádali vypsání nových voleb, vyzývali k propuštění rukojmích unesených palestinským hnutím Hamás a protestovali proti výjimkám z vojenské služby pro ultraortodoxní židy. Podle organizátorů se na protestu shromáždilo dokonce přes 100 tisíc lidí, uvedl web The Times of Israel (ToI). Agentura AP i některá izraelská média napsaly, že jde o největší demonstraci od začátku války Izraele s Hamásem v říjnu loňského roku.
Izrael bude čelit palestinskému hnutí Hamás ještě dlouhá léta, zatímco premiér Benjamin Netanjahu by nemusel ustát tlak veřejnosti na svou demisi a vypsání předčasných voleb. Uvádí to zpráva amerických tajných služeb, o níž informoval server The Times of Israel.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svým přístupem k válce proti Hamásu Izrael více poškozuje, než mu pomáhá, je přesvědčen americký prezident Joe Biden.
Izrael podle premiéra Benjamina Netanjahua nehodlá trvale okupovat Pásmo Gazy, ani vysídlit jeho civilní obyvatelstvo, pro jehož ochranu prý armáda dělá maximum.
Jednomu z ministrů izraelské vlády byl odepřen vstup na nemocniční návštěvu. Na osobní strážce dalšího ministra chrstl kávu pozůstalý. Třetí ministryni lidé nadávali do „zrádkyn“ a „hlupaček“, když přišla utěšit rodiny evakuované během hrůzných chvil. Šokující masakr, který 7. října spáchali ozbrojenci Hamásu, Izraelce vzájemně sblížil. Vládě, která je všeobecně obviňována z toho, že upustila od ostražitosti a zatáhla zemi do války v Gaze, která otřásá celým regionem, však projevují jen málo náklonnosti. Ať už to dopadne jakkoli, premiéra Benjamina Netanjahua po rekordně dlouhé politické kariéře čeká soudný den, napsala agentura Reuters.
Rozsáhlý útok palestinských radikálů podle médií ukazuje nejen na selhání zpravodajských služeb, ale i na selhání muže, který téměř nepřetržitě posledních více než deset let stojí v čele Izraele. Premiér Benjamin Netanjahu podle komentářů v izraelském i zahraničním tisku svou politikou posiloval teroristy z hnutí Hamás a pomohl vytvořit podmínky pro jejich překvapivou víkendovou ofenzívu.
Překvapivý a masivní útok palestinských radikálů na Izrael je podle analytičky Ireny Kalhousové z Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy vítězstvím hnutí Hamás, které za ním stojí. Není jen selháním izraelských zpravodajců, ale celého systému v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem, uvedla dnes Kalhousová na síti X. Podle ní může skončit odstoupením předsedy izraelské vlády podobně, jako tomu bylo před 50 lety po takzvané jomkipurské válce.
Izraelský parlament v prvním čtení schválil návrh zákona, který je součástí kontroverzní justiční reformy a který má omezit pravomoci nejvyššího soudu. Informovala o tom agentura Reuters. Jedná se o první část tohoto vládního balíku, který postoupil parlamentem od konce letošního března, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu kvůli masivním protestům oznámil odložení reformy.
Ruská armáda odpálila proti Ukrajině jednu z nejnovějších 🚀 raket středního doletu nazvanou Orešnik, vybavenou nejadernou bojovou hlavicí, prohlásil dnes podle médií ruský prezident Vladimir Putin. Tyto rakety dosahují desetinásobku rychlosti zvuku a nemohou je sestřelit ani americké systémy protiraketové obrany v Evropě, tvrdil Putin.
Dosavadní republikánský kongresman Matt Gaetz oznámil, že již ❌ nebude usilovat o funkci ministra spravedlnosti, kterou mu nabídl zvolený americký prezident Donald Trump. Rozhodl se tak po schůzkách se členy Senátu, který obsazování vlády schvaluje a kde Gaetzova překvapivá nominace neměla jistou podporu.
Německý odborový svaz automobilky Volkswagen ☝ doporučí členům, aby od 1. prosince vstoupili do stávky. Zdůvodnil to tím, že vyjednávání s vedením společnosti o mzdách a o uzavření továren v zemi nepřinesla průlom. S odkazem na sdělení odborů o tom informuje agentura Reuters.
Pražská burza dál 📈 roste a navyšuje svá šestnáctiletá maxima. Silnější byla naposledy začátkem června 2008. Index PX dnes připsal 0,17 procenta na 1691,09 bodu. Dařilo se akciím energetické společnosti ČEZ, Komerční banky nebo Kofoly. V minusu skončily cenné papíry Erste nebo zbrojovky Colt, která dnes zveřejnila své výsledky za třetí čtvrtletí.
Český podnikatel a miliardář Daniel Křetínský dál 📈 posiluje svou pozici ve francouzském maloobchodním řetězci Casino. Koupí podíl britského fondu Attestor, který je součástí konsorcia, jež letos problémovou firmu převzalo.
Španělská vláda dnes v Madridu podepsala několik dohod s vedením Palestinské autonomie a slíbila nejméně 7️⃣5️⃣ milionů eur (asi 1,9 miliardy korun) na pomoc Palestině v příštích dvou letech. Informovala o tom agentura EFE. Podle ní šlo o první mezivládní palestinsko-španělskou schůzku od května, kdy Madrid uznal palestinský stát.
Platební společnost PayPal, která klientům umožňuje mimo jiné i 💰 obchody s kryptoměnami, se potýká s výpadky. Problém řeší i dnes, kdy nejrozšířenější digitální měna bitcoin zdolala další maximum a její cena přesáhla 98 tisíc dolarů (2,4 milionu korun). Informuje o tom agentura Reuters. Problémy s přeposíláním peněz mají tisíce lidí.
Tempo růstu norské ekonomiky ve třetím čtvrtletí 📈 zrychlilo a bylo nejvyšší téměř za dva roky, a to díky příznivému vývoji ve zpracovatelském průmyslu. Takzvaný pevninský hrubý domácí produkt (HDP), který nezahrnuje často nestabilní těžbu ropy a zemního plynu v moři, vzrostl proti předchozímu čtvrtletí o 0,5 procenta. To je nejvíce od čtvrtého čtvrtletí 2022, uvedl norský statistický úřad.
Bitcoin 🤑 se dostal přes hranici 98 tisíc dolarů poté, co jej podpořily zprávy od tvořícího se kabinetu Donalda Trumpa.
Volby do Sněmovny by nyní podle modelu agentury NMS Market Research vyhrálo opoziční ANO s 3️⃣5️⃣,3️⃣ procenta hlasů. Na druhém místě by se podle agentury poprvé umístilo hnutí STAN s 11,1 procenta a třetí by skončila ODS s deseti procenty. Do dolní komory by se dostalo také opoziční hnutí SPD, Piráti a KSČM. Model nezahrnuje možnou kandidaturu koalice Spolu, ve které chtějí ODS, TOP 09 a KDU-ČSL v příštích volbách opět usilovat o hlasy voličů.
