Deset nejbohatších lidí planety včera díky Trumpově vítězství zbohatlo historicky rekordně, v přepočtu dohromady o takřka 1500 miliard korun. Jediný, kdo z nich chudnul, Francouz Bernard Arnault, je současně jediným Evropanem v žebříčku, navíc vysoce závislý na odbytu v Číně. Příznačné.
V říjnu 2021 lídři skupiny ekonomicky nejvyspělejších a nejvýznamnějších zemí na summitu v Římě dali zelenou přelomové změně světového daňového pořádku. V důsledku této změny přitvrzuje boj proti daňovým rájům i daňovým “kejklům” technologických obrů. Nyní Fialova vláda postupně překlápí pasáže této přelomové mezinárodní dohody do české legislativy.
Chamtivost a strach. Tyto dvě emoce od nepaměti hýbou každou ekonomikou. Není to nic zavrženíhodného, je to motor lidského pokroku a celospolečenského vzestupu, ať se nám to líbí, nebo ne. Kdo se v Česku nyní strachuje, okrádá sám sebe. Kdo odhodí strach, utlumí chamtivost firem a jejich manažerů, která způsobila maržovou inflaci.
Počet lidí na planetě Zemi by podle nové prognózy mohl dosáhnout maxima 8,5 miliardy už v roce 2040 a do konce století výrazně klesnout. OSN přitom ve své zprávě zveřejněné loni v létě předpověděla, že počet lidí bude nejvyšší až v roce 2080, a to na úrovni 10,4 miliardy, připomíná agentura DPA.
Rozhodnutí čínského prezidenta Si Ťin-pchinga zrušit cestovní omezení kvůli covidu urychluje exodus bohatých Číňanů, píše agentura Bloomberg. Což by mohlo znamenat také značný odliv kapitálu.
Ve světě sílí nerovnost, poprvé za 25 let se extrémní bohatství i extrémní chudoba zvýšily současně. Ve zprávě zveřejněné před začátkem výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu to uvedla organizace Oxfam, která bojuje proti chudobě. Výrazné loňské zvýšení cen potravin a energií způsobilo, že miliardáři zbohatli ještě citelněji.
Pandemie, inflace, válka na Ukrajině a zprávy o nadcházející recesi. To není zrovna zdravé podhoubí pro růst světového bohatství. Přesto se do pěti let podle studie Credit Suisse počet dolarových milionářů zvýší o 40 procent celosvětově, v Číně se dokonce zdvojnásobí.
Kolik peněz by člověk chtěl, aby uspokojil své touhy? To zjišťovali výzkumníci z britské Univerzity v Bathu ve 33 zemích světa. Někde lidem stačilo dostat jednorázově deset tisíc dolarů, jinde by nepohrdli stovkou miliard. Touha po maximálním majetku tedy není univerzální, což je poznatek pro ekonomy i politiky, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Počet dolarových milionářů v Česku loni díky oživení ekonomiky v Evropě stoupl o 6,9 procenta na 32 200. Jejich majetek meziročně vzrostl o 7,7 procenta na 79 miliard dolarů (1,857 bilionu korun). Vyplývá ze Zprávy o světovém bohatství, kterou zveřejnila společnost Capgemini.
Obraz milionáře, jak ho často prezentují média, je naprosto odlišný od skutečnosti, tvrdí Chris Hogan ve své knize Everyday Millionaires, na kterou upozornil server CNBC.
Česká republika loni rozšířila svůj „zlatý poklad“, který je uložený v sejfech České národní banky, o více než tunu. Češi ale mají doma dvakrát více zlata než centrální banka. Na Chorvaty ale ani tak nemají.
