Inflace v Česku, meziroční na úrovni 18 procenta, za měsíc září opět překonává drtivou většinu expertních odhadů. Je nejvyšší od prosince 1993. Vyšší než většinově předpokládaná je i inflace meziměsíční. Zkrocení inflace bude tedy ještě náročný zápas, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Hned několik významných centrálních bank v tomto týdnu zvýší úrokové sazby. Opět. A nejspíš znovu prudce. Aktuální zvyšování sazeb přitom snižuje růst jednotlivých ekonomik a podle řady ekonomů se tak již nelze vyhnout recesi. To však není chyba, ale vlastnost, míní centrální bankéři. Snaží se totiž z finančního světa odsát část peněz, které způsobují aktuální inflaci.
Londýn, Sydney, Stockholm, Seattle a blízká hranice mezi USA a Kanadou. Tyto oblasti patří k nejpřehřátějším nemovitostním trhům světa. Ale situace se začíná měnit a na mnohých z nich již ceny domů a bytů začaly klesat. Někde dokonce o desítky procent. Jaká je situace v Praze a dalších českých městech?
Na oslavy poklesu inflace je zatím ještě docela brzo. Pravděpodobný je totiž další vzestup cen už v podzimních měsících, píše ve svém komentáři Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
Inflace poprvé od loňského června zpomaluje, což je poměrně nečekané. Uhlí či dřevo zdražují výrazněji než elektřina, neboť Češi se v obavě právě i z drahé elektřiny horečně předzásobují.
Pokles cen pohonných hmot byl hlavním důvodem zpomalení růstu cen v srpnu. Naopak ceny spojené s bydlením rostou raketově vzhůru, vychází z dat Českého statistického úřadu.
Den D. Tím se zdá být pátek 9. září. V Bruselu se schází evropští lídři a energetičtí experti, aby dojednali společné unijní řešení energetické krize. A v Praze probíhá setkání evropských ministrů financí a guvernérů. Téma? Očekávaná recese. Té přitom podle slov evropského komisaře pro ekonomiku Paola Gentiloniho lze ještě zabránit.
Zvýšení úrokových sazeb v eurozóně bude znamenat vyšší tlak na českou korunu, takže Česká národní banka bude muset zřejmě vynaložit více peněz na bránění jejímu oslabení, shodují se ekonomičtí experti.
Po dlouhých měsících růstu úrokové sazby hypoték konečně mírně klesly. Na měsíčních splátkách se to ale významně neprojeví. Přichází tolik vyhlížená změna trendu? Záleží, jak se k tomu postaví ČNB. Zatím jde pokles úroků pouze na vrub konkurenčního boje bank, které tasí kartu akčních nabídek.
V posledních čtyřech měsících letošního roku čeká refinancování hypoték možná až desítky tisíc českých domácností. Přesná čísla zatím nemá ani ČNB, nejvyšší orgán dohledu nad finančním trhem.
Lidé nechtějí pracovat, zvykli si, že se o ně někdo postará. Covid toto uvažování podpořil. Krize s energiemi nám může pomoci se probrat, míní Mojmír Hampl, šéf Úřadu národní rozpočtové rady, která dodává ekonomické podklady vládě. Podle Hampla se křivky příjmů a výdajů rozšiřují jako nůžky a samozřejmě vedou výdaje. Nejvíce ho nyní děsí, jakou rychlostí se zvyšují schodky veřejných rozpočtů, jak nabobtnává státní správa. „Nic z toho není podepřeno prací,” říká bývalý viceguvernér České národní banky.
