Prodej nových osobních automobilů v Evropské unii se za rok 2022 meziročně snížil o 4,6 procenta na 9 255 930 vozů. Hlavní příčinou byl nedostatek součástek v prvním pololetí. Ve své zprávě to uvedlo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). V České republice prodej osobních aut klesl o 7,1 procenta na 192 087 vozů.
Dvě třetiny hlavních ekonomů ze soukromého a veřejného sektoru očekávají v letošním roce globální recesi. Ukázal to průzkum Světového ekonomického fóra (WEF). Přibližně 18 procent z nich přitom považuje recesi globální ekonomiky za velmi pravděpodobnou. To je více než dvojnásobek ve srovnání s předchozím průzkumem z loňského září.
Vydáním tisícikoruny se speciálním přetiskem, výstavou o měnovém vývoji či řadou konferencí připomene letos Česká národní banka (ČNB) 30. výročí rozdělení Československa a vznik samostatných měn. ČNB jich do oběhu vydá 200 tisíc kusů, zájemci je budou moci získat od 8. února.
Ekonomické působení kandidátů, kteří postoupili do druhého kola prezidentských voleb, se bude zřejmě výrazně lišit, myslí si ekonomové oslovení ČTK. To by se podle nich mělo projevit na domácí i zahraniční scéně. Zatímco od Petra Pavla očekávají spíše prozápadní působení v cizině a umírněnější roli na domácí scéně, v případě Andreje Babiše počítají s ostrými postoji vůči současné vládě a také s otevřenějším přístupem například k Rusku nebo Číně. Upozorňují také na jejich odlišné názory na působení centrální banky, ale rovněž na omezené pravomoci prezidenta.
Prezidentský kandidát Andrej Babiš (ANO) před novináři tvrdě zaútočil na svého protikandidáta, bývalého vysokého představitele české armády a NATO Petra Pavla a jeho minulost. Mimo jiné uvedl, že jediným prezidentem v Evropě, který byl „komunistickým rozvědčíkem", je ruský prezident Vladimir Putin. Pavel studoval v 80. letech československou vojenskou školu, stejně jako Babiš byl členem komunistické strany. Za svou minulost se Pavel mnohokrát omluvil. Babiš sám stále čelí soudu na Slovensku, u kterého se snaží zpochybnit, že byl vědomým agentem komunistické Státní bezpečnosti.
První kolo přímé volby prezidenta ČR skončilo, začalo sčítání hlasů. Po sečtení hlasů ve třech čtvrtinách okrsků vede bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se 37 procenty hlasů. Na druhém místě byl generál ve výslužbě Petr Pavel se 33,49 procenta hlasů. Vyplývá to z volebního serveru ČSÚ. Na třetím místě je zatím bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová se 13,77 procenta hlasů. Čtvrtý v pořadí je senátor Pavel Fischer se 6,56 procenta hlasů. Zisk ostatních kandidátů se pohyboval pod pěti procenty. Volební účast činila 67,48 procenta.
Je hotovo. Voliči v prvním kole podle předpokladů dali nejvíce hlasů Petru Pavlovi a Andreji Babišovi, jejich zisky se nijak dramaticky neliší. Generál Pavel ale má teoreticky větší šanci, že se mu ve druhém kole podaří přetáhnout na svou stranu více příznivců. Podporu mu deklarovali jak Danuše Nerudová, tak i Pavel Fišer. Neznamená to ovšem, že se k němu automaticky přelijí všechny hlasy, které exrektorka a senátor získali, upozorňuje komentátorka newstream.cz Jana Havligerová.
Do druhého kola prezidentských voleb postoupili bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel a předseda ANO a expremiér Andrej Babiš. Po sečtení všech okrsků je dělí nejmenší rozdíl hlasů v dosavadních prvních kolech prezidentské volby. Pavel získal 35,40 procenta hlasů a Babiš 34,99 procenta. Třetí je se ziskem 13,92 procenta voličů ekonomka Danuše Nerudová. Účast voličů byla z dosavadních prezidentských voleb rekordní, činila 68,24 procenta. Druhé kolo se uskuteční za dva týdny, tedy 27. a 28. ledna.
Potřetí v novodobé historii Česka mají lidé v přímé volbě zvolit svého prezidenta. Po dvou vítězstvích Miloše Zemana obsadí Pražský hrad nové jméno. A to je zřejmě důvod vyššího zájmu o letošní první kolo. Jak vypadalo? Podívejte se ve fotogalerii.
Celou noc z pátku na sobotu foukal silný vítr a Londýn skrápěl vydatný déšť. Skoro jsem přemýšlel, zda se mi chce vůbec na české velvyslanectví vyrazit. Jak se ukázalo, podobně přemýšlela většina voličů. Česká ambasáda v Londýně sídlí v brutalistické budově ve čtvrti Kensington a shodou náhod hned vedle ruského velvyslanectví, píše zpravodaj serveru newstream.cz Zdeněk Pečený, který v Londýně volil.
Volební účast v prezidentských volbách se dopoledne pohybovala nejčastěji mezi 50 a 55 procenty. V některých okrscích odevzdalo svůj hlas i přes 60 procent voličů. Spíše menší zájem o výběr nové hlavy státu mají lidé na západě Čech. Volební místnosti se uzavřou ve 14:00. Před pěti lety se prvního kola prezidentských voleb zúčastnilo 61,9 procenta oprávněných voličů.
