Česká ekonomika vystoupila z recese, v letošním roce mírně poroste o 0,4 procenta. Růst bude postupně zrychlovat, v příštím roce se přiblíží ke třem procentům. Inflace se letos v průměru dostane k 11 procentům a citelněji ke třem procentům klesne až v roce 2024. Vyplývá to z makroekonomické prognózy České bankovní asociace (ČBA)
Do sporu, kdo může za inflaci, která v Česku patří k nejvyšším v Evropě, se vložil místopředseda Poslanecké sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Podle něj největší zodpovědnost nese Česká národní banka, ačkoli mezi faktory patří i velmi uvolněná rozpočtová politika, která byla už před pandemií covidu-19.
Tržby tuzemských maloobchodníků se v březnu nečekaně silně propadly, meziročně o 8,1 procenta. Tak velký propad nikdo z expertů oslovených agenturou Bloomberg nepředvídal. Očekával se propad jen o 6,6 procenta, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Česká národní banka viní z inflace vládní deficity, jenže zároveň ve své aktuální prognóze přiznává, že vláda už příští rok stáhne deficit pohodlně pod úroveň maastrichtského kritéria pro přijetí eura. Vládě to může pomoci vyhrát volby.
Za inflaci může vláda, prohlásil razantně guvernér České národní banky Aleš Michl. Za inflaci je plně odpovědná Česká národní banka a její měnová politika, kontroval neméně ostře premiér Petr Fiala. Rozhořel se nám tu spor, který země dlouho neviděla. A je to dobře. O podstatě tuzemské inflace je totiž potřeba mluvit čím dál víc.
Premiér Petr Fiala (ODS) zpochybnil slova guvernéra České národní banky Aleše Michla o proinflačním působení deficitů státního rozpočtu. Za inflaci je zodpovědná především ČNB, její guvernér by neměl házet vinu na vládu, řekl premiér v rozhovoru pro CNN Prima News. Naznačil, že centrální banka by mohla proti inflaci udělat víc.
Guvernér ČNB Michl viní z inflačních rizik hlavně Fialovu vládu, neboť ta hospodaří s historicky rekordním schodkem. Obava ČNB z přetrvávající vysoké inflace houstne, poprvé po letech končí hlasování její bankovní rady nejtěsnějším možným výsledkem, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) i na dnešním jednání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Na stejné úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Růst sazeb byl blíž než doposud. Tři ze sedmi členů rady byli pro zvýšení o 0,25 procentního bodu. Guvernér ČNB Aleš Michl výrazně zostřil rétoriku a naznačil, že centrální banka může zvýšit sazby už na příštím zasedání, pokud inflace nebude klesat dostatečně rychle.
Bývalý viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký (52) je od května 2023 předsedou představenstva Národní rozvojové banky (NRB). Ve funkci nahradil Jiřího Jiráska, jenž vedl banku od ledna 2016. NRB o tom dnes informovala ČTK v tiskové zprávě.
