Zatím se nemluví o tom, jestli ČNB pod novým guvernérem uskuteční detailní klimatický stres test bankovního sektoru, ke kterému už přistoupila Evropská centrální banka a centrální banky Francie, Británie, Nizozemska a Hongkongu. Vhodná kalibrace testu by byla pro ČNB výzvou, píše ve svém komentáři Martin Křivánek, expert na udržitelnost v bankovním sektoru z poradenské společnosti KPMG.
Česko má nejvyšší inflaci za skoro třicet let, poprvé od prosince 1993 přesahuje čtrnáct procent. A bude hůř. Blbě jsou na tom i jinde. Třeba v Estonsku je inflace takřka devatenáctiprocentní. Takže neobstojí tvrzení, že s eurem by byla inflace v ČR nutně nižší.
Zdražování předčilo očekávání analytiků. Tuzemská inflace, která patří mezi nejvyšší v Evropské unii, výrazně snižuje kupní sílu úspor českých domácností a může podle ekonomů vést k zániku firem, které nebudou schopny přenášet zvýšené náklady do koncových cen.
Jmenování Aleše Michla guvernérem České národní banky, o kterém spekulují média, může naznačovat výraznější změny v bankovní radě a následně tak změnit směřování měnové politiky. Vyplývá to z vyjádření oslovených ekonomů.
Meziroční inflace v dubnu zřejmě překonala 13procentní úroveň. Podle odhadů ekonomů, které ČTK oslovila, inflace stoupla na průměrných 13,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Za nárůstem jsou především zvyšující se náklady na bydlení včetně energií a zdražování potravin. Český statistický úřad zveřejní data o dubnové inflaci v úterý. Vrchol inflace lze podle ekonomů čekat na přelomu druhého a třetího čtvrtletí.
Prezident Miloš Zeman už podle zatím neoficiálních informací vybral nového guvernéra. Měl by se jím stát současný člen bankovní rady Aleš Michl, píší Seznam Zprávy s odkazem na zdroje obeznámené s jednáním prezidenta s jednotlivými kandidáty.
Česká národní banka zvýšila sazby o 75 bazických bodů na 5,75 procenta – o něco více než jsme očekávali my i trh, který odhadoval nárůst o půl procentního bodu. Relativně holubičí komentáře posledních dní tedy nakonec na dnešním zasedání přebilo velmi jestřábí vyznění květnové prognózy, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Národní banka má pro zvyšování sazeb zažitou argumentaci. Řídí se podle jednoduché rovnice: rostou ceny, zvyšujeme sazby. Inflační pásmo je pro Českou národní banku modla. Pásmo kolem dvou procent meziročního růstu.
Česká národní banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 13,1 procenta. Únorová prognóza přitom počítala s 8,5procentní inflací. Ekonomové také zhoršili odhad letošního růstu HDP na 0,8 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou představil guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu o nadstandardních 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. „Nejistota spojená zejména s chováním Ruska, s rozsahem dalších sankcí ze strany Evropské unie a s cenovými dopady těchto faktorů je tak velká, že odhadovat vrchol této série zvyšování úrokových sazeb ČNB je velmi obtížné,“ říká ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Bankovní rada České národní banky zvýšila úrokové sazby více než odhadovali analytici. Základní úroková sazba stoupla o 0,75 procentní bod na 5,75 procenta. To lze interpretovat jako zesílení snahy bojovat proti extrémně vysoké inflaci. Ta likviduje kupní sílu úspor českých domácností a může vést ke krachu některých firem, míní hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Premiér Petr Fiala o sobě říká, že je "netričkový, ale👔👔👔 košilový typ." A co až nebude reprezentovat? ptá se Jana Havligerová...
Číst více
