Dnes se koná valná hromada třetí největší firmy České republiky dle loňské výše tržeb, společnosti ČEZ. Její akcionáři rozhodnou o výši dividendy z loňského rekordního zisku. Čistý zisk podniku loni meziročně stoupl více než osminásobně, na 80,7 miliardy korun, zejména díky rekordním burzovním cenám elektřiny a plynu, které v EU vystoupaly na dějinná maxima zejména v důsledku dopadů ruské invaze na Ukrajinu. Přední evropská banka Santander i tak čeká výrazný propad akcií ČEZ.
Uplynulé dny přinesly růst akciových trhů i přes mírně „jestřábí“ zasedání americké centrální banky. Pokračoval výstup na několikaměsíční maxima, kdy se hlavní index S&P 500 dostal nad magickou hranici 4400 bodů. Býčí trend, který aktuálně na akciích panuje, je překvapivě silný a probíhá navzdory válce na Ukrajině, vysokým úrokovým sazbám nebo relativně slabému ekonomickému růstu. Bude nesmírně zajímavé sledovat, jak se situace bude vyvíjet v období prázdnin a obecně nižší likvidity na finančních trzích.
Ministerstvo financí včera po zavření burzy zaskočilo veřejnost a evidentně i samotné vedení ČEZ, když na poslední chvíli oznámilo svůj návrh dividendy 145 korun na akcii podniku. Do té doby se totiž počítalo s tím, že resort nebude navrhovat vyšší dividendu, než jakou navrhuje ČEZ, tedy 117 korun za akcii. Ostatně ještě v květnu ministerstvo financí ujišťovalo, že vyšší dividendu než 117 korun žádat nebude. A včerejší raně odpolední firemní komunikace ČEZ hovoří stále jednoznačně o částce 117 korun na akcii. Zjevně teprve poměrně krátce před 17:00 hodinou, před vypršením termínu pro podávání návrhů dividendy, na ČEZ dorazila informace o protinávrhu vlády.
Ministerstvo financí přišlo po zavření burzy s překvapením. Bude žádat od ČEZ dividendu 145 korun na akcii. Přitom ještě minulý měsíc tvrdilo, že nebude žádat více, než navrhne sama firma. Vedení ČEZ přitom navrhuje 117 korun na akcii. Vláda si tak může z ČEZ vytáhnout o bezmála devět miliard korun více, než ještě minulý měsíc v maximalistickém scénáři zamýšlela.
Ministerstvo financí s ohledem na loňský rekordní zisk energetické společnosti ČEZ a pozitivní výhled jejího dalšího hospodaření navrhuje výplatu dividendy 145 korun na akcii. Vedení ČEZ navrhlo vyplacení 80 procent z loňského čistého zisku, což je 117 korun na akcii.
Valná hromada energetické skupiny ČEZ, která se uskuteční 26. června v Praze, nebude mít na programu otázku možné transformace ČEZ. Žádný z akcionářů o to nepožádal, uvedl mluvčí energetické skupiny Ladislav Kříž.
Společnost Geomet, kterou z 51 procent vlastní ČEZ a menší polovinu pak australská těžební společnost European Metals Holdings, koupila pozemky v průmyslovém areálu Dukla. Postavit na nich hodlá postavit závod na zpracování lithia z nedalekého Cínovce na Teplicku. Kupní cena pozemku se podle serveru Seznam Zprávy vyšplhala skoro na miliardu korun.
Letošní schodek státního rozpočtu může být rekordní, i 450 miliard korun. I Národní rozpočtová rada už v podstatě vylučuje, že by vláda mohla splnit svůj nyní plánovaný schodek. Novela zákona o rozpočtu bude nezbytná, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Akcie společnosti ČEZ jsou na pražské burze jednak tahounem, tvoří v objemu vložených financí téměř polovinu všech investic „drobných“ investorů. Na druhé straně kolem společnosti ČEZ je nyní nepřehledné dění. Zejména proto, že vláda má jakési záměry s firmou, ve které stát vlastní sedmdesát procent podílu, ale zároveň nedokáže veřejně sdělit, co se bude s energetickou společností dál dít.
Celé dění kolem takzvaného zestátnění části společnosti ČEZ budí víc otázek, než nabízí odpovědí. Klíčovou otázkou je, proč se vlastně celý tento cirkus kolem budoucnosti většinově státní firmy děje. Dají se na to uplatnit počty z prvního ročníku základní školy: Komu celá chystaná operace prospěje?
Kolem zestátnění části společnosti ČEZ se nyní vedou zákulisní debaty. Petr Koblic, který bude příští rok dvacátým rokem šéfovat pražské burze, se nachází v roli poradce či pozorovatele politického rozhodování. Nicméně akcie ČEZ jsou tahounem „jeho“ burzy. Pokud by z volného trhu odešly, mohlo by to mít fatální dopad na český kapitálový trh. Co se kolem dělení ČEZ děje? A jak celou situaci vnímá muž, který se energetikou „soukromě“ zabývá víc než dvacet let a jak říká, je jeho vášní?
Americký prezident Donald Trump prodloužil o 75 dní lhůtu pro prodej amerických aktiv čínské společnosti ByteDance, která vlastní populární aplikaci pro krátká videa TikTok. Zdůvodnil to tím, že na transakci je třeba ještě zapracovat. Zároveň uvedl, že se domnívá, že se v této záležitosti dosáhlo velkého pokroku.
Rozsáhlá nová cla, jež ve středu oznámil americký prezident Donald Trump 👱♂️, zřejmě povedou k větší inflaci a nižšímu ekonomickému růstu. Podle zpravodajských agentur to v pátek uvedl předseda americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Centrální banka podle něj musí zabránit tomu, aby nová situace vedla k trvale zvýšené inflaci, dodala agentura Bloomberg.
Číst více
Ruský raketový útok 🚀 na ukrajinské město Kryvyj Rih si dnes vyžádal nejméně 12 životů, včetně dvou dětských. Přes 50 lidí při zásahu obytné čtvrti utrpělo zranění, informuje agentura Reuters s odvoláním na zdejší činitele.
Evropské akcie v pátek pokračovaly v prudkém poklesu ⬇. Investoři nadále vyhodnocovali dopady nových cel na dovoz z většiny zemí do Spojených států, která tento týden oznámil americký prezident Donald Trump. K tomu přibyla odvetná cla a další protiopatření ze strany Číny. Panevropský index STOXX Europe 600 odepsal 5,1 procenta a uzavřel na 496,91 bodu.
Pražská burza se prudce propadla. Index PX v pátek klesl ↘ o 5,32 procenta na 1951,67 bodu a po měsíci zakončil pod 2️⃣0️⃣0️⃣0️⃣ body. V končícím obchodním týdnu index PX spadl o 7,9 procenta, což je nejvýraznější týdenní pokles od počátku epidemie covidu-19 v Česku před pěti lety.
Koruna v závěru týdne oslabila k euru i americkému dolaru. Kolem 17:00 se obchodovala za 25,21 koruny za euro 💶 a za 22,97 koruny za dolar 💲. Vůči jednotné evropské měně tak ztratila česká měna oproti čtvrtku 21 haléřů a k dolaru 48 haléřů.
Ratingová agentura S&P Global přehodnotí 🤔 po oznámení amerických cel všechny své makroekonomické prognózy. Takový krok zřejmě zvýší obavy, že se dostaví i vlna snižování ratingových známek, uvedla dnes agentura Reuters. Ratingy od S&P vyjadřují názor na důvěryhodnost a finanční zdraví tisíců firem a více než 130 zemí.
Číst více
Ceny ropy 🛢 v pátek navázaly na čtvrteční propad, severomořský Brent je nejníže od poloviny roku 2021. Hlavní příčinou jsou podle analytiků obavy ze slabé poptávky vyvolané celními poplatky, které zavádí administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Vliv má ale i překvapivé rozhodnutí členů skupiny OPEC+ zvýšit těžbu.
Číst více
Výpočet takzvaných recipročních cel, která ve středu oznámil americký prezident Donald Trump 👱♂️, připomíná práci umělé inteligence (AI). Napsal to portál The Verge, podle kterého podobnou metodiku výpočtu, kterou Trumpova administrativa zvolila, doporučují i chatboty ChatGPT, Gemini, Grok a Claude.
Číst více
Generální tajemník NATO Mark Rutte dnes na tiskové konferenci v Bruselu zopakoval, že cesta Ukrajiny do NATO je nezvratná. Ukrajincům ale nikdy nebylo slíbeno, že bude členství v NATO součástí případné mírové dohody, dodal Rutte po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance.
