Britská společnost BP ruší plán, podle kterého chtěla do roku 2030 snížit těžbu ropy a plynu. S odkazem na tři informované zdroje to uvedla agentura Reuters. Nová strategie předpokládá pomalejší transformaci energetiky a také nové investice na Blízkém východě, a to v Iráku a v Kuvajtu. Šéf podniku Murray Auchincloss tyto změny oznámí zřejmě až v únoru, kdy zveřejní aktualizovanou strategii.
Nadnárodní energetické společnosti jako BP, TotalEnergies či Chevron se v posledních letech ocitly pod tlakem svých akcionářů a ekologických aktivistů, aby více a více opouštěly životní prostředí znečišťující a riskantní projekty po celém světě. Svět však o moc čistší nebude. Mnoho menších, lokálních a neznámých společností se totiž předhání, aby získaly co nejvíce uvolněného prostoru ve „špinavém“ byznysu v Africe i jinde, protože nejsou pod takovým tlakem světového mínění, napsal deník The Wall Street Journal.
Britské ropné společnosti BP klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk na pět miliard dolarů, v přepočtu zhruba 107 miliard korun, a to z 6,2 miliardy dolarů před rokem. Firma také uvedla, že zpomalí odkup svých akcií.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru téměř ihned stovky západních nadnárodních firem oznámilo svůj odchod z ruského trhu, a to i za cenu miliardových odpisů. Ale neučinily tak rozhodně všechny. Dosud v Rusku v nějaké míře fungují pivovarnické skupiny Heineken a Carlsberg, energetický BP, francouzský maloobchodní řetězec Auchan či lídr farmaceutického trhu Pfizer. Není podle nich lehké odejít, kvůli akcionářům, zaměstnancům i výhrůžkám znárodnění ze strany ruského státu, napsal deník The New York Times.
Politici a domácnosti se kvůli omezování ruských dodávek obávají nadcházející zimy, nedostatku energií a jejich vysokých cen. Příští zima ale bude ještě horší, varují šéfové mocných ropných a plynárenských společností. Vlády by se proto měly připravovat na ještě větší demonstrace a stávky, než jaké se v poslední době konaly ve Francii, Německu či Česku, napsal server CNBC.
Ceny ropy i zemního plynu se drží vysoko, stejně jako marže rafinérských společností. Ty díky tomu dosahují skutečně tučných zisků. Extrémně se tak daří také britské BP, která reportovala výsledky za druhé čtvrtletí. Dividendu zvedne o deset procent, což je výrazně víc, než čekali analytici.
Globální spotřeba energie v loňském roce vzrostla o 5,8 procenta. Dostala se tak na úroveň z doby před pandemií nemoci COVID-19, protože ekonomiky zvyšují svoji aktivitu. Na úroveň z doby před pandemií se vrátily i emise oxidu uhličitého z využívání energie, které stouply o 5,7 procenta. Vyplývá to z pravidelného ročního statistického přehledu světové energetiky vypracovaného společností BP.
Britský energetický gigant BP v prvním čtvrtletí vykázal rekordní ztrátu 20,4 miliardy dolarů (asi 480 miliard korun) po zisku 4,7 miliardy dolarů před rokem. Firma uvedla, že zaúčtovala rozsáhlé odpisy související s odchodem z Ruska. Zisk bez zahrnutí mimořádných položek ale prudce vzrostl, a to na 6,2 miliardy z 2,6 miliardy dolarů před rokem. Dosáhl tak maxima od roku 2008 a výrazně překonal očekávání analytiků, kteří jej podle společnosti Refinitiv odhadovali na 4,5 miliardy dolarů.
Španělská vláda dnes v Madridu podepsala několik dohod s vedením Palestinské autonomie a slíbila nejméně 7️⃣5️⃣ milionů eur (asi 1,9 miliardy korun) na pomoc Palestině v příštích dvou letech. Informovala o tom agentura EFE. Podle ní šlo o první mezivládní palestinsko-španělskou schůzku od května, kdy Madrid uznal palestinský stát.
Bitcoin 🤑 se dostal přes hranici 98 tisíc dolarů poté, co jej podpořily zprávy od tvořícího se kabinetu Donalda Trumpa.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal 📜 zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta za údajné válečné zločiny spáchané v Pásmu Gazy. Soud dnes o očekávaném kroku informoval v prohlášení, podle kterého zamítl izraelské námitky proti žádosti prokurátora o vydání zatykače.
