Maloobchodní tržby v Česku bez prodejů a oprav motorových vozidel v září čtvrtý měsíc po sobě zrychlily růst. Meziročně stouply o 5,6 procenta po revidovaném srpnovém růstu o pět procent. Nejvýrazněji se zvýšily v e-shopech, zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby vzrostly o 0,2 procenta.
Průměrná mzda v Česku se v prvním čtvrtletí letošního roku reálně zvýšila o 4,8 procenta, uvedl Český statistický úřad. Potvrdilo se tak očekávání analytiků. Kupní síla domácností nicméně podle nich stále nedosáhla úrovně před pandemií covidu-19. Spotřebitelské ceny se zvýšily o 2,1 procenta, doplnili statistici.
Průmyslová produkce v Česku se v březnu po jednoměsíčním růstu vrátila k poklesu. Meziročně klesla o 2,7 procenta, oproti únoru byla výroba nižší o 1,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Důvodem poklesu byla podle něj vysoká loňská srovnávací základna v produkci automobilů i pokračující pokles ve výrobě strojů a zařízení. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 5,1 procenta. Kromě průmyslu statistici zveřejnili i údaje ke stavební výrobě v Česku a zahraničnímu obchodu.
Česká ekonomika v loňském roce klesla o 0,2 procenta, zpřesnil Český statistický úřad (ČSÚ) svůj dřívější odhad, podle kterého se hrubý domácí produkt (HDP) loni snížil o 0,4 procenta. Lepší než v odhadu z počátku března jsou také údaje za loňské čtvrté čtvrtletí. Česká ekonomika se v něm meziročně zvýšila o 0,2 procenta a mezičtvrtletně stoupla o 0,4 procenta.
Tržby v maloobchodě v Česku v lednu podruhé po sobě meziročně stouply, růst zrychlil na 2,4 procenta z prosincových 1,2 procenta. Meziměsíčně se tržby bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel zvýšily o rovné procento, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). V prosinci tržby meziročně vzrostly poprvé po 19 měsících poklesu.
Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 6,3 procenta na 46 013 korun, tedy o 2734 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 7,6 procenta, se ale mzda reálně snížila o 1,2 procenta. Klesla tak podeváté za sebou, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Výroba masa v Česku loni klesla o 2,6 procenta na 435 908 tun. Je to nejnižší úroveň nejméně od roku 2000, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Přímý nákup mléka od výrobců loni naopak stoupl o 1,6 procenta na 3138 milionů litrů.
Průmyslová výroba v Česku se loni snížila o 0,4 procenta. Pokles postihl zejména energeticky náročná odvětví jako hutnictví a slévárenství, nepomohlo ani oživení v automobilovém průmyslu. Uvedl to Český statistický úřad. Ten zároveň zveřejnil i výsledky zahraničního obchodu Česka a údajů ve stavebnictví.
Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta po růstu o 2,4 procenta v roce 2022. V posledním čtvrtletí loňského roku se hrubý domácí produkt (HDP) mezikvartálně zvýšil o 0,2 procenta, meziročně klesl o 0,2 procenta. Předběžný odhad vývoje ekonomiky zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků je loňský hospodářský pokles důsledkem vysoké inflace, údaje za čtvrté čtvrtletí ale dávají naději na obrat k lepšímu. V evropském srovnání česká ekonomika loni zaostávala, Evropská unie jako celek loni podle Eurostatu hospodářsky rostla o 0,5 procenta.
Spotřebitelské ceny v prosinci meziročně stouply o 6,9 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo z listopadových 7,3 procenta. Meziměsíčně se ceny snížily o 0,4 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Za celý loňský rok činila průměrná míra inflace 10,7 procenta. Bylo to o 4,4 procentního bodu méně než v roce 2022, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné ČR.
Průmyslová výroba v Česku v říjnu meziročně reálně stoupla o 1,9 procenta. Předtím tři měsíce v řadě klesala, v září téměř o pět procent. K říjnovému růstu přispěla hlavně výroba automobilů. Meziměsíčně byla průmyslová produkce vyšší o 2,8 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ), který zároveň představil i výsledky tuzemské stavební výroby i zahraničního obchodu.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
