Čínské firmy začínají spoléhat na Švýcarsko, aby si tam zajistily peníze na další rozvoj. Regulační orgány v Číně jim přitom žádosti schvalují velmi rychle. Minulý týden se rozhodly takto si peníze ve Švýcarsku zajistit první čtyři firmy, uvedla společnost Baker McKenzie, která jim k tomu poskytla poradenství. Čínské podniky si tak zajistily celkem zhruba 1,5 miliardy dolarů (přes 36 miliard korun).
O akcie skupiny Coloseum, do níž patří i síť restaurací, byl mezi investory malý zájem. Společnost prodala na trhu Start pražské burzy akcie za zhruba 40 milionů korun, získat přitom chtěla přes 100 milionů, uvedla Burza cenných papírů Praha. Přibližně polovinu ze plánovaných 100 milionů chtěla firma použít na snížení zadlužení, ze druhé části hodlala financovat nové projekty. Coloseum se stalo první veřejně obchodovatelnou společností z gastronomického odvětví na pražské burze.
Akcie společnosti Twitter po oznámení nejbohatšího muže planety Elona Muska, že odstupuje od dohody o koupi sociální sítě, klesly před začátkem obchodování na americké burze o více než sedm procent. Tržní hodnota firmy se tak snížila o zhruba dvě miliardy dolarů (asi 48,5 miliardy korun) na asi 28 miliard dolarů. O dalším pohybu akcií bude rozhodovat soud, u kterého se akcionáři Twitteru budou domáhat naplnění dohody o prodeji firmy Muskovi za 44 miliard dolarů (asi bilion korun), uvedla agentura Bloomberg.
Nadchází výsledková sezona za druhé čtvrtletí a celé pololetí. Trh očekává vysoký nárůst tržeb i zisků v energetickém sektoru. Nicméně pro aktivní investory tentokrát bude daleko důležitější sledovat, jak se mění marže jednotlivých firem, zda se mění nálada spotřebitelů a jaký dopad mají válka na Ukrajině a lockdowny v Číně. To naznačí, zda se blíží recese, nebo zda se situace obrací k lepšímu.
Pražská burza se propadla na nejslabší úroveň za téměř jeden rok. Index PX klesl o 2,70 procenta na 1217,91 bodu. Nižší byl naposledy 30. července 2021. Dolů burzu táhly hlavně akcie energetické firmy ČEZ, které odepsaly skoro devět procent. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
Oznámení velké americké veřejně obchodované nábytkářské firmy RH o sníženém výhledu zisku na letošní rok a zpráva o nejvyšším zvýšení základní sazby za posledních dvacet let ze strany švédské centrální banky. To byly zřejmě poslední hřebíčky do rakve pro americký klíčový index pěti set největších na burze obchodovaných firem S&P 500. Po úderu oznamujícím dnešní půlnoc bude totiž podle všeho jasné, že právě uplynulé pololetí je pro index nejhorší první půlka roku od roku 1970, napsal server CNBC.
Bitcoin se ve čtvrtek ráno opět ocitl pod psychologickou hranicí 19 tisíc dolarů (asi 447 tisíc korun). Oproti svému loňskému listopadovému rekordu je to o 50 tisíc dolarů méně. Důvodem je rostoucí inflace a zvyšování základních sazeb ze stran centrálních bank i tlak, pod kterým zůstávají standardní akciové trhy, uvedl server CNBC.
Pražská energetika (PRE) vyplatí letos svým akcionářům dividendu 439,96 koruny za akcii, rozhodla valná hromada firmy. Dividenda je asi o 17,5 koruny vyšší než loni a celkem PRE akcionářům vyplatí 1,7 miliardy korun.
Je čas nakupovat kryptoměny, nebo se ceny bitcoinu, etheru a dalších budou i další dny propadat? Pravděpodobnějším scénářem bude podle odborníků spíš další propad ceny.
Akcie ve Spojených státech v rámci rozsáhlého výprodeje ve čtvrtek klesly a index Dow Jones se poprvé od ledna 2021 propadl pod psychologickou hranici 30 tisíc bodů. Důvodem ztrát bylo středeční rozhodnutí centrální banky USA (Fed) zvýšit v rámci boje s inflací základní úrok nejvíce od roku 1994. To podpořilo obavy z recese.
Pět set nejbohatších lidí na světě podle indexu miliardářů agentury Bloomberg letos ztratilo dohromady 1,4 bilionu dolarů (asi 33,1 bilionu korun), včetně 206 miliard dolarů jen toto pondělí. Mezi pěti nejvíce postiženými nechybí již tradiční lídr žebříčku Elon Musk, Jeff Bezos či Mark Zuckerberg. Letošní vývoj je tak zcela opačný než loni, kdy jmění pětistovky nejmovitějších na světě stouplo úhrnem o bilion dolarů, uvedla agentura Bloomberg.
Spojené státy začínají vybírat základní desetiprocentní clo při dovozu zboží ze všech zemí světa. Clo na prakticky veškeré zboží vyhlásil ve středu americký prezident Donald Trump. Od 9. dubna pak USA začnou u dovozu z vybraných zemí vybírat i takzvaná reciproční cla, která jsou vyšší a která v případě Evropské unie činí 20 procent.
Číst více
