Českým školám hrozí nedostatek učitelů. Do roku 2035 by mohlo v základních a středních školách pracovat asi 90 tisíc kvalifikovaných, základní a střední školy ale budou potřebovat asi 113 tisíc učitelů. Vyplývá to z analýzy, kterou představili zástupci Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Pražský magistrát koupí budovu v Holešovicích a přestaví ji na střední školu, zřejmě gymnázium. Objekt v ulici U Pergamenky nabídne zhruba 520 míst pro žáky, a navýší se tak kapacita středních škol v Praze, schválili to pražští zastupitelé.
Přijímačky Cermatu spolu s dlouhodobě nedostatečnou kapacitou všeobecných škol jsou obrovskou ostudou této země a opravdovým zločinem na mladé generaci, píše ve svém komentáři bývalý ředitel Transparency International ČR a analytik David Ondráčka.
Téměř polovina dětí, které se hlásí na střední školy v Praze, je z jiných krajů, a místa v metropoli tak nemusí stačit, uvedl radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Hlavní město má ve středních školách 19 651 volných míst, přičemž v devátých třídách základních škol je letos asi 12 500 pražských dětí. Do Prahy se ale hlásí zhruba 10 tisíc žáků odjinud. Finance na rozšíření kapacit škol by podle Klecandy měl dát městu stát.
Školské odbory se na jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS), ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) na penězích pro nepedagogy nedohodly. Na zaplacení 2000 nepedagogických zaměstnanců v regionálním školství chybí zhruba 800 milionů korun.
Soukromou Vysokou školu Cevro, kterou před osmnácti lety založil bývalý ministr vnitra Ivan Langer, čeká transformace na univerzitu. Pomoct by jí k tomu měla až miliardová podpora od Nadace C-EDUCA, kterou ve prospěch školy založili Pavel Tykač a René Holeček. „Je třeba prolomit stereotyp, že co je veřejné, to je kvalitnější než soukromé,“ říká k roli soukromých škol v Česku Ivan Langer. Rozhovor s bývalým politikem a šéfem úspěšné vysoké školy vychází v novém magazínu Newstream CLUB, který je nyní k dostání u všech dobrých prodejců.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
