Slovenský premiér Robert Fico zpochybnil význam očkování proti onemocnění covid-19 i samotné vakcíny, kterými řada zemí včetně Slovenska hlavně během silných vln koronavirové nákazy očkovala své obyvatele. Fico se rovněž vyslovil proti případnému posílení pravomocí Světové zdravotnické organizace (WHO) v souvislosti s jakoukoliv pandemií.
Tahle zpráva šéfku Evropské komise jistě nepotěšila, a zvláště ne před nedávnými eurovolbami. Vyšetřovatelé Úřadu evropského veřejného žalobce totiž letos převzali případ jejího podezřelého vyjednávání s šéfem amerického farmaceutického gigantu Pfizer Albertem Bourlou stran covidových vakcín.
Členské země Evropské unie vyhodily nejméně 215 milionů dávek vakcín proti nemoci covid-19, které nakoupily na vrcholu pandemie. Daňové poplatníky to stálo zhruba čtyři miliardy eur, v přepočtu přes 98 miliard korun, uvedl server Politico s odkazem na vlastní analýzu. Jde přitom podle serveru téměř jistě o podhodnocený odhad.
Miliardy z programu Antivirus na udržení pracovních míst v době covidu-19 dostaly od státu i firmy, kterým rostl zisk a počet zaměstnanců. V jednom ze tří režimů programu stát navíc nesl téměř sto procent nákladů na udržení pracovních míst, což bylo proti zásadě uplatňované v ostatních zemích Evropské unie, kde tyto náklady stát sdílel se zaměstnavateli a zaměstnanci. Pokud by se dodrželo pravidlo částečné kompenzace, stát by ušetřil až 4,4 miliardy korun. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Český letecký dopravce Smartwings za loňský rok vykázal čistý zisk 478 milionů korun, což je meziročně o 24 procent méně. Tržby loni více než zdvojnásobil na 19,3 miliardy korun, za rok 2021 to bylo 8,2 miliardy. Provozní zisk před zdaněním dopravci vzrostl oproti předchozímu roku téměř o dvě procenta na 766 milionů korun. Za poklesem čistého zisku podle Smartwings stojí navýšení nákladových úroků z úvěrů, kterými dopravce zmírňoval dopady pandemie covid-19.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala letos Maďarka Katalin Karikóová a Američan Drew Weissman, kteří položili základy pro vývoj mRNA vakcín proti nemoci covid-19. Oznámil to ve Stockholmu švédský Karolínský institut.
Pandemie covid-19 v letech 2020 a 2021 utlumila letecký provoz. Tím způsobila i propad příjmů řízení letového provozu řady zemí, které zrušily, nebo omezily výběrová řízení, čímž se utlumil rozvoj letecké přepravy. Zaznamenala to řada firem, včetně výrobce radarů Eldis Pardubice. Nyní se již situace výrazně zlepšuje tak, že Eldis Pardubice, jenž je od roku 2017 členem skupiny CSG miliardáře Michala Strnada a její divize CSG Aerospace, startuje nábor a chce získat několik desítek nových zaměstnanců.
Čínské domácnosti ztrácejí důvěru a neutrácejí, přitom větší útraty lidí by druhá největší ekonomika světa potřebovala jako sůl. A aby toho nebylo málo, zahraniční firmy začínají ztrácet důvěru v čínskou ekonomiku.
Celosvětové hrozbě pandemie covidu-19 je oficiálně konec a situace už nevyžaduje stav nouze. Rozhodla o tom Světová zdravotnická organizace (WHO), kterou citují zahraniční tiskové agentury. Pro jednotlivé země se tím nic nemění. A neznamená to ani konec úmrtí v důsledku covidu.
Největší německá letecká společnost Lufthansa v prvním čtvrtletí snížila provozní ztrátu meziročně zhruba o 53 procent na 273 milionů eur (6,4 miliardy korun). Firma uvedla, že jí pomohl růst poptávky po cestování a vyšší ceny letenek. Stejné období loni ještě poznamenala pandemie covidu-19. Výsledek byl zhruba v souladu s očekáváním analytiků, kteří ztrátu odhadovali na 279 milionů eur.
Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se již delší dobu domnívá, že pandemii covidu-19 pravděpodobně způsobil únik koronavirové nákazy z čínské laboratoře. V rozhovoru s televizí Fox News to řekl šéf FBI Chris Wray, aniž by naznačil, o jaké informace se stanovisko agentury opírá. Podle amerických médií se aktuálně k teorii o laboratorní nehodě přiklání dvě složky federální vlády USA, zatímco čtyři ministerstva a panel zpravodajských služeb upřednostňují scénář s přirozeným přenosem nákazy ze zvířete na člověka.
Španělská vláda dnes v Madridu podepsala několik dohod s vedením Palestinské autonomie a slíbila nejméně 7️⃣5️⃣ milionů eur (asi 1,9 miliardy korun) na pomoc Palestině v příštích dvou letech. Informovala o tom agentura EFE. Podle ní šlo o první mezivládní palestinsko-španělskou schůzku od května, kdy Madrid uznal palestinský stát.
Bitcoin 🤑 se dostal přes hranici 98 tisíc dolarů poté, co jej podpořily zprávy od tvořícího se kabinetu Donalda Trumpa.
