Bankovní rada České národní banky (ČNB) znovu podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Sazba se naposledy měnila před rokem, kdy ji ČNB zvýšila o 1,25 procentního bodu na současnou úroveň. Bankovní rada také potvrdila závazek, že bude nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Inflační vlna, která se právě prohání Evropou, je mnohým stoupencům eura argumentem pro co nejrychlejší vstup do eurozóny. Upozorňují, že Česko vykazuje vyšší inflaci než většina zemí eurozóny, přestože muselo jít s úrokovými sazbami znatelně výše než právě eurozóna. Vždyť základní úroková sazba eurozóny nyní činí čtyři procenta, zatímco ta česká je už rok na úrovni sedmi procent. Inflace v Česku v květnu činila podle ČSÚ 11,1 procenta, kdežto v eurozóně jen 6,1 procenta.
Slovensko má vyšší inflaci než Česko. A podle Bloombergu ji výrazně vyšší bude mít už po celý letošek, a pak i v následujících dvou letech. Kvůli přijetí eura totiž Slovensko nemůže s inflací bojovat účinněji, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil v prvním čtvrtletí letošního roku po sérii schodků přebytkem zhruba 39,6 miliardy korun. Předběžné údaje zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Loni ve stejném období vykázala bilance schodek 19,2 miliardy. Před letošním prvním kvartálem byla naposledy v přebytku v prvním čtvrtletí roku 2021.
Investování do ikonických akcií typu Apple nebo do podílových fondů podle ESG principů není už nic nového. To, že se ale dá investovat do konkrétních podniků i přímo u nás a s průměrným 12procentním zhodnocením, až tak známé ještě stále není. Přes takzvaný investiční crowdfunding, můžete i jen s tisícikorunou podpořit značky jako je Remoska, revitalizovaný Znojemský městský pivovar nebo třeba továrna na matrace a přikrývky PiCaSo z Mikulova či rodinná firma na světelnou výzdobu Decoled.
Inflace v Česku je neústupnější, než experti čekali. Drží se České republiky „jako klíště“. Experti se před oznámením dnešních čísel shodovali, že v meziročním vyjádření inflace klesne pod úroveň 11 procent. Místo toho však vykázala úroveň 11,1 procenta. I tak ale platí, že inflace je v meziročním vyjádření nyní nejnižší od loňského února, podotýká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Měnová politika České národní banky (ČNB) by měla kvůli vysoké inflaci být aktivističtější, stále je příliš uvolněná. Uvedly do ekonomky Helena Horská a Jana Matesová v dnešních Otázkách Václava Moravce. Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl je skeptický tomu, že by se inflace mohla vrátit ke dvěma procentům už začátkem příštího roku. V dubnu činila meziroční míra inflace 12,7 procenta.
Průměrná sazba hypoték na počátku června nepatrně klesla na 6,30 procenta z květnových 6,32 procenta. Vrátila se tak na dubnovou úroveň. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě údajů k pátému pracovnímu dni každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
Česká národní banka (ČNB) od července 2023 zmírní jedno z pravidel pro poskytování hypoték. Jmenovitě jde o limit výše splátek k čistému měsíčnímu příjmu, tzv. ukazatel DSTI. Samotné „změkčení“ jednoho z parametrů pro žadatele o hypotéky trhu však nejspíše výrazněji nepomůže, přestože jde o zásadní parametr, který mnohým blokoval šanci na získání hypotéky, míní šéf nemovitostního financování Trinity Bank Jiří Vančura.
Hospodářský růst v letošním roce dosáhne 0,3 procenta. Brzdit ho bude hlavně klesající spotřeba domácností, kterou táhnou dolů rostoucí životní náklady. Letošní inflace by pak měla dosáhnout 10,9 procenta. V příštím roce růst cen zpomalí ke třem procentům, což přispěje i k oživení spotřeby domácností a tím i ekonomického růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) by se měl příští rok zvýšit o 2,6 procenta. Vyplývá to z pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz ministerstva a 15 dalších tuzemských odborných institucí.
Během minulého týdne akciové trhy projevily opět větší nestabilitu, a to navzdory pozitivním zprávám o dosažení dohody ohledně problematického dluhového stropu. S&P 500 se opět neúspěšně pokusil překročit hranici 4200 bodů a následně se odrážel zpět. Nyní se pozornost obrací k slabším makroekonomickým údajům, které naznačují ochlazení poptávky a výhledu pro budoucí růst ekonomiky. Americký Fed si rovněž připravuje půdu pro další zvýšení sazeb.
