Problémů s energiemi se začínají bát evropší političtí lídři. Energetické společnosti tak nejspíš opět plně ovládnou státní peníze. Vláda Petra Fialy to teprve zvažuje, Francouzi již hlásí, že do toho skutečně jdou. Důvod? Strach z energetické krize kvůli válce na Ukrajině.
Valná hromada energetického gigantu ČEZ se opět protahuje na dlouhé hodiny. Významným rozhodnutím se stala výplata dividendy ve výši 48 korun na akcii. Politické strany si pak prosadili do dozorčí rady pětici nových zůstupců, mezi nimiž nakonec chybí influencer Radovan Vávra.
Patří k vlivným českým portfoliomanažerům a na Twitteru pravidelně zveřejňuje výsledky fondů J&T Investiční společnosti, v nichž právě ČEZ hraje významnou roli. I proto se dění v polostátním energetickém gigantu výrazně věnuje a často je komentuje. „Nekonzistentnost názoru naší politické elity, její nejednoznačná vyjádření, posílají akcie ČEZ dolů, protože přesně to, co si investor nepřeje, se stalo - být v nejistotě,“ říká Michal Semotan v rozhovoru pro newstream.cz.
Akcie ČEZ včera spadly nejvíce za osm let, podnik přišel o 70 miliard své hodnoty, a to jen kvůli špatné komunikaci vláních stran. Dnešní valná hromada rozhodne o dividendě, jež asi bude zbytečně nízká
Energetická společnost ČEZ uzavřela smlouvy s americkou společností Westinghouse a francouzskou firmou Framatome na dodávky palivových souborů pro jadernou elektrárnu Temelín. Oba dodavatelé byli vybráni ve výběrovém řízení letos v dubnu. Dodávky souborů na více než deset let začnou v roce 2024. Hodnota kontraktu se pohybuje v řádu miliard korun. Nyní se používá ruské palivo od společnosti TVEL, která spadá do ruského státního holdingu Rosatom.
Energetický gigant ČEZ se v poslední době dostal do centra zájmu nejen kvůli stále stoupajícím cenám energie, ale také kvůli plánu premiéra Petra Fialy (ODS) dostat energetické zdroje a výrobu elektřiny pod kontrolu státu. Přeloženo: dostat i zbylý 30procentní podíl v ČEZ do rukou státu. Zájem vzbuzuje i výše dividendy za loňský rok – ČEZ navrhl 44 korun na akcii, vláda chce 48 korun. „Fakticky si tak ČEZ půjčil od akcionářů peníze na tři měsíce za 36procentní roční úrok,“ říká minoritní akcionář firmy a investor Michal Šnobr.
Akcie ČEZ v pondělí odepsaly 11 procent. Zřejmě kvůli zprávám, že Piráti navrhují vyšší zdanění energetických firem.
Předposlední červnový týden přinesl smíšené obchodování na akciových trzích. Stratégové vyčkávají na další data z ekonomiky a určitá míra nejistoty je nejspíš v akciových trzích už započítána. Přesto jsou na obloze samé mraky, data v evropské ekonomice se pomalu ale jistě zhoršují a energetické dodávky plynu z Ruska ukazují na další možné „nabídkové šoky“.
Stát již nyní inkasuje téměř 80 až 90 procent veškerých zisků společnosti ČEZ a minoritní akcionáři si přerozdělí jen drobky. Zestátnění energetického giganta tak připomíná znárodňování, které se na úspěchu firmy podepíše výrazně negativně, píše v komentáři k vládním vizím budoucnosti ČEZ Arsen Lazarevič.
Levný tarif elektřiny, který vymýšlí ministr průmyslu, je jako chiméra. Nemá obrysy, nemá časové ukotvení, a vůbec se neví, zda se vůbec nějak promítne do koncových cen. Mezitím dodavatelé energií zvyšují zálohy násobně. A začínají posílat upomínky k jejich zaplacení. Platili jste dva tisíce měsíčně, teď už po vás chtějí šest. A bude hůř.
Premiér Fiala ve svém včerejším mimořádném projevu nastínil, že stát bude chtít pod své křídla získat výrobu elektřiny. Jednalo by se tedy zřejmě fakticky o dělení podniku ČEZ.
