Kolem zestátnění části společnosti ČEZ se nyní vedou zákulisní debaty. Petr Koblic, který bude příští rok dvacátým rokem šéfovat pražské burze, se nachází v roli poradce či pozorovatele politického rozhodování. Nicméně akcie ČEZ jsou tahounem „jeho“ burzy. Pokud by z volného trhu odešly, mohlo by to mít fatální dopad na český kapitálový trh. Co se kolem dělení ČEZ děje? A jak celou situaci vnímá muž, který se energetikou „soukromě“ zabývá víc než dvacet let a jak říká, je jeho vášní?
V uplynulém období technologické společnosti dál táhnuly americký akciový trh vzhůru, když zejména Microsoft v očekávání „boomu“ AI atakuje svoje historická maxima. Americký Nasdaq se nachází na nejvyšších úrovních od loňského srpna. Situace kolem jednání o dluhovém limitu USA se postupně zlepšuje. Prezident Biden zůstává optimistický ohledně dosažení dohody, ale trhy sledují především komentáře předsedy Sněmovny reprezentantů Kevina McCarthyho k této otázce. A co se děje okolo akcií ČEZ?
Rozmohl se nám tady takový nešvar. Vládnoucí středopravicová vláda se rozhodla definitivně skoncovat s Pražskou burzou, a to prostřednictvím nejvíce likvidního titulu v podobě energetického gigantu ČEZ. Od oznámení, že se vláda posunula vpřed s novou legislativou zaměřenou proti menšinovým akcionářům, akcie ztratily přes 18 procent. Jakým směrem se bude situace kolem ČEZ dále vyvíjet? Odpověď na tuto otázku se snaží ekonom a analytik Kryštof Míšek.
ČEZ těžce krvácí i dnes, za týden přišel o 130 miliard své hodnoty. Důvodem je zjevná snaha vlády de facto vytěsnit menšinové akcionáře za pro ně na až tak výhodných podmínek, někteří z nich proto hovoří o „zločinecké akci“, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Akcie energetické společnosti ČEZ na pražské burze dnes dopoledne pokračují v prudkém poklesu. Krátce po 11:00 ztrácely víc než pět procent a jejich cena se po dvou měsících dostala pod 1000 korun. Dolů tak táhnou celou burzu.
Akcie energetické společnosti ČEZ klesly o osm procent na 1041 korun. Výrazným poklesem reagovaly na vládní návrh zákona, který otevírá cestu k rozdělení této klíčové polostátní firmy na plně státní a soukromou část. K zestátnění podniku či jeho části je potřeba souhlas 90 procent akcionářů, nově by ale stačilo 75 procent. Stát přitom vlastní zhruba 70 procent ČEZ.
Vláda dnes připravila ČEZ o 46 miliard korun jeho hodnoty. Dnešní propad akcií ČEZ je reakcí na návrh vlády schválit „lex ČEZ“, zákon, který by usnadnil zestátnění podniku či jeho části. Titulu nepomáhají ani predikce Raiffeisenbanky, která předvídá prudký pád akcií z nynějších 1050 na 600 korun za kus, vysvětluje dnešní energetický výprodej na burze ekonom Lukáš Kovanda.
Americká inflace byla opět tématem číslo jedna. Zveřejnění indexu spotřebitelských cen v USA zvýšilo několik týdnů klesající volatilitu a solidně rozhýbalo index akcií S&P 500. Investoři nadále spekulují o tom, jestli případná recese donutí Fed v druhé polovině roku snižovat úrokové sazby, nebo to je „no go“. Svoje hospodářská čísla za letošní první čtvrtletí zveřejnil ČEZ a vláda Petra Fialy oznámila své plánované úspory ve veřejném rozpočtu.
Energetický gigant plánuje využít největší část peněz ze zbylého zisku, který nerozdělí akcionářům, na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a na investice do energetických služeb (ESCO) v Česku i v zahraničí. Podpořit chce ČEZ také investice do distribuce nebo k vylepšení svého portfolia, řekl finanční ředitel skupiny Martin Novák.
Zisk ČEZ propadl v prvním čtvrtletí o 60 procent na 10,8 miliardy korun. Představenstvo polostátního energetického gigantu ale navrhlo rekordní dividendu z loňského zisku ve výši 117 korun na akcii. Firma to uvedla na svých webových stránkách.
Akcie energetické firmy ČEZ se dostaly na nejvyšší cenu téměř za 15 let. Zdražily o 1,83 procenta na 1222 korun za akcii. Vyšší byla jejich cena naposledy v září 2008. Index PX pražské burzy právě hlavně díky růstu emise ČEZ stoupl o 0,42 procenta na 1389,99 bodu.
Novostavby, které plánují příspěvkové organizace ministerstva kultury, představují projekty za miliardy korun. Ceny od původních odhadů z roku 2019 razantně stouply. Depozitář Národní galerie Praha v pražských Jinonicích by měl stát 2,19 miliardy korun. Projekt Středoevropského fóra Muzea umění Olomouc je za více než 1,19 miliardy korun. Národní knihovna v pražské Hostivaři staví poslední část svého depozitáře za 770 milionů korun.
Světová výstava Expo se koná každých pět let na různých místech světa. Letos tuto globální akci hostí japonská Ósaka, kde v neděli 13. dubna otevře své brány návštěvníkům, které bude vítat až do poloviny října.
Agentura Standard & Poor's zhoršila výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti Maďarska na negativní kvůli rostoucím rizikům pro fiskální stabilitu způsobenou obchodními válkami, nižším přílivem peněz z fondů Evropské unie a vysokým nákladům na obsluhu dluhu v souvislosti s uvolněním rozpočtu před volbami v roce 2026.
Argentina si zajistila nové financování od Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v celkové výši 32 miliard dolarů. Dalších 10 miliard dolarů pomoci pro Argentinu oznámila Meziamerická rozvojová banka, informovaly tiskové agentury s odkazem na prohlášení obou institucí. Světová banka označila nový podpůrný balík za "významné vyjádření důvěry" vládě. Argentinská centrální banka spolu s tím po letech částečně uvolní kurz pesa.
Rodiče utratí letos za letní aktivity 👶👶👶dětí více než v loňském roce. Přes 5000 Kč za jedno dítě zaplatí za pobytový tábor letos čtvrtina rodičů. Na pobytový tábor jelo loni 48 procent dětí, letos to bude 53 procent, vyplývá z březnového průzkumu poskytovatele půjček Provident Financial mezi více než tisícovkou rodin.
