Firmy napříč obory měly loni „mejdan“, podařilo se jim náklady inflace přenést na řadového občana a leckdy na tom ještě vydělat dost navíc, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a přidává příklady několika takových firem.
Téměř 15 procent. Tolik by vydělal investor, který by na počátku letošního roku vsadil na pražskou burzu a nyní by vybíral zisky. Index PX-TR, tedy zahrnující dividendový výnos, si totiž za první půlrok obchodování připsal 14,32 procenta. Tím se vyrovnává nejvýkonnějším burzám světa. Příběh pražské burzy je však komplikovaný a může jít o jeden z posledních skvělých roků.
Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům rekordní dividendu z loňského očištěného zisku 145 korun za akcii, tedy téměř z celého zisku 78 miliard korun. Valná hromada tak v pondělí večer schválila návrh, který za stát podalo ministerstvo financí. Jde o nejvyšší dividendu v historii společnosti. Stát tak dostane 54 miliard korun. Zamítnut byl návrh představenstva na dividendu 117 korun za akcii, tedy 80 procent ze zisku.
Dnes se koná valná hromada třetí největší firmy České republiky dle loňské výše tržeb, společnosti ČEZ. Její akcionáři rozhodnou o výši dividendy z loňského rekordního zisku. Čistý zisk podniku loni meziročně stoupl více než osminásobně, na 80,7 miliardy korun, zejména díky rekordním burzovním cenám elektřiny a plynu, které v EU vystoupaly na dějinná maxima zejména v důsledku dopadů ruské invaze na Ukrajinu. Přední evropská banka Santander i tak čeká výrazný propad akcií ČEZ.
V pondělí burzovní index i cena akcií ČEZ shodně dosáhly nejsilnější úrovně za uplynulý měsíc. Reagovaly totiž na páteční návrh ministerstva financí na výplatu vyšší dividendy ze zisku ČEZ. Den poté cenné papíry ČEZ naopak zaznamenaly druhý nejvýraznější propad a stáhly do červených čísel celou burzu.
Energetická skupina ČEZ je podle představenstva firmy schopna bez nutnosti přijetí mimořádných opatření pokrýt výplatu dividendy akcionářům ve výši 145 korun na akcii, tedy téměř z celého očištěného loňského zisku. Do budoucna to však podle vedení může snížit likviditu a kreditní rating společnosti, uvedl ČEZ.
Cena akcií ČEZ na pražské burze v pondělí posílily o 2,5 procenta na 1068 korun. Stojí za tím páteční večerní tisková konference, na níž hlavní akcionář, tedy stát, zveřejnil návrh dividendy. Ta má být 145 korun, díky čemuž by ČEZ vyplatil většinu loňského rekordního zisku přesahujícího 80 miliard. Krátce před tiskovkou však došlo k mimořádně vysokému nákupu akcií za 250 milionů korun. Došlo k insider tradingu?
Akcie ČEZ letí vzhůru, obchodování s nimi je pětinásobně nad běžným průměrem. Ministerstvo financí pátečním překvapivým návrhem vyšší dividendy zaskočilo i vedení ČEZ, chce si z jeho zisku vzít o 11 miliard více.
Uplynulé dny přinesly růst akciových trhů i přes mírně „jestřábí“ zasedání americké centrální banky. Pokračoval výstup na několikaměsíční maxima, kdy se hlavní index S&P 500 dostal nad magickou hranici 4400 bodů. Býčí trend, který aktuálně na akciích panuje, je překvapivě silný a probíhá navzdory válce na Ukrajině, vysokým úrokovým sazbám nebo relativně slabému ekonomickému růstu. Bude nesmírně zajímavé sledovat, jak se situace bude vyvíjet v období prázdnin a obecně nižší likvidity na finančních trzích.
Ministerstvo financí včera po zavření burzy zaskočilo veřejnost a evidentně i samotné vedení ČEZ, když na poslední chvíli oznámilo svůj návrh dividendy 145 korun na akcii podniku. Do té doby se totiž počítalo s tím, že resort nebude navrhovat vyšší dividendu, než jakou navrhuje ČEZ, tedy 117 korun za akcii. Ostatně ještě v květnu ministerstvo financí ujišťovalo, že vyšší dividendu než 117 korun žádat nebude. A včerejší raně odpolední firemní komunikace ČEZ hovoří stále jednoznačně o částce 117 korun na akcii. Zjevně teprve poměrně krátce před 17:00 hodinou, před vypršením termínu pro podávání návrhů dividendy, na ČEZ dorazila informace o protinávrhu vlády.
Ministerstvo financí přišlo po zavření burzy s překvapením. Bude žádat od ČEZ dividendu 145 korun na akcii. Přitom ještě minulý měsíc tvrdilo, že nebude žádat více, než navrhne sama firma. Vedení ČEZ přitom navrhuje 117 korun na akcii. Vláda si tak může z ČEZ vytáhnout o bezmála devět miliard korun více, než ještě minulý měsíc v maximalistickém scénáři zamýšlela.
Sněmovna podpořila změny v zákoníku práce. Zkušební doba pro zaměstnance by se mohla od příštího roku prodloužit ze tří na čtyři měsíce. Výpovědní lhůta by nově začínala doručením výpovědi, nikoli až od dalšího měsíce. Zaměstnavatelé by museli také rodičům na rodičovské držet jejich původní místo do dvou let dítěte a někteří pracovníci by mohli výdělek dostávat v eurech. Na brigády o letních prázdninách by se pak mohlo začít chodit od 14 let.
Ceny ropy 🛢 uprostřed týdne mírně rostou 📈. Investoři očekávají, že skupina OPEC+ tento týden oznámí prodloužení omezení dodávek. Na trhu nadále převládá zvýšené geopolitické napětí. Severomořská ropa Brent roste o 0,4 procenta nad 73,90 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 0,4 procenta a drží se lehce nad 70,2 dolaru za barel.
Americká automobilka General Motors (GM) odepíše za operace v Číně více než pět miliard dolarů (120 miliard korun). Jeden tamní společný podnik musí restrukturalizovat a druhému klesla hodnota. S odkazem na sdělení firmy akcionářům o tom informuje agentura Reuters.
