Je to představa bizarní, možná dokonce těžko představitelná. Ale když se bavíte s lidmi z okolí národní banky, s ekonomy, s lidmi v pražských kavárnách, začne se vám vykreslovat netušený obraz. Novým guvernérem České národní banky by se po Jiřím Rusnokovi, který posledního června končí ve funkci, mohl stát Václav Klaus.
Banky a stavební spořitelny poskytly v březnu hypoteční úvěry za 30,3 miliardy korun, což je proti únoru nárůst o pět miliard, ale meziročně téměř o polovinu méně. Úroková sazba u skutečně nově poskytnutých hypoték v březnu vzrostla z únorových 3,84 na 4,15 procenta.
Česká inflace láme nové rekordy. Spotřebitelské ceny rostly v březnu o 12,7 % meziročně, což je 2,9procentního bodu nad poslední zimní prognózou centrální banky (a 0,4procentního bodu nad naším odhadem), a to zdaleka nebude ještě inflační vrchol.
Někteří klienti pojišťoven uvěřili, že životní pojistka je podvod a oni byli oklamáni. Předali své domnělé nároky spolku, který jim slibuje vymoci náhradu. Hrozí však pravý opak a oni mohou přijít o další peníze.
Česká národní banka ani vláda v aktuální situaci nemohou plně kontrolovat tuzemskou inflaci. Na jejím růstu se stále výrazněji podepisuje válka na Ukrajině, jejíž případné dlouhé trvání může vést i k recesi, domnívá se bývalý člen rady České národní banky Lubomír Lízal, který v současnosti vyučuje na Anglo-American University a ČVUT. „Pokud válka skončí brzy, vrchol inflace zažijeme již v létě a pak začne klesat. Pokud ne, budeme tu mít vyšší inflaci třeba i rok,“ domnívá se ekonom.
Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,50 procentního bodu na pět procent. Navýšení je v souladu s očekáváním trhu. Rizika a nejistoty odhadovaného vývoje jsou však podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka znatelně proinflační. „To oproti stávající prognóze vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu,“ uvedl Rusnok.
Už pozítří se zpřísňují podmínky hypoték. Poprvé v historii k němu dojde zákonnou formou, protože dosud ČNB podmínky zpřísňovala pouze formou doporučení.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýší základní úrokovou sazbu zřejmě o 0,5 procentního bodu na pět procent. Počítají s tím odhady ekonomů, které ČTK oslovila. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 2001. Ekonomové ale nevylučují zvýšení základní sazby i o 0,75 procentního bodu. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste.
Makroekonomický výhled je podle tuzemských analytiků výrazně jiný, než byl ještě před měsícem. Ekonomové oslovení v anketě Newstreamu očekávají dramatické zpomalení růstu ekonomiky. Kvůli konfliktu na Ukrajině a pádící inflaci není podle nich vyloučené, že se letošní růst hrubého domácího produktu bude pohybovat těsně nad nulou.
Zahraniční dluh České republiky na konci loňského roku dosáhl téměř 4,5 bilionu korun a představoval tak 73 procent HDP. V meziročním srovnání se vnější zadlužení Česka – konkrétně státu, centrální banky, obchodních bank a firem zvýšilo o 150 miliard korun, uvádí statistiky České národní banky.
Guvernér Jiří Rusnok během víkendu načrtl velmi pochmurnou vizi pro českou ekonomiku v tomto roce. V ČT hovořil o tom, že v důsledku války na Ukrajině „...na konci roku budeme rádi za černou nulu“. I když zdůraznil, že se jedná o jeho soukromý názor a neopírá se o novou prognózu, jeho výroky poměrně jasně ukazují, jak vnímá rizika spojená s ruskou invazí na Ukrajinu.
