Nedávnou „medvědí rallye“ vystřídaly poklesy a volatilita. Obavy o ekonomický růst v Evropě a USA, pravděpodobný další růst úrokových sazeb v příštím měsíci a příliv negativních makro dat měly vliv na obchodování v týdnu. Z pohledu indexu S&P 500 se trhy ocitly i kolem 4100 bodů. A jaké události měly největší dopad na akcie?
Češi splácí své hypotéky nejvzorněji v celé historii. Nemá tak vůbec žádný smysl, aby Fialova vláda do výpočtu příspěvku na bydlení zahrnula splátky hypotéky. Včera se ovšem pro zvážení takové možnosti vyslovil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Z nejnovějších, červnových údajů České národní banky plyne, že podíl nesplácených nebo jinak problémových hypoték (takzvaně nevýkonných) je nyní nejnižší v celé historii sledování, tedy od roku 2002. Tento podíl totiž v červnu představoval jen 0,62 procenta na celkovém objemu hypotečních úvěrů.
Na zaměstnance ČNB inflace nedolehne, všichni si letos automaticky platově polepší o zhruba 20 procent. Lidé by se jimi měli inspirovat a dojednat si k pracovní smlouvě inflační doložku – je to nejlepší zbraň proti inflaci.
Ekonomické zpomalení, které očekávali analytici, se stále nedostavuje. Státní i soukromé instituce tak začaly své prognózy vylepšovat. Důvod k radosti ale není, hospodářské zpomalení se jen odsouvá na příští rok.
Fialova vláda zvažuje zavedení takzvané válečné daně. To je však jen jiné označení pro daň z mimořádného či také neočekávaného zisku. A tato daň je jedním z typu sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla před volbami v programu jediná ze stran, a to KSČM.
Inflace v Česku po dlouhé době zaostala za prognózami. V červenci činila meziročně 17,5 procenta, zatímco ČNB počítala s 18,8 procenta. Trh pak čekal 17,6 procenta. Meziměsíčně inflace dosáhla 1,3 procenta, trh přitom čekal až 2,9 procenta, v konsensu 1,6 procenta. Meziměsíční růst cen pohánělo zejména markantní zdražení dovolených, o 23 procent v porovnání s červnem. Silný růst cen dovolených odráží skutečnost, že Češi na ni letos rozhodně nešetří, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Sice s velkým zpožděním, ale přece se finanční trhy mají možnost dozvědět se něco více o devizových intervencích ČNB. Poprvé letos intervenovala na začátku války na Ukrajině, avšak to šlo spíše o symbolické stomilionové částky. Od května však její aktivita na devizovém trhu výrazně zesílila.
Úroky u hypoték začínají podle Fincentrum Hypoindexu stagnovat. Průměrná nabídková sazba v srpnu vzrostla pouze o 0,04 procentního bodu na 6,28 procenta. Některé hypoteční úvěry dokonce zlevnily. Už v září ale může být vše jinak. Záleží, zda bankovní rada České národní banky (ČNB) zvedne sazby. Vyloučené to není. Tuto možnost již připouští i Aleš Michl, nový guvernér ČNB a vrchní odpůrce zvyšování sazeb.
Zlepšující se nálada na trzích, lepší výsledky firem a výrazné uzavíraní „krátkých pozic“ vynesly americké indexy (zejména technologický Nasdaq) opět k výšinám. Investoři jsou zjevně přesvědčeni, že to nejhorší je za námi. Historicky recese v USA přinesla větší pokles indexů (průměrně americký index S&P 500 klesá o více než třetinu hodnoty v medvědím trendu), než by odpovídalo současnému stavu. Uvidíme časem, kde nakonec bude pravda.
Česká národní banka by ráda rozšířila své zlaté rezervy přibližně desetinásobně, na více než 100 tun. Má se tak stát během několika let. V rozhovoru pro deník Právo to uvedl nový guvernér ČNB Aleš Michl. Do zlata zamýšlí takto rozsáhle investovat, neboť vývoj ceny drahého kovu má podle něj nulovou vazbu na vývoj cen akcií. Také podíl právě akcií v devizových rezervách chce nový guvernér navýšit.
Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. „Nebylo to jednoduché rozhodnutí, jsme ale přesvědčeni, že to bylo rozhodnutí správné,“ uvedl její nový šéf Aleš Michl v dokumentu zveřejněném na webu ČNB. Newstream přináší Slovo guvernéra v plném znění.
