Rozsáhlá obchodní válka se Spojenými státy by mohla výrazně zvýšit inflaci a snížit ekonomický růst eurozóny, uvedla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Řešením takové situace by podle ní mohla být užší spolupráce s ostatními státy.
Ekonomika eurozóny by v příštích měsících mohla růst pomalejším tempem a její výhled pro středně dlouhé období zůstává nejistý. Uvedla to prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová při vystoupení před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti. Prohlásila rovněž, že boj s vysokou inflací se blíží ke konci.
Evropa by měla s příštím americkým prezidentem Donaldem Trumpem spolupracovat v oblasti cel a nakupovat více zboží vyrobeného ve Spojených státech, aby se tak vyhnula obchodní válce. V rozhovoru s listem Financial Times to řekla šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Růst spotřebitelských cen v eurozóně směřuje k 2procentnímu cíli Evropské centrální banky, ale podle předsedkyně Christine Lagardeové tento boj ještě není vyhrán. „Cíl je na dohled, ale nebudu vám říkat, že inflace je pod kontrolou,“ řekla v rozhovoru pro Le Monde, který citovala agentura Bloomberg.
Čím dál více činitelů Evropské centrální banky (ECB) se přiklání k zářijovému snížení úrokových sazeb v eurozóně. Odvrátit by ho tak mohlo jen velké překvapení v ekonomických údajích zveřejněných v příštích týdnech. Podle agentury Reuters to vyplývá z rozhovorů s řadou zdrojů z ECB.
Evropská centrální banka (ECB) má před sebou ještě dlouhou cestu, než se jí podaří zkrotit inflaci, a musí tak nadále brzdit hospodářský růst, uvedla na blogu banky její prezidentka Christine Lagardeová. Centrální banka ve čtvrtek poprvé po pěti letech snížila úrokové sazby, ale po řadě neuspokojivých údajů o mzdách a inflaci v posledních týdnech se zdržela příslibu dalšího uvolňování měnové politiky.
Investoři se těší na čtvrteční den. Evropská centrální banka téměř jistě zahájí cyklus snižování úrokových sazeb, což na jedné straně povede k mírnému tlaku na kurz eura, ale také se mnohem více firem rozhoupe k investiční aktivitě, díky levnějšímu financování. Evropa se tak utrhne od Ameriky, která kvůli neutuchající inflaci s poklesem sazeb otálí. Problémy však mohou přijít rychleji, než si mnozí uvědomují.
Evropské banky vyzývají Evropskou unii, aby je označila za strategické odvětví. Varují, že v sázce je jejich konkurenceschopnost a budoucnost EU, uvedla agentura Reuters s odvoláním na seznam 45 návrhů sestavený Evropskou bankovní federací (EBF), jejímž členem je také Česká bankovní asociace (ČBA).
Zasedání Evropské centrální banky (ECB) z minulého týdne jen potvrdilo, co mnozí ekonomové a analytici již delší dobu tvrdí – politika ECB je dlouhodobě poměrně „schizofrenní“ a „bezkrevná“. Ve vztahu k ekonomice, vývoji inflace a úrokových sazeb v měnové unii, zůstává měnová autorita ve složité situaci.
Pro českou bezpečnost mohou být brzy zásadní dvě věci: dobré vztahy s Trumpem a plnění závazků vůči NATO, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
