Svět se bojí ruské invaze na Ukrajinu. V případě války hrozí razantní zdražení pohonných hmot, v Česku by benzín mohl stát i 47 korun za litr. Takový scénář je samozřejmě extrémní, píše ve své analýze Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Jeho pravděpodobnost není vyšší než 10 až 15 procent. Nejvíce pravděpodobné je, že benzín do léta zdraží na úroveň kolem 40 korun za litr.
Pohonné hmoty pokračují ve zlevňování, do Silvestra se ale stabilizují. Americká centrální banka totiž včera přesvědčila trhy, že zkrotí inflaci, aniž by podvázala ekonomický růst, a tedy i poptávku po ropě.
Ceny pohonných hmot v Česku začaly v uplynulém týdnu prakticky poprvé v tomto roce klesat. Benzín zlevnil o 17 haléřů na 37,03 koruny za litr, zatímco nafta dokonce o 26 haléřů na 35,79. Důvodem cenového poklesu je zlevnění ropy na světových trzích, k němuž dochází v posledních dnech v obavě z dopadu šíření nové varianty covidu, omikronu.
Americký prezident Joe Biden v úterý rozhodl, že Spojené státy počínaje prosincem uvolní 50 milionů barelů ropy ze svých strategických rezerv. Jedná se součást mezinárodně koordinovaného kroku, k němuž se připojí další země, které jsou klíčovými světovými dovozci ropy, a to Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea a Británie.
Možnosti dalšího růstu cen pohonných hmot jsou nyní již prakticky vyčerpané. Růst cen, který trvá nepřetržitě od začátku roku, končí. Pokud nyní budou čerpací stanice zdražovat, spíše využívají všudypřítomných mediálních zpráv o inflaci a navyšují si své marže.
Pohonné hmoty v Česku nadále zdražují, benzín ke 37 korunám za litr. Na vině je drahá ropa. V šachu trh drží ropný kartel OPEC spolu se spojenci v čele s Ruskem. Naději pro řidiče by mohlo přinést oteplení vztahů mezi Washingtonem a Teheránem, na světový trh by se díky tomu dostala nyní sankcionovaná íránská ropa.
Městské dopravní podniky po celé zemi se potýkají s rostoucími cenami energií, zejména pak elektřiny a ropy, ale pochopitelně také plynu. Třeba pro pražský dopravní podnik znamenají zdražující elektřina a vyšší ceny ropy náklady navíc za zhruba 700 milionů korun. Zdražují totiž paliva, ale také třeba napájení tramvají.
Razantní růst cen pohonných hmot u českých čerpacích stanic pokračuje. Ceny nafty i benzinu jsou nejvyšší od roku 2014. Důvod? Zdražující ropa z části podpořená i plynovou krizí v Evropě.
Když se za deštivého pátečního odpoledne vydáváme na jih od Londýna hledat otevřenou čerpací stanici, tak nějak tuším, že to nebude akce na deset minut, jak jsme zvyklí.
Cena ropy Brent dnes ráno středoevropského přeskočila úroveň 80 dolarů za barel. Stalo se tak poprvé od 17. října 2018, jak plyne z dat Bloombergu. Nejdražší ropa za poslední takřka tři roky citelně prodraží benzín i naftu českým motoristům.
Škoda, kterou způsobil 25. března výbuch a požár v areálu Poličských strojíren, se odhaduje na 120 milionů korun. Poničena byla budova i technologie.
Účast Česka v mezinárodních institucích a vícestranných smlouvách, které jsou v působnosti ministerstva životního prostředí, stála loni toto ministerstvo 268 milionů korun. Ministerstvo zastupovalo českou stranu v šesti desítkách těchto institucí, jako je třeba Montrealský protokol o látkách poškozujících ozonovou vrstvu nebo Světový svaz ochrany přírody.
Novostavby, které plánují příspěvkové organizace ministerstva kultury, představují projekty za miliardy korun. Ceny od původních odhadů z roku 2019 razantně stouply. Depozitář Národní galerie Praha v pražských Jinonicích by měl stát 2,19 miliardy korun. Projekt Středoevropského fóra Muzea umění Olomouc je za více než 1,19 miliardy korun. Národní knihovna v pražské Hostivaři staví poslední část svého depozitáře za 770 milionů korun.
Světová výstava Expo se koná každých pět let na různých místech světa. Letos tuto globální akci hostí japonská Ósaka, kde v neděli 13. dubna otevře své brány návštěvníkům, které bude vítat až do poloviny října.
Agentura Standard & Poor's zhoršila výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti Maďarska na negativní kvůli rostoucím rizikům pro fiskální stabilitu způsobenou obchodními válkami, nižším přílivem peněz z fondů Evropské unie a vysokým nákladům na obsluhu dluhu v souvislosti s uvolněním rozpočtu před volbami v roce 2026.
Argentina si zajistila nové financování od Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v celkové výši 32 miliard dolarů. Dalších 10 miliard dolarů pomoci pro Argentinu oznámila Meziamerická rozvojová banka, informovaly tiskové agentury s odkazem na prohlášení obou institucí. Světová banka označila nový podpůrný balík za "významné vyjádření důvěry" vládě. Argentinská centrální banka spolu s tím po letech částečně uvolní kurz pesa.
Rodiče utratí letos za letní aktivity 👶👶👶dětí více než v loňském roce. Přes 5000 Kč za jedno dítě zaplatí za pobytový tábor letos čtvrtina rodičů. Na pobytový tábor jelo loni 48 procent dětí, letos to bude 53 procent, vyplývá z březnového průzkumu poskytovatele půjček Provident Financial mezi více než tisícovkou rodin.