Donald Trump hrozí Evropské unii novými cly, pokud ta nezačne odebírat více amerického plynu a ropy. Je to špatná zpráva hlavně pro Roberta Fica s Viktorem Orbánem, které staví proti Trumpovi s Volodymyrem Zelenským.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by mohl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o šest procent na rekordních zhruba šest bilionů korun z loňských 5,67 bilionu korun. Růstu exportu v korunovém vyjádření výrazně pomáhá letošní oslabení kurzu koruny vůči euru. Na dnešním Exportním fóru v Mladých Bukách na Trutnovsku to řekl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Pro rok 2025 asociace čeká snížení vývozu.
Evropa by měla s příštím americkým prezidentem Donaldem Trumpem spolupracovat v oblasti cel a nakupovat více zboží vyrobeného ve Spojených státech, aby se tak vyhnula obchodní válce. V rozhovoru s listem Financial Times to řekla šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
Z oslabování eura i české koruny po Trumpově vítězství by mohla profitovat skupina evropských firem s vysokým vývozem za Atlantik. Slabší evropské měny by naopak mohly do Evropy přivézt zvýšenou inflaci.
Cla, která se chystá zavést nový americký prezident Donald Trump, mohou poškodit kvetoucí automobilový průmysl na Slovensku. Tato středoevropská země přezdívaná evropský Detroit vyrábí více aut na hlavu než kterýkoli jiný stát na světě, a je tak velmi výrazně vystavena Trumpově politice America First (Amerika na prvním místě), píše zpravodajský web CNBC.
Akcie výrobců automobilů na evropských burzách oslabily poté, co zvolený prezident USA Donald Trump slíbil uvalit nová cla na dovoz z Kanady, Mexika a Číny. Ohrozil tím úzce provázané dodavatelské řetězce v odvětví a vyvolal obavy investorů z vyšších nákladů, uvedla agentura Reuters.
Naděje, že zvolený americký prezident Donald Trump se cly couvne, bere zasvé. Překvapivě brzy se rozmáchl ke svému prvnímu úderu, jímž – ještě překvapivěji – míří ponejvíce na své sousedy.
Zvolený americký prezident Donald Trump uvažuje o variantě, že na post ministra financí navrhne někdejšího člena Rady guvernérů Fedu Kevina Warshe s ujednáním, že v roce 2026 by mohl být nominován do čela americké centrální banky (Fed). Právě tehdy totiž vyprší mandát současného předsedy Fedu Jeroma Powella. Píše o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. Sám Trump se k této věci nevyjádřil a jeho tým na dotaz listu nereagoval. Deník upozornil, že nemusí jít o konečné Trumpovo rozhodnutí.
Příští rok by měl být po čtyřech letech divokého ekonomického vývoje v Česku konečně klidnější, říká David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte. Zažili jsme covid, dva roky vysoké inflace, předražené energie. Rok 2025 by podle Marka měl být víc v klidu. Ale na obzoru je další neznámá. Donald Trump. Pokud zavede cla na dovoz zboží, jak o tom mluvil ve své předvolební kampani, mohlo by se to výrazně dotknout i české ekonomiky. Takže, po několika divokých letech nás čeká co?
Výrazné navýšení cel představuje z hlediska české ekonomiky hlavní bezprostřední hrozbu plynoucí z dnešního znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.
Pravděpodobnost vítězství Donalda Trumpa v zítřejších prezidentských volbách v USA sice v posledních dnech poklesla, nicméně stále se pohybuje kolem 50 procent. Jen o něco nižší pravděpodobnost tak má zavedení cel, jaká Spojené státy nepamatují od 40. let minulého století. Trump totiž z dramaticky navýšených cel učinil v rámci předvolební kampaně středobod svých slibů v ekonomické oblasti. Samozřejmě, může jít jen o předvolební rétoriku, nicméně pravděpodobnost toho poměrně nízká. Mnohem spíše by Trump nová cla zaváděl. Argumentuje totiž soustavně, že cla povedou k masivní tvorbě pracovních míst v USA.
Index PX pražské burzy 📈 zpevnil o 0,85 procenta na 2029,58 bodu. K růstu mu pomohly především akcie pojišťovny VIG a energetické skupiny ČEZ. Se ziskem zakončilo dnešní obchodování pět z 11 emisí ovlivňujících hodnotu indexu. Další čtyři tituly stagnovaly. Nejvýraznější růst zaznamenaly cenné papíry rakouské pojišťovny VIG, které zdražily o 2,52 procenta na 937 korun.
