Již za týden budeme odpočítávat první hodiny a dny roku 2024. Co od nej čekat? Jak změní kurz koruny, úroky hypoték, cen realit, pohonných hmot či elektřiny pro nabíjení vozů?
Americká centrální banka (Fed) ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru ponechala základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň za 22 let.
Skupina Fipox nabídla jedinému z věřitelů Sberbank CZ, který se odvolal proti plánovanému vyplacení podstatné části pohledávek v polovině prosince, odkoupení jeho pohledávky v hodnotě 100 procent. Cílem skupiny je podle ní okamžité stažení odvolání a odblokování procesu výplaty 57 miliard korun 15 300 věřitelům.
Již tuto středu odstartuje týden, během něhož zasednou po celém světě centrální bankéři. A budou rozhodovat o tom, s jakou měnovou politikou zakončí svět 2023. Obecně se očekává, že ve většině významných ekonomik zůstanou sazby na stávajících úrovních. Výjimku tvoří latinsko-americké státy, Norsko a také Česká republika. Rozhoupou se radní ČNB ke snížení sazeb? O jakých poklesech se spekuluje? A jak se na tom podepsala dnes zveřejněná inflace ve výši 7,3 procenta?
Listopadová inflace v Česku mírně předčila očekávání, což zvyšuje pravděpodobnost, že Česká národní banka zahájí snižování úrokových sazeb až příští rok, a ne ještě letos. Meziroční inflace vykázala v listopadu úroveň 7,3 procenta. Česká národní banka přitom ve své aktuální prognóze počítala s inflací čítající „jen“ 7,1 procenta. Listopadová inflace je rovněž mírně vyšší, než s jakou počítal trh – ten předpokládal inflaci ve výši 7,2 procenta.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v listopadu zpomalil na 7,3 procenta z říjnových 8,5 procenta. Zmírnil se například růst cen potravin či elektřiny. Ceny plynu nebo tuhých paliv dokonce oproti loňsku klesly. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). Navzdory opětovnému zpomalení inflace po jejím říjnovém nárůstu je růst cen stále vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,1 procenta.
Pokud Česká národní banka sníží do konce roku úrokové sazby, učiní tak pomalu a rozvážně a bude dál chránit ekonomiku před inflací. Poslancům z rozpočtového výboru to ve středu řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Nejbližší měnové zasedání Bankovní rady ČNB, kde se bude jednat o sazbách, je naplánováno na 21. prosince.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu zmírnila pravidla pro poskytování hypoték. Od ledna už banky nebudou muset uplatňovat limit maximální výše celkového dluhu žadatele vůči jeho ročnímu příjmu, takzvaný ukazatel DTI. V platnosti nadále zůstává maximální poměr výše hypotečního úvěru vůči hodnotě zastavené nemovitosti, uvedla členka bankovní rady Karina Kubelková. Centrální bankéři také oznámili, že finanční sektor v ČR zůstává podle zátěžových testů odolný i vůči zhoršenému ekonomickému vývoji. A ponechali sazbu na ochranu úvěrového trhu na dvou procentech.
Dva roky se v Česku vede debata, jestli ceny nemovitostí klesnou, nebo budou dál růst. Vše se odvíjí od úrokových sazeb České národní banky. Spousta ekonomů se domnívá, že sazby při letošním posledním měnovém zasedání České národní banky, které se koná 21. prosince, klesnou. Aspoň o čtvrt procentního bodu. To je všeobecné očekávání. Jan Sadil, dlouholetý šéf Hypoteční banky, nyní šéf developerské společnosti JRD, tyto předpoklady nesdílí. Domnívá se, že národní banka posune úrokovou sazbu níže až v příštím roce.
Na hypotečním trhu sledujeme první tání. Banky a stavební spořitelny poskytly v říjnu hypoteční úvěry za 16,1 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 123 procent. Úroková sazba u skutečně nových hypoték bez refinancování klesla říjnu ze zářijových 5,74 procenta na 5,71 procenta, a byla tak nejníže od července 2022. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
Dva až tři kliky v mobilu a máte nastavenou novinku s názvem „Platby na kontakt“. Ode dneška to již umí a nabízí šest bank v Česku a další to připravují na rok 2024. Nejde sice o žádnou revoluci, ale je to docela pohodlné a usnadňuje to okamžité posílání drobných plateb v korunách mezi přáteli a rodinou. Současně to eliminuje chybné zadávání čísla účtu. Vyzkoušeli jsme novinku za vás hned ve čtyřech bankách a je to intuitivní a docela rychlé. Přečtěte si, jak na to.
Podzemní vodu, kterou v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku kontaminoval po havárii cisteren toxický benzen, by měly od příštího týdne 🚿 čistit obří dvacetitunové filtry s aktivním uhlím. Jde o jedno ze zásadních opatření, které navrhla ve svém plánu sanační firma. Souhrn opatření by měla na začátku příštího týdne schválit Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).
Cena zlata se 📈 vyšplhala na nové rekordní maximum. Vzhůru ji tlačí eskalující obchodní válka mezi USA a Čínou a slabší kurz dolaru, napsala agentura Reuters. Podle údajů agentury Bloomberg cena žlutého kovu vystoupila až na zhruba 3175 dolarů (přes 71 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Později však o část zisků přišla.
Celková celní zátěž čínského dovozu do USA teď činí 1️⃣4️⃣5️⃣ procent. Bílý dům to potvrdil televizi CNBC. Prezident Donald Trump ve středu na síti Truth Social oznámil, že clo na čínský dovoz navyšuje na 125 procent.
Pražská burza po týdnu opět zavřela nad hranicí 2000 bodů. Poté, co americký prezident 👴 Donald Trump ve středu oznámil odložení cel, dnes index PX posílil o 3,54 procenta na 2002,83 bodu. Rostly všechny hlavní tituly, některé i o více než pět procent. Aktivita na trhu byla vysoká. Celkový objem obchodů dosáhl nadprůměrných 1,67 miliardy korun.
Investiční fond TCF Capital zakladatele Rohlíku 👨 Tomáše Čupra získal výměnou za financování většinový podíl ve startupu Macromo, který se věnuje analýze DNA. Uvedl to server E15. Podle něj fond neupřesnil, jak velký podíl získal či kolik chce do Macroma investovat. Podle serveru ale akvizice souvisí s tím, že Čupr nedávno ovládl lékárenskou firmu Pilulka a chce vybudovat novou zdravotní divizi.
Americké akcie se v úvodu dnešního obchodování po středečním prudkém posílení vracejí k 📉 poklesu. Technologický index Nasdaq vykazoval kolem 16:30 středoevropského letního času pokles o 3,4 procenta na 16.356 bodů. Širší index S&P 500 odepisoval 2,7 procenta na 5310 bodů a Dow Jonesův index klesal o 2,2 procenta na 39.723 bodů.
Ceny ropy obnovily 📉 propad po výrazném středečním růstu, za kterým stálo rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit platnost zvýšených cel na dovoz do USA ze všech zemí s výjimkou Číny. Severomořská ropa Brent krátce před 16:30 středoevropského letního času ztrácela zhruba čtyři procenta a pohybovala se v blízkosti 63 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala pokles o zhruba 4,4 procenta a vrátila se pod 60 dolarů za barel.
Datová centra budou do roku 2030 potřebovat 📈 dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
Skupině Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského loni klesly tržby na 2️⃣3️⃣,3️⃣ miliardy eur (zhruba 585 miliard korun) z 24 miliard eur (603 miliard korun) o rok dřív. Snížil se také provozní zisk EBITDA z 3,6 miliardy eur (zhruba 90 miliard korun) v roce 2023 na loňských 2,6 miliardy eur (65 miliard korun).
Energetické firmy ovládané společností EP Group miliardáře Daniela Křetínského loni vykázaly tržby 34,5 miliardy eur (866 miliard korun), provozní zisk EBITDA byl 5,5 miliardy eur (138 miliard korun). Předběžné neauditované výsledky poskytl mluvčí Křetínského firem 👨 Daniel Častvaj. Meziroční srovnání neposkytl s poukazem na loňské akvizice Křetínského energetických firem.